Evropská kardiologická společnost vydala v roce 2023 aktualizovaný doporučený postup pro diagnostiku a léčbu infekční endokarditidy (1), který byl následně přejat i Českou kardiologickou společností (2). Doporučení v oblasti antibiotické profylaxe a léčby bohužel obsahují mnohé nedostatky a chyby (3), proto tři české odborné společnosti vytvořily vlastní doporučení (4). Následující text je tedy kompilací těchto textů určený zejména pro internisty.
The European Society of Cardiology published an updated guideline for the diagnosis and treatment of infective endocarditis in 2023 (1), which was subsequently adopted by the Czech Society of Cardiology (2). Unfortunately, the recommendations in the areas of antibiotic prophylaxis and treatment contain many shortcomings and errors (3), which is why three Czech professional societies have developed their own recommendations (4). The following text is a compilation of these documents, primarily intended for internists.
- MeSH
- antibakteriální látky aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- antibiotická profylaxe MeSH
- echokardiografie MeSH
- embolie prevence a kontrola MeSH
- endokarditida * diagnóza etiologie komplikace terapie MeSH
- kultivační vyšetření krve MeSH
- lidé MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Plicní embolie je po srdečním infarktu a mozkové příhodě třetí nejčastější příčinou kardiovaskulárního úmrtí. Zásady profylaxe trombembolické nemoci jsou nedílnou součástí péče v chirurgických i interních oborech. Tíže plicní embolie se pohybuje v celém spektru, od zcela asymptomatických forem po obstrukční šok, kdy prvním a jediným příznakem je náhlá smrt. Základem léčby málo a středně rizikových pacientů je antikoagulační terapie. Pro vysoce rizikové pacienty je k dispozici účinná trombolytická terapie, která má ovšem řadu kontraindikací a i při jejich respektování je zatížena rizikem krvácení, včetně fatálního. Donedávna jediná alternativa, kardiochirurgická embolektomie, je v současnosti nahrazována stále se rozšiřujícím spektrem katetrizačních metod.
Pulmonary embolism is the third most common cardiovascular reason for death after myocardial infarction and stroke. The principles of thromboembolic disease prophylaxis are an integral part of care in both surgical and internal medicine. The severity of pulmonary embolism ranges across the spectrum, from completely asymptomatic forms to obstructive shock, where the first and only symptom is sudden death. The mainstay of treatment for low- and intermediate-risk patients is anticoagulation therapy. For high-risk patients, effective thrombolytic therapy is available, but it has a number of contraindications and, even if these are respected, carries a risk of bleeding, including fatal. Until recently, the only alternative, cardiosurgical embolectomy, is now being replaced by widening spectrum of cathetrization techniques.
- MeSH
- antikoagulancia farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- mechanická trombolýza MeSH
- plicní embolie * diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- trombolytická terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Echokardiografie se řadí mezi nejdůležitější a nejčastěji používané zobrazovací metody v diagnostice plicní embolie (PE). Na rozdíl od angiografie či scintigrafie plic sice neposkytuje přímou informaci o anatomických poměrech v plicním řečišti a místě jeho obstrukce, ale o hemodynamických dopadech na pravé srdce. Je důležitým článkem v časné rizikové stratifikaci nemocných, a to zejména u těžších forem PE a v některých případech může rozhodovat i o způsobu zahájení léčby nebo o nutnosti zvýšeného dohledu na jednotce intenzivní péče. Mimo jiné umožnuje získat důležité diferenciálně diagnostické informace o dalších potencionálních příčinách symptomů napodobujících PE. Je taktéž základním skríningovým nástrojem v diagnostice chronické tromboembolické plicní hypertenze u nemocných po prodělané epizodě PE i přes účinnou antikoagulační léčbu. V tomto článku se budeme zabývat postavením echokardiografie v managmentu nemocných s PE a rozebereme jednotlivé echokardiografické parametry, které nás přivádí k diagnóze, způsob jejich akvizice a limitace v hodnocení.
Echocardiography is considered as important and frequent imaging method in the diagnostics of pulmonary embolism (PE). In fact, when compared to angiography or nuclear scanning, it does not detect a direct site of the occlusion of the pulmonary arteries but visualizes hemodynamical consequences of the obstruction on the right heart. Echocardiography has a key role in the management of patients with severe forms of PE and in some cases, its crucial for the decision making when reperfusion therapy is considered or when increased monitoring of the patients at intensive care unit is required. Also, it allows to detect other potential causes of the symptoms that could mimic PE. Furthermore, it is a main screening method in the detection of chronic thromboembolic pulmonary hypertension, in persons with persisting symptoms of dyspnoea and fatigue after the episode of PE, despite the anticoagulative treatment. In this article we will discuss the role of echocardiography in the management of patients with PE, we will analyse single parameters, that clarify the diagnosis, and we will also mention the limitations of the method.
