Aktualizovaný doporučený postup poskytuje podrobný návod pro testování, léčbu a sledování jedinců s latentní tuberkulózní infekcí (LTBI). LTBI je definována jako stav perzistující imunitní odpovědi na stimulaci antigeny M. tuberculosis bez známek klinicky manifestní aktivní tuberkulózy. Uvedena jsou kritéria pro provádění testování přítomnosti LTBI, způsob testování a úskalí jeho hodnocení. Rozebrány jsou indikace k léčbě, výběr léčebného re- žimu, přístup ke specifickým skupinám testovaných osob, jako jsou osoby v kontaktu s pacienty s infekční TB, HIV pozitivní pacienti, příjemci solidních orgánů a krvetvorných buněk, pacienti po kontaktu s MDR TB a pacienti před zahájením či při probíhající biologické léčbě preparáty antiTNF alfa a dalšími preparáty. Jedná se o zkrácenou verzi doporučení, jejich plnou verzi naleznete na stránkách České pneumologické a ftizeologické společnosti.
x
Úvod: Běžná variabilní imunodeficience (CVID) je heterogenním souborem onemocnění představující nejčastější symptomatickou skupinu vrozených poruch tvorby protilátek. Toto onemocnění je charakterizované hypogamaglobulinémií ve třídě IgG, IgA a/nebo IgM doprovázenou porušenou protilátkovou odpovědí po antigenní stimulaci. Kromě infekčních komplikací vycházejících ze snížené funkce imunitního systému je toto onemocnění často komplikováno klinickými projevy dysregulace funkce imunitního systému. Mezi tyto komplikace patří také granulomatózně-lymfocytární intersticiální plicní nemoc (GLILD). Jedná se o multisystémové granulomatózní a/nebo zánětlivé onemocnění klinicky významně ovlivňující mortalitu a morbiditu těchto pacientů. Materiál a metody: Na našem pracovišti bylo v letech 2012−2023 sledováno celkem 8 pacientů s CVID/GLILD (5 žen, věkové rozmezí 20‒33, medián věku v době stanovení diagnózy 23 let; 3 muži, věkové rozmezí 23‒49 let; medián věku při stanovení diagnózy 23 let). Všichni sledovaní pacienti byli nekuřáci. U většiny pacientů diagnóza CVID předcházela diagnózu CVID/GLILD. Histologický průkaz GLILD byl potvrzen u 6/8 nemocných (75 %). Plicní postižení bylo hodnoceno na základě plicních funkčních parametrů a zobrazovacích metod (zadopředního snímku hrudníku a HRCT hrudníku). Výsledky: CVID/GLILD je prezentován na osmi případech s různým charakterem plicního a mimoplicního postižení. Rozsah postižení plicního parenchymu na HRCT hrudníku hodnocený při vstupním vyšetření metodou automatické analýzy byl u sledovaných pacientů v rozmezí 6‒33 % (s průměrem 18 %). Všichni pacienti byli léčeni imunosupresivy, 3 z nich monoterapií kortikosteroidy (GK), zbylí kombinovanou imunosupresí. Medián follow-up od stanovení diagnózy CVID/GLILD byl 9,5 let. Nebyl dosažen medián přežití, zemřel jen 1 pacient. Závěr: Společná mezioborová spolupráce pneumologa, hematologa a imunologa je základem naší péče o pacienty s CVID/GLILD. Terapie imunosupresivy je dlouhodobá, s rizikem relapsů, ale bez většího rizika infekčních komplikací. Monoterapie GK je ve většině případů nedostatečná a jako efektivnější z pohledu klinických potíží, funkčního vyšetření a zobrazovacích metod se jeví kombinovaná terapie rituximabem s dalším imunosupresivem (rituximab s kortikoidy, rituximab s GK a mykofenol mofetilem).
x
Plicní eozinofilní infiltráty zahrnují širokou skupinu onemocnění. Diferenciální diagnostika je široká a patří v pneumologii ke složitějším. Eozinofilní plicní onemocnění (infiltráty) jsou charakterizovány: a) plicními infiltráty s periferní eozinofilií, nebo b) tkáňovou eozinofilií, potvrzenou plicní biopsií, nebo c) plicními infiltráty s průkazem zvýšeného počtu eozinofilů v bronchoalveolární tekutině, získané bronchoalveolární laváží. Autoři předkládají souhrn diagnostiky a diferenciální diagnostiky eozinofilních plicních infiltrátů, včetně terapie.
