Východiska: Imunoterapie je jedním ze základních léčebných modalit, zejména v léčbě metastazujícího nemalobuněčného plicního karcinomu, postupně pronikla ale i do neoadjuvantní a adjuvantní indikace. Určitým omezením nadále zůstává imunitně podmíněná toxicita a široké klinické spektrum jejích projevů. Její diferenciální diagnóza je často komplikovaná. Případ: Prezentujeme případ pacientky, která je od února 2023 léčena v našem ústavu pro metastatický skvamózní karcinom pravé plíce první linií systémové léčby pembrolizumabem v úvodní kombinaci s karboplatinou a paklitaxelem. Přešetření po čtyřech cyklech léčby prokázalo výraznou regresi onkologického nálezu, ale také částečné fibrózní změny obou plic. Pacientka byla zcela asymptomatická a po domluvě s ní bylo rozhodnuto o pokračování v léčbě, již monoterapií pembrolizumabem. Několik dnů po podání dochází u pacientky k rozvoji klidové dušnosti, kašle a febrilií. Toto zhoršení stavu referovala až při další plánované ambulantní návštěvě. Pro přetrvávající dušnost bylo vysloveno podezření na imunitně podmíněnou pneumonitidu. CT hrudníku ukázalo výrazné postižení všech plicních laloků a byla nasazena léčba kortikoidy a antibiotiky. Cestou bronchoalveolární laváže byla zjištěna pozitivita rhinoviru a enteroviru. Virovou pneumonii jsme zhodnotili jako nejpravděpodobnější příčinu klinického nálezu. Zavedená léčba kortikoidy byla postupně snižována a po diskuzi s pacientkou jsme pokračovali v podávání pembrolizumabu. Kontrolní CT plic prokázalo jednak další výraznou regresi tumoru, jednak výraznou regresi zánětlivých infiltrací. Aktuálně je pacientka po celkem 14 cyklech chemo/imunoterapie (z toho 9 cyklů pembrolizumabu po opětovném nasazení) klinicky ve výborném stavu, přičemž nadále trvá výrazná léčebná odpověď. Závěr: Naše kazuistika zdůrazňuje nutnost širší diferenciální diagnostiky v případě, že se během podávání imunoterapie objeví plicní komplikace. Správná diagnóza těchto komplikací může kromě jiného zásadně ovlivnit další onkologickou léčbu.

Background: Immunotherapy is one of the fundamental treatment modalities, especially in the treatment of metastatic non-small cell lung carcinoma, but it is also applied in neoadjuvant, or adjuvant therapy. A certain limitation continues to be immune-mediated toxicity and the broad clinical spectrum of its manifestations, which can present considerable differential diagnostic challenges. Case: We present a case of a female patient who has been treated at our institute since February 2023 for metastatic squamous cell carcinoma of the right lung with first-line systemic therapy of pembrolizumab in initial combination with carboplatin and paclitaxel. Reassessment after four cycles of treatment showed a significant regression of the oncological finding, but also partial fibrotic changes in both lungs. The patient was completely asymptomatic and after consultation with her, it was decided to continue the treatment, now with pembrolizumab monotherapy. Several days after administration, the patient developed resting dyspnea, cough, and fevers. She consulted this deterioration of her condition only at the next scheduled appointment. Persistent dyspnea raised suspicion of immune-mediated pneumonitis. CT of the chest showed significant involvement of all lung lobes and treatment with corticosteroids and antibiotics was initiated. Through bronchoalveolar lavage, positivity for rhinovirus and enterovirus was detected. Viral pneumonia was assessed as the most likely cause of the clinical finding. The established corticosteroid treatment was gradually reduced and after discussion with the patient, we continued the administration of pembrolizumab. A follow-up CT of the lungs showed both further significant regression of the tumor and significant regression of inflammatory changes. Currently, the patient is after a total of 14 cycles of chemo/immunotherapy (of which 9 cycles of pembrolizumab after re-initiation), clinically in excellent condition, while a significant therapeutic response continues. Conclusion: Our case report emphasizes the need for a broader differential diagnosis in the event of pulmonary complications during the administration of immunotherapy. Correct diagnosis of these complications can, among other things, fundamentally affect oncological treatment.

• Klíčová slova
• pembrolizumab,
• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• humanizované monoklonální protilátky * farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• imunoterapie metody   škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• pneumonie chemicky indukované   diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• virová pneumonie * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Osimertinib je ireverzibilní perorální inhibitor tyrosinkinázy receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) třetí generace, který selektivně inhibuje mutace senzibilizující tyrosinkinázový inhibitor EGFR i mutace rezistence EGFR T790M a prokázal účinnost u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic, kteří mají metastázy v centrálním nervovém systému. Aktuální výsledky studie ADAURA a shrnutí dosavadních indikací k léčbě osimertinibem s perspektivou i v dalších rozšiřujících indikacích je předmětem následujícího sdělení s případem nemocné s výborným účinkem osimertinibu ve čtvrté linii léčby.