Ambulantní lékař se nejčastěji setkává s pacienty s plicní embolií (PE), kteří byli buď recentně propuštěni z nemocnice, nebo jsou pro PE léčeni ambulantně - tzn. zcela bez hospitalizace, nebo jsou propuštěni během prvních 24 až 48 hod. Ambulantní léčba plicní embolie je podle odborných doporučení možná a podpořená daty z klinických studií o dobré bezpečnosti i efektivitě tohoto postupu. Pro správný výběr nemocných s nízkým rizikem komplikací vhodných pro ambulantní léčbu PE je nutná nejen jejich stratifikace k určení rizika PE (sPESI, HESTIA kritéria), ale hlavně důsledná edukace nemocných o závažnosti onemocnění, možnostech jeho terapie a možných úskalích při léčbě mimo nemocnici. Nemocný musí vědět, ve které situaci má kontaktovat lékaře a jakým způsobem. Při dodržení těchto pravidel je možné zvyšovat počty nemocných léčených doma se zachováním jejich bezpečnosti při současném zlepšení kvality jejich života a snížení rizik souvisejících s hospitalizací (např. snížení rizika infekce), a dále tak snižovat zatížení zdravotnických zařízení (jak finanční, tak lůžkové). U všech pacientů, kteří prodělali PE, je zásadní otázkou délka antikoagulační léčby. Předpokládaná délka antikoagulace v momentě diagnózy je jen orientační údaj. U každého pacienta je nutné před ev. ukončením antikoagulační léčby znovu přehodnotit riziko recidivy PE i riziko krvácení a zvážit, zda je možné v konkrétním případě terapii ukončit. Léčba přímými orálními antikoagulancii (DOAC), která je nyní preferována, umožní bezpečnou a dobře snášenou terapii PE i v domácím prostředí. Nadále existuje skupina nemocných, u kterých je nutné podávat warfarin, případně dlouhodobě LMWH. U těchto konkrétních nemocných, často multimorbidních a rizikových, je potřeba rozhodnout o typu antikoagulační léčby a její délce individuálně, ve většině případů ideálně za hospitalizace cestou týmové spolupráce odborníků.
Pulmonary embolism (PE) is the most feared clinical presentation of venous thromboembolism (VTE). Outpatient physicians encounter patients with PE who have either been recently discharged from hospital or are treated for PE on an outpatient basis, i.e., completely without hospitalisation or are discharged within the first 24 to 48 hours. Outpatient treatment of pulmonary embolism (PE) is feasible according to expert recommendations and supported by data from clinical trials showing good safety and efficacy of this procedure. For the correct selection of patients with a low risk of complications of PE, not only their stratification to determine the risk of PE (sPESI, Hestia criteria) is necessary, but also education of patients about the severity of the disease, its treatment options, and possible pitfalls in out-of-hospital treatment. The patient must know in which situation to contact the doctor and how to do it. If these rules are followed, it is possible to increase the number of patients treated at home, while maintaining their safety, improving their quality of life, and reducing the risks associated with hospitalisation (e.g., reducing the risk of infection) and thus reducing the burden on healthcare facilities (both financial and inpatient). For all patients who have had PE, the length of anticoagulation treatment is a crucial issue. The estimated length of anticoagulation at the time of diagnosis is only a guide. For each patient, the risk of recurrent PE and bleeding should be reassessed before discontinuing anticoagulation therapy. Treatment with direct oral anticoagulants (DOACs) is now preferred, allowing safe and well-tolerated therapy even in the home setting. There is still a group of patients where warfarin or long-term LMWH need to be administered. In these patients, often multimorbid ones, the type and duration of anticoagulant treatment need to be determined individually, preferably during hospitalisation in collaboration with other specialists.
- MeSH
- ambulantní péče MeSH
- antikoagulancia aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- plicní embolie * farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Akutní plicní embolie je onemocnění, které je pořád zatíženo značnou mortalitou. V době moderní medicíny bylo vyvinuto několik metod řešení. Chirurgická léčba zůstává, ve světle dnešních doporučení, rezervována pro ty nejtěžší pacienty projevující se hemodynamickou nestabilitou. Operační postupy a výsledky chirurgické léčby spolu s použitím mechanických srdečních podpor přinášíme v tomto sdělení.
Acute pulmonary embolism is still marked with a relatively high mortality burden. In the era of modern medicine, several approaches have been developed. Surgical treatment, in the light of current guidelines, is reserved for the highest-risk patients with hemodynamic instability. Surgical procedures and results along with the use of mechanical circulatory support results have been discussed in this text.
