Východiská: V managemente pacientov s kolorektálnym karcinómom (colorectal cancer – CRC) stále existuje priestor pre zlepšenie stratifikácie rizika a tým presnejšie „ušitie“ liečby na mieru. Veľmi sľubným sa v tomto ohľade javia biomarkery získavané prostredníctvom takzvanej tekutej biopsie, čo je neinvazívna metóda odberu telesných tekutín pacienta, najčastejšie periférnej krvi. Analyzujú sa rozličné biomarkery súvisiace s nádorom, ktoré môžu mať ako prognostickú, tak aj prediktívnu hodnotu. Jedným z najviac prebádaných nádorových biomarkerov je práve nádorová cirkulujúca DNA, ktorej spektrum využitia bolo spočiatku len u pokročilých a metastatických karcinómov a spočívalo v molekulárnom profilovaní alebo zisťovaní získanej rezistencie k liečbe. V súčasnosti sa využitie cirkulujúcej nádorovej DNA (ctDNA) posunulo už k skorým štádiám karcinómov, kde okrem iného slúži k identifikácii minimálnej reziduálnej choroby alebo k skorej diagnostike CRC. Doterajšie štúdie ukazujú veľmi sľubný potenciál týchto biomarkerov, ale k využitiu v klinickej praxi bude potrebné získať viac informácií a počkať na výsledky prebiehajúcich výskumov. Cieľ: V tomto prehľadovom článku sa budeme venovať ctDNA, jej aspektom, možnostiam diagnostiky a súčasnému využitiu v rámci CRC.
Background: Space still exists in the management of patients with colorectal cancer (CRC) for improving risk stratification and thus the precision of treatment tailoring. Quite promising in this regard are biomarkers acquired via liquid biopsy, which is a non-invasive method of body fluid draw, most commonly peripheral blood. A variety of biomarkers associated with the tumor are analyzed, which can have either prognostic or predictive value. Circulating tumor DNA (ctDNA) is one of the most explored tumor biomarkers. Initially, its utility spectrum was only in advanced or metastatic cancers and consisted of molecular profiling and detecting acquired resistance to treatment. Nowadays, the use of circulating tumor DNA has shifted to earlier cancer stages, where it can identify minimal residual disease or diagnose colorectal cancer early. Existing studies show promising potential of these biomarkers, but more information needs to be gathered and information from ongoing studies needs to be obtained in order to use them in everyday practice. Aim: In this review article, we will discuss ctDNA, its aspects, diag- nostic possibilities and current use in CRC.
Úvod: Invertovaný papilom (IP) je benigní nádor dutiny nosní a vedlejších dutiny nosních (VDN), který se často vyskytuje unilaterálně, s maximem výskytu ve věkové skupině 50–60 let a s vyšší incidencí mužského pohlaví. Diagnostika zahrnuje endoskopické vyšetření s odběrem biopsie a provedení zobrazovacího vyšetření k určení rozsahu nádoru. Léčba IP je primárně chirurgická s preferencí endoskopické endonazální resekce. Metody a materiál: V našem souboru bylo retrospektivně za období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2023 analyzováno 34 pacientů s IP, z nichž mělo 94 % jednostranný výskyt. Nejčastější lokalizací nádoru byla laterální stěna nosní, následovaná čelistní dutinou. Výsledky: V našem souboru byla endoskopická resekce IP použita u 42 % operací. U rozsáhlejších nádorů nebo recidiv byly použity kombinované či zevní přístupy. Recidiva IP se objevila u 52 % pacientů do 2 let od operace, z celkového počtu pacientů došlo u 26 % k jedné recidivě a u 10 % pacientů se recidiva vyskytla vícekrát za sledované období. Závěr: Radikalita operace (R0 okraj resekce) má zásadní význam pro vyléčení IP. Dlouhodobé sledování je doporučeno pro snížení rizika recidiv a sledování možné maligní transformace.
Introduction: Inverted papilloma (IP) is a benign tumor of the nasal cavity and paranasal sinuses (PNS) that typically manifests unilaterally, peaks in incidence in 50–60 year-olds, and is more common in men. An endoscopic examination, including biopsy and imaging to ascertain the tumor‘s extent, is part of the diagnosis. IP is mainly treated surgically, with endoscopic endonasal resection being the preferred procedure. Methods and materials: In total, 34 IP patients in our group between 2013 and the end of 2023 were retrospectively analysed. Approximately 94% of them experienced unilateral incidence. The maxillary cavity and lateral wall of the nasal cavity were the tumor‘s most frequent locations. Results: Endoscopic IP resection was utilized in 42% of the procedures in our group. Combined or external procedures were used for larger tumors or recurrences. Within two years following surgery, 52% of patients experienced a recurrence of IP. Of the total number of patients, 26% experienced one recurrence, and 10% experienced more than one recurrence throughout the monitored period. Conclusions: For the treatment of IP, the radicality of the procedure (negative resection margine) is crucial. Long-term follow-up is advised to lower the chance of recurrences and to distinguish any potential malignant transformation.