Osimertinib is a third-generation irreversible epidermal growth factor receptor (EGFR) tyrosine kinase inhibitor that selectively inhibits EGFR tyrosine kinase inhibitor sensitizing mutations and EGFR T790M mutational resistance and for efficacy in patients with non-small cell lung cancer involving the central nervous system. The current results of the ADAURA study and a summary of the current indications for osimertinib treatment with a perspective in other expanding indications are the subject of the following communication with the case of a patient with an excellent effect of osimertinib in the 4th line of treatment.

• Klíčová slova
• osimertinib,
• MeSH
• adjuvantní chemoterapie klasifikace   MeSH
• epidermální růstový faktor antagonisté a inhibitory   farmakologie   genetika   klasifikace   MeSH
• farmakoterapie klasifikace   MeSH
• inhibitory tyrosinkinasy * farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• nádory plic * epidemiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• úvodníky MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• biologická terapie škodlivé účinky   MeSH
• imunoterapie škodlivé účinky   MeSH
• intersticiální plicní nemoci chemicky indukované   patofyziologie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv * patofyziologie   patologie   MeSH
• parenchymatická tkáň patologie   účinky léků   účinky záření   MeSH
• plíce * patologie   účinky léků   účinky záření   MeSH
• pneumonie chemicky indukované   diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• protinádorové látky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• radiační pneumonitida chemicky indukované   epidemiologie   patologie   MeSH
• radioterapie škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Východiska: Pandemie onemocnění COVID-19 významně ovlivnila diagnostiku i léčbu pacientů s nádory plic a pleury. Mezi ostatními nádorovými diagnózami patří tato skupina k nejrizikovějším z hlediska morbidity i mortality. Soubor pacientů a metody: Byly analyzovány záznamy pacientů s nádory plic a pohrudnice s prokázanou COVID-19 pozitivitou na Klinice nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno v období říjen 2020 až květen 2021. Byly sledovány demografické údaje, informace o průběhu infekce virem SARS-CoV-2 a onkologické nemoci a mortalita. Údaje ze souboru jsou doplněny třemi kazuistikami. Výsledky: Bylo nalezeno 53 nemocných (z nich 79 % mužů) průměrného věku 69,4 let, histologicky dominovala diagnóza adenokarcinomu. Lehký průběh infekce virem SARS-CoV-2 mělo 47,1 % nemocných, 56,6 % bylo hospitalizováno, 24,5 % zemřelo. U 62,4 % aktivně léčených nemocných došlo kvůli infekci virem SARS-CoV-2 k odkladu v podání léčby, a to v průměru o 14,5 dne. Závěr: Pacienti s nádory plic a pleury mají vysoké riziko těžkého průběhu a smrti na infekci SARS-CoV-2. Mimo to probíhající infekce virem SARS-CoV-2, ale i postcovidové změny, mohou komplikovat samotnou onkologickou léčbu.

Background: The pandemic of COVID-19 has significantly influenced the diagnostics and treatment of patients with lung and pleural malignancies. This group of patients is the riskiest, compared to patients with other cancers, both in morbidity and mortality. Study population and methods: The data of patients with lung/pleural malignancies and proved COVID-19 positivity were analyzed at the Department of Respiratory Diseases and Tuberculosis, University Hospital Brno, during the period from October 2020 to May 2021. Demographic data, information about the course of SARS-CoV-2 infection and oncological disease as well as mortality were monitored. Together with the data from the study population, three case reports are also presented. Results: Fifty-three patients were found (79% males), mean age 69.4 years, mainly with adenocarcinoma histology. A total of 47.1% patients experienced mild course of SARS-CoV-2 infection, 56.6% needed hospitalization, 24.5% died. Active anticancer treatment was delayed in 62.4% cases due to SARS-CoV-2 infection; the mean time of the delay reached 14.5 days. Conclusion: Patients with lung and pleural malignancies have a high risk of severe course of SARS-CoV-2 infection and mortality. Moreover, the ongoing SARS-CoV-2 infection as well as postcovid changes can complicate the anticancer treatment itself.