- MeSH
- lidé MeSH
- mechanická trombolýza MeSH
- plicní embolie * chirurgie MeSH
- podpůrné srdeční systémy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- antikoagulancia farmakologie terapeutické užití MeSH
- balónková angioplastika metody MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- echokardiografie metody MeSH
- endarterektomie metody MeSH
- epoprostenol farmakologie terapeutické užití MeSH
- guanylátcyklasa farmakologie účinky léků MeSH
- kardiochirurgické výkony metody MeSH
- lidé MeSH
- plicní embolie * diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- plicní hypertenze * diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- ventilačně-perfuzní scan metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- chronická nemoc MeSH
- lidé MeSH
- plicní embolie * MeSH
- plicní hypertenze * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Background and Objectives: This study aimed to investigate the risk and mechanisms of air entry into the extracorporeal membrane oxygenation (ECMO) circuit through the central venous catheter (CVC) in a veno-venous configuration. The primary goal was to assess the impact of different air volumes on ECMO circuit performance at varying pump speeds. Material and Methods: The study utilized a circuit model to simulate ECMO conditions and evaluate the potential entry points of air, specifically through the unprotected lumen of the CVC. Various interventions, such as the use of a closed three-way stopcock or clave, were implemented to assess their efficacy in preventing air entry. Results: The unprotected lumen of the central venous catheter posed a significant risk for air entry into the ECMO circuit. The introduction of a closed three-way stopcock or clave proved effective in preventing air ingress through the central venous catheter. Auditory cues, such as a distinct hissing sound, served as an early warning sign of air presence in the circuit. The study demonstrated that even small volumes of air, as minimal as 1 mL, could pass through the oxygenator at specific pump speeds, and larger volumes could lead to pump dysfunction. Conclusions: The study identified the unprotected lumen of the central venous catheter as a potential entry point for air into the ECMO circuit. The use of a closed three-way stopcock or one-way valve was found to be a reliable protective measure against air infiltration. Early detection through the observation of a hissing sound in the circuit provided a valuable warning sign. These findings contribute to enhancing the safety and performance of ECMO systems by minimizing the risk of air embolism.
BACKGROUND: Subclinical atrial fibrillation is short-lasting and asymptomatic and can usually be detected only by long-term continuous monitoring with pacemakers or defibrillators. Subclinical atrial fibrillation is associated with an increased risk of stroke by a factor of 2.5; however, treatment with oral anticoagulation is of uncertain benefit. METHODS: We conducted a trial involving patients with subclinical atrial fibrillation lasting 6 minutes to 24 hours. Patients were randomly assigned in a double-blind, double-dummy design to receive apixaban at a dose of 5 mg twice daily (2.5 mg twice daily when indicated) or aspirin at a dose of 81 mg daily. The trial medication was discontinued and anticoagulation started if subclinical atrial fibrillation lasting more than 24 hours or clinical atrial fibrillation developed. The primary efficacy outcome, stroke or systemic embolism, was assessed in the intention-to-treat population (all the patients who had undergone randomization); the primary safety outcome, major bleeding, was assessed in the on-treatment population (all the patients who had undergone randomization and received at least one dose of the assigned trial drug, with follow-up censored 5 days after permanent discontinuation of trial medication for any reason). RESULTS: We included 4012 patients with a mean (±SD) age of 76.8±7.6 years and a mean CHA2DS2-VASc score of 3.9±1.1 (scores range from 0 to 9, with higher scores indicating a higher risk of stroke); 36.1% of the patients were women. After a mean follow-up of 3.5±1.8 years, stroke or systemic embolism occurred in 55 patients in the apixaban group (0.78% per patient-year) and in 86 patients in the aspirin group (1.24% per patient-year) (hazard ratio, 0.63; 95% confidence interval [CI], 0.45 to 0.88; P = 0.007). In the on-treatment population, the rate of major bleeding was 1.71% per patient-year in the apixaban group and 0.94% per patient-year in the aspirin group (hazard ratio, 1.80; 95% CI, 1.26 to 2.57; P = 0.001). Fatal bleeding occurred in 5 patients in the apixaban group and 8 patients in the aspirin group. CONCLUSIONS: Among patients with subclinical atrial fibrillation, apixaban resulted in a lower risk of stroke or systemic embolism than aspirin but a higher risk of major bleeding. (Funded by the Canadian Institutes of Health Research and others; ARTESIA ClinicalTrials.gov number, NCT01938248.).
- MeSH
- antikoagulancia * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Aspirin * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- cévní mozková příhoda * etiologie prevence a kontrola MeSH
- dvojitá slepá metoda MeSH
- embolie * etiologie prevence a kontrola MeSH
- fibrilace síní * komplikace diagnóza MeSH
- inhibitory faktoru Xa škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- krvácení chemicky indukované MeSH
- lidé MeSH
- pyridony škodlivé účinky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Geografické názvy
- Kanada MeSH
- MeSH
- aortální aneurysma diagnóza klasifikace komplikace MeSH
- chronická kritická ischemie končetin diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- nemoci aorty * diagnóza klasifikace komplikace MeSH
- onemocnění periferních arterií * diagnóza etiologie farmakoterapie klasifikace terapie MeSH
- plicní embolie diagnóza farmakoterapie MeSH
- plicní hypertenze diagnóza farmakoterapie MeSH
- žilní insuficience diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- žilní tromboembolie diagnóza farmakoterapie klasifikace prevence a kontrola MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