- MeSH
- dospělí MeSH
- endoskopické operace přirozenými otvory klasifikace metody přístrojové vybavení MeSH
- invertovaný papilom * chirurgie diagnostické zobrazování diagnóza klasifikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory nosu chirurgie diagnóza klasifikace patologie MeSH
- recidiva MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- terciární prevence MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- kongresy jako téma MeSH
- lidé MeSH
- nádory ledvin chemie farmakoterapie MeSH
- nádory prostaty diagnóza terapie MeSH
- roboticky asistované výkony metody MeSH
- screeningové diagnostické programy organizace a řízení MeSH
- terciární prevence metody MeSH
- týmová péče o pacienty MeSH
- urologické chirurgické výkony metody MeSH
- urologické nádory * chirurgie diagnóza farmakoterapie MeSH
- urologie * trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
- MeSH
- filozofie * MeSH
- kvartérní prevence metody MeSH
- lidé MeSH
- nádory * prevence a kontrola MeSH
- plošný screening metody MeSH
- primární prevence metody MeSH
- sekundární prevence metody MeSH
- terciární prevence metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Cílem této práce bylo zjistit distribuci a rozsah péče o děti s podezřením na získaný demyelinizační syndrom (zahrnující akutní diseminovanou encefalomyelitidu, klinicky izolovaný syndrom, roztroušenou sklerózu a okruh neuromyelitis optica) a identifikovat oblasti ke zkvalitnění péče v ČR. Soubor a metodika: Elektronické dotazníkové šetření na všech lůžkových pracovištích dětské neurologie (n = 7) a pediatrie (n = 22) na úrovni krajů a fakultních nemocnic. Odpovědi jsme získali ze všech oslovených nemocnic. Výsledky: Na péči se podílí všech sedm pracovišť dětské neurologie a deset pediatrií. Všichni disponují potřebnými diagnostickými možnostmi, alw terapeutické možnosti se liší. Identifikovali jsme konkrétní rozdíly v diagnostickém přístupu – v indikaci a interpretaci vyšetření a ve využití aktuálních diagnostických kritérií. V šesti krajích je péče primárně směřována na lůžka dětské neurologie, v ostatních osmi krajích na lůžka pediatrická s konziliárním dětským neurologem. Složitější případy jsou překládány na dětské neurologie, kde je diagnostický přístup komplexnější a terapeutické možnosti rozsáhlejší. Závěr: Péče o děti se získaným demyelinizačním syndromem je v ČR na vysoké úrovni, ale není standardizována. Nejlépe zajištěná onemocnění jsou RS a okruh neuromyelitis optica, pro která fungují centra vysoce specializované péče. Vzhledem k distribuci péče musí specializovaná edukace cílit i na pediatry a konziliární dětské neurology.
Aim: The aim of this study was to investigate the distribution and extent of healthcare provided to children with a suspected acquired demyelinating syndrome (including acute disseminated encephalomyelitis, clinically isolated syndrome, multiple sclerosis and neuromyelitis optica spectrum disorder) and to identify areas for care improvement in the Czech Republic. Patients and methodology: Electronic questionnaire survey at all inpatient departments of pediatric neurology (N = 7) and pediatric departments (N = 22) at the regional and university hospital level. Responses were obtained from all contacted hospitals. Results: All inpatient departments of pediatric neurology and 10 pediatric departments are involved in the care of patients. All have the necessary diagnostic methods available, but therapeutic options differ. We identified specific differences in the diagnostic approach -in the indication and interpretation of examinations and in the use of current diagnostic criteria. In six regions, care is provided primarily by departments of pediatric neurology. In the remaining eight regions, patients are admitted to pediatric departments with an available pediatric neurology consultant. More complex cases are transferred to pediatric neurology departments, where the diagnostic approach is more comprehensive and the therapeutic options are more extensive. Conclusion: In the Czech Republic, healthcare for children with an acquired demyelinating syndrome is at a high level, but it is not standardized. The most appropriate standard of care is provided in specialized care centers for multiple sclerosis and neuromyelitis optica spectrum disorders. Given the distribution of care, specialized education must also include pediatricians and pediatric neurology consultants.
- MeSH
- demyelinizační nemoci * terapie MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- management péče o pacienta * organizace a řízení MeSH
- neuromyelitis optica terapie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- roztroušená skleróza terapie MeSH
- terciární prevence organizace a řízení MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- biologická terapie metody MeSH
- biopsie MeSH
- dermatoskopie metody MeSH
- lidé MeSH
- maligní melanom kůže * chirurgie farmakoterapie klasifikace MeSH
- melanom diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- pigmentový névus komplikace MeSH
- protoonkogenní proteiny B-Raf antagonisté a inhibitory MeSH
- terciární prevence MeSH
- ultrafialové záření škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- analgosedace MeSH
- antibiotická profylaxe MeSH
- gastrointestinální endoskopie klasifikace metody normy MeSH
- gastrointestinální krvácení diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- gastrointestinální nemoci diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- hematologické látky aplikace a dávkování MeSH
- hemostáza endoskopická metody MeSH
- kolonoskopie * klasifikace metody normy škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- předoperační péče metody MeSH
- riziko MeSH
- roztoky analýza klasifikace terapeutické užití MeSH
- terciární prevence metody MeSH
- vysazování léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- MeSH
- antibakteriální látky aplikace a dávkování MeSH
- antituberkulózní antibiotika aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- mykobakteriózy * diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- netuberkulózní mykobakterie * klasifikace patogenita MeSH
- oznamovací povinnost MeSH
- plicní nemoci diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- terciární prevence MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- dědičné nepolypózní kolorektální nádory * diagnóza klasifikace MeSH
- gynekologické chirurgické výkony klasifikace MeSH
- kolorektální nádory prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- nádory endometria patologie prevence a kontrola MeSH
- nádory vaječníků prevence a kontrola MeSH
- nádory ženských pohlavních orgánů chirurgie klasifikace MeSH
- profylaktické chirurgické výkony klasifikace MeSH
- riziko MeSH
- terciární prevence MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