V prosinci 2019 byl v čínském Wuhanu (provincie Chu-pej) objeven nový kmen koronaviru, způsobující závažný akutní respirační syndrom, označen byl SARS-CoV-2 (severe acute respiratory syndrome-coronavirus 2). Nemoc, kterou způsobuje, byla nazvána COVID-19. Klinický průběh se pohybuje od asymptomatických, přes běžná nachlazení až po fatální. Dosud publikované práce týkající se specificky COVID-19 uvádějí jako nejvýraznější rizikové faktory „civilizační choroby“, které se v populaci vyskytují nejčastěji, plus věk nad 65 let. Uváděna bývá arteriální hypertenze, diabetes, obezita, chronické kardiovaskulární choroby nebo chronická obstrukční plicní nemoc. V žádném z dostupných literárních pramenů není specificky zmíněno riziko pro pacienty s intersticiálními plicními procesy jakékoliv etiologie. V tuto chvíli nic nesvědčí pro to, aby byli pacienti s intersticiálními plicními procesy (IPP) jakékoliv etiologie limitováni v léčbě. Největší riziko vážného průběhu virové infekce s velkou pravděpodobností představuje dlouhodobý aktivní zánět, který často IPP provází. Informace o tom, zda koronavirus zvyšuje riziko exacerbace IPP, přinese čas. V tuto chvíli nejsou k dispozici data, která by jednoznačně prokazovala kauzální vztah mezi virovými respiračními infekty a rizikem exacerbace IPP. Je ale nutné vzít v potaz možnost, že virový infekt může díky mechanismům heterologní imunity spustit kaskádu dalších dějů, které mohou vést k progresi třeba dosud zanedbatelných intersticiálních abnormalit v manifestní intersticiální plicní proces.
- Klíčová slova
- pembrolizumab, ramucirumab, crizotinib, osimertinib,
- MeSH
- adenokarcinom farmakoterapie genetika MeSH
- afatinib MeSH
- analýza přežití MeSH
- chinazoliny terapeutické užití MeSH
- cisplatina terapeutické užití MeSH
- erbB receptory genetika MeSH
- etoposid terapeutické užití MeSH
- gefitinib MeSH
- humanizované monoklonální protilátky terapeutické užití MeSH
- imunoterapie * MeSH
- inhibitory proteinkinas * terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- malobuněčný karcinom plic farmakoterapie MeSH
- monoklonální protilátky terapeutické užití MeSH
- nádory plic * farmakoterapie genetika MeSH
- nemalobuněčný karcinom plic farmakoterapie genetika MeSH
- nivolumab MeSH
- pemetrexed terapeutické užití MeSH
- piperaziny terapeutické užití MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie terapeutické užití MeSH
- pyrazoly terapeutické užití MeSH
- pyridiny terapeutické užití MeSH
- velkobuněčný karcinom farmakoterapie genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
V kazuistice informujeme o případu mladé pacientky s plicní formou sporadické lymfangioleiomyomatózy (LAM), nevyléčitelném a progredujícím onemocnění. Nemocní s LAM jsou primárně v péči plicních specialistů. Onemocnění s sebou přináší mnoho průvodních komplikací, které vyžadují opakovanou chirurgickou péči, nezbytné je angažování i samotného pacienta. Léčeny jsou zejména komplikace vycházející z destrukce plicního parenchymu, nicméně potenciálně kauzální léčba je již k dispozici. Onemocnění je charakteristické opakovanými pneumotoraxy, pleurálními výpotky a formací mnohočetných cyst plic. V následujícím textu popisujeme několik let sledování a léčby komplikací u pacientky s LAM, která dospěla až do zařazení ke sledování transplantačním centrem FN Motol v Praze. Na kazuistickém sdělení prezentujeme námi doporučovaný diagnostický a terapeutický plán jak u pacientek s prokázanou LAM, tak u pacientů, u kterých by mohla být tato nemoc zvažována.
In this case report we present a young woman with lung form of sporadic lymphangioleiomyomatosis (LAM). This disease is incurable and tend to progress. Patients with LAM are primarily observed by a lung physician. LAM is characterised by complications that tend to occur repeatedly and need to be surgically treated. Involvement of patient himself as well is a necessity. Complications due to lung tissue destruction are a challenging problem in managing patient with LAM, however potential treatment is already available. Recurrent pneumothoraces, pleural effusions and cysts formation are distinctive for LAM. In further text we mention several years of treating young woman with LAM whose disease reached over watch of lung transplant centre. We present our recommendations for diagnostic and therapeutic plan for female patients with proven LAM and for all patients in which this disease may be assumed.
- MeSH
- chirurgie plic metody MeSH
- diagnostické techniky a postupy MeSH
- dospělí MeSH
- drenáž metody MeSH
- estrogeny škodlivé účinky MeSH
- hrudní chirurgické výkony metody MeSH
- lidé MeSH
- lymfangioleiomyomatóza * diagnóza dietoterapie farmakoterapie chirurgie terapie MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- mladý dospělý MeSH
- pleurální výpotek chirurgie terapie MeSH
- pneumotorax chirurgie terapie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- progesteron farmakologie terapeutické užití MeSH
- sirolimus farmakologie terapeutické užití MeSH
- torakoskopie metody využití MeSH
- transplantace plic využití MeSH
- týmová péče o pacienty MeSH
- výsledek terapie MeSH
- vzácné nemoci * diagnóza chirurgie terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