• MeSH
• COVID-19 * MeSH
• lidé MeSH
• nádory pleury * MeSH
• nádory plic * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cílená léčba pomocí inhibitorů tyrosinkinázy (tyrosine kinase inhibitor, TKI) receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) je standardní modalitou léčby první linie u pacientů s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) s mutovaným EGFR, u kterých podstatně zlepšuje jejich prognózu. Mutace EGFR T790M je však primárním mechanismem rezistence na EGFR TKI první a druhé generace. Osimertinib je zástupcem EGFR TKI třetí generace, které cílí na mutaci T790M, a má výbornou účinnost v léčbě T790M pozitivního NSCLC s progresí onemocnění po použití EGFR TKI první nebo druhé generace. I při této terapii ale dochází k selhání léčby; řada mechanismů příčin rezistence na moderní TKI je již známa a jsou vyvíjeny i další molekuly s účinností na tyto rezistentní dráhy. V následujícím sdělení jsou shrnuty nejdůležitější údaje s momentálně nejužívanějším TKI v první linii, osimertinibem, jeho další možnosti jako adjuvantního léku a jsou podrobněji zmíněny i příčiny rezistence vůči léčbě.

Targeted therapy with epidermal growth factor receptor (EGFR) tyrosine kinase inhibitors (TKI) is a standard first-line treatment modality in patients with advanced non-small cell lung cancer (NSCLC) with EGFR mutations and significantly improves their prognosis. However, the EGFR T790M mutation is the primary mechanism of resistance to firstand second-generation EGFR TKI. Osimertinib is a representative of third generation EGFR TKI that target the T790M mutation and has excellent efficacy in treating T790M positive NSCLC with disease progression following the use of firstor second-generation EGFR TKI. However, even with this therapy, treatment fails, a number of mechanisms of causes of resistance to modern TKI are already known, and other molecules with efficacy on these resistant pathways are being developed. The following report summarizes the most important data with the most commonly used first-line TKI, osimertinib, its other options as an adjuvant drug, and the causes of resistance.

• Klíčová slova
• osimertinib,
• MeSH
• chemorezistence MeSH
• geny erbB-1 * MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mutace MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic * terapie   MeSH
• protinádorové látky terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• tyrosinkinasy antagonisté a inhibitory   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Receptor epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) je transmembránový glykoprotein s vazebným místem pro rodinu ligandů extracelulárních proteinových epidermálních růstových faktorů. Receptor epidermálního růstového faktoru je členem rodiny receptorů ErbB (erythroblastic leukemia viral oncogene), která je tvořena celkem čtyřmi členy úzce příbuzných receptorových tyrosinkináz: EGFR (ErbBI, HER1), ErbB2/neu (HER2), ErbB3 (HER3) a ErbB4 (HER4). Epidermální růstový faktor a jeho receptor byly objeveny Stanleyem Cohenem. Cohen se v roce 1986 podělil o Nobelovu cenu za medicínu s Ritou Levi-Montalciniovou za objev růstových faktorů. Od EGFR může být signál předáván řadou intracelulárních přenašečů RAS-RAF-MAPK (vedoucí k proliferaci buněk), nebo jsou aktivovány signální dráhy JAK-STAT3 či PI3K-AKT (ovlivňující přežívání buněk). Vyšetření mutačního stavu tohoto receptoru má zásadní roli v rozhodování o léčbě nemalobuněčného plicního karcinomu a je cílem tzv. biologické léčby.

The epidermal growth factor receptor (EGFR) is a transmembrane glycoprotein with a binding site for a family of extracellular protein epidermal growth factor ligands. The epidermal growth factor receptor is a member of the ErbB (erythroblastic leukemia viral oncogene) receptor family, which consists of a total of four members of closely related receptor tyrosine kinases: EGFR (ErbBI or HER1), ErbB2/neu (HER2), ErbB3 (HER3) and ErbB4 (HER4). Epidermal growth factor and its receptor were discovered by Stanley Cohen. In 1986, Cohen shared the Nobel Prize in Medicine with Rita Levi-Montalcini for his discovery of growth factors. The signal from EGFR can be transmitted by a number of intracellular transporters RAS-RAF-MAPK (leading to cell proliferation), or the singular pathways JAK-STAT3 or PI3K-AKT (affecting cell survival) are activated. Examination of the mutational status of this receptor plays a crucial role in deciding on the treatment of non-small cell lung cancer and is the goal of so-called biological treatment.

• Klíčová slova
• dacomitinib, osimertinib,
• MeSH
• afatinib terapeutické užití   MeSH
• embryonální vývoj MeSH
• erbB receptory * fyziologie   genetika   terapeutické užití   MeSH
• erlotinib terapeutické užití   MeSH
• gefitinib terapeutické užití   MeSH
• geny erbB-1 genetika   účinky léků   MeSH
• inhibitory tyrosinkinasy terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic * diagnóza   genetika   terapie   MeSH
• protinádorové látky imunologicky aktivní terapeutické užití   MeSH
• savci MeSH
• tekutá biopsie metody   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH