- MeSH
- acyklovir aplikace a dávkování MeSH
- antibakteriální látky aplikace a dávkování MeSH
- dexamethason aplikace a dávkování MeSH
- endoftalmitida * diagnostické zobrazování etiologie patologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- oftalmologické chirurgické výkony * škodlivé účinky MeSH
- progrese nemoci MeSH
- uveitida diagnóza farmakoterapie patologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- choroiditida diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- endoftalmitida diagnóza etiologie terapie MeSH
- konjunktivitida diagnóza etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- oční infekce bakteriální MeSH
- oční infekce mykotické MeSH
- oční infekce parazitární MeSH
- oční infekce virové MeSH
- oční infekce * diagnóza etiologie terapie MeSH
- retinitida diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- uveitida diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- endoftalmitida diagnóza etiologie terapie MeSH
- intermediální uveitida diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- nádory uvey diagnóza patologie terapie MeSH
- nemoci uvey * diagnóza etiologie terapie MeSH
- přední uveitida diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- sympatická oftalmie diagnóza etiologie terapie MeSH
- uvea anatomie a histologie patologie MeSH
- uveitida diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- zadní uveitida diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Klíčová slova
- mikroincizní chirurgie, vitrektomová sonda 25G,
- MeSH
- ambulantní péče * metody trendy využití MeSH
- endoftalmitida * diagnóza komplikace prevence a kontrola terapie MeSH
- lidé MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony * metody využití MeSH
- pooperační komplikace * MeSH
- pooperační péče * metody MeSH
- rehabilitace * MeSH
- vitrektomie * dějiny metody ošetřování přístrojové vybavení škodlivé účinky trendy využití MeSH
- výsledek terapie * MeSH
- zadní segment oční * fyziologie chirurgie účinky léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- antibakteriální látky aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- aplikace lokální MeSH
- aplikace orální MeSH
- diagnostické techniky oftalmologické * využití MeSH
- endoftalmitida * diagnóza etiologie terapie MeSH
- hormony kůry nadledvin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- kultivační techniky metody využití MeSH
- lidé MeSH
- oftalmologické chirurgické výkony metody využití MeSH
- polymerázová řetězová reakce metody využití MeSH
- pooperační komplikace diagnóza terapie MeSH
- poranění oka MeSH
- sepse komplikace MeSH
- statistika jako téma MeSH
- ultrasonografie metody využití MeSH
- vitrektomie metody využití MeSH
- způsoby aplikace léků * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cieľ: V retrospektívnej štúdii vyhodnotiť morfologický a funkčný výsledok liečby u pacientov s endoftalmitídou po úraze oka s cudzím vnútroočným telesom v zadnom segmente oka. Materiál a metodika: V roku 1989–2007 na Klinike oftalmológie LF UK a FNsP Bratislava boli liečení 216 pacienti (216 očí) s cudzím vnútroočným telesom v zadnom segmente oka. V 34 očiach (15,7 %) bol priebeh komplikovaný rozvojom endoftalmitídy. Pacienti boli vo veku 7–59 rokov (priemerný vek 35,6 rokov). Po prepustení z kliniky boli sledovaní na vitreoretinálnej ambulancii až do obdobia stabilizácie stavu, od 1 mesiaca do 5,6 roka (priemerné obdobie sledovania 1,6 roka). Vyhodnotili sme epidemiologické faktory, morfologický a funkčný výsledok liečby. Výsledky: Dobrý morfologický výsledok dosiahli 18 pacienti (52,9 %). Zlý morfologický výsledok na konci sledovania mali 16 pacienti (47,1 %). Medzi oči so zlým anatomickým výsledkom sme zaradili stav po enukleácii, eviscerácii oka, atrofiu oka a odlúpenie sietnice. Iniciálnu centrálnu ostrosť zraku 5/50 a lepšiu mali 4 pacienti (11,8 %), horšiu ako 5/50 a lepšiu ako pohyb ruky mali 4 (11,8%) a pohyb ruky a horšiu malo 26 pacientov (76,5 %). Výslednú centrálnu ostrosť zraku 5/50 a lepšiu malo 8 pacientov (23,5 %), horšiu ako 5/50 a lepšiu ako pohyb ruky mali 4 pacienti (11,8 %) a pohyb ruky a horšiu malo 22 očí (64,7 %). Záver: Skoré rozpoznanie a správna liečba posttraumatickej endoftalmitídy je rozhodujúca pre zachovanie oka a jeho funkcií. Dobrým prognostickým ukazovateľom je iniciálna centrálna ostrosť zraku lepšia ako pohyb ruky pred okom.
Objective: To evaluate morphological and functional results of therapy in patients with endophthalmitis associated with intraocular foreign bodies in posterior segment in retrospective study. Material and methods: In the Department of Ophthalmology, School of Medicine, Comenius University Bratislava we treated 216 patients (216 eyes) with intraocular foreign bodies in posterior segment of the eye in the years 1989-2007. Endophthalmitis developed in 34 eyes (15.7 %). Patients were in age between 7–59 years, average 35.6 years. Patients were examined in outpatient department, follow up ranged from 1 month to 5.6 years, average 1.6 years. We evaluated epidemiological factors, morphological and functional results in this study. Results: Good morphological results were achieved in 18 patients (52.9 %) and bad morphological results in 16 patients (47.1 %). Enucleation, evisceration of the globe, phthisis and retinal detachment were defined as bad morphological results. Initial visual acuity 5/50 and better had 4 patients (11.8 %), less than 5/50 and better than hand movement had 4 patients (11.8 %) and hand movement and less had 26 patients (76.5 %). Final visual acuity 5/50 and better had 8 patients (23.5 %), less 5/50 and better than hand movement had 4 patients (11.8 %) and hand movement and less had 22 patients (64.7 %). Conclusion: Early recognition and correct treatment of posttraumatic endophthalmitis is necessary for maintaining of the eye and its functions. Initial visual acuity better than hand movement is a good prognostic factor.
- MeSH
- cizí těleso v oku diagnóza chirurgie komplikace MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- endoftalmitida etiologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- penetrující poranění oka MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíl: Cílem naší studie bylo vyhodnocení dosažených výsledků léčby pooperační a posttraumatické endoftalmitidy pomocí primární vitrektomie s intravitreální aplikací antibiotik. Metodika: U 42 pacientů léčených na Univerzitní oční klinice v Lipsku v období od ledna 2000 do března 2006 pro pooperační a posttraumatickou endoftalmitidu jsme sledovali dosaženou pooperační zrakovou ostrost. Dále jsme hodnotili výsledky mikrobiologické kultivace odebraného sklivce, jako i závislost dosažené zrakové ostrosti na vyvolávajícím etiologickém agens. Léčba endoftalmitidy spočívala u 39 pacientů v provedení primární vitrektomie s intravitreální aplikací antibiotik, u 3 pacientů byla provedena pouze samotná intravitreální aplikace antibiotik. Všem pacientům byly k tomu aplikovaná antibiotika lokálně jako i intravenózně. Pooperační sledovací doba se pohybovala v rozmezí od 2 týdnů do 24 měsíců (medián 4,5 měsíce). Výsledky: Příčinou endoftalmitidy byla u 31 (73 %) pacientů operace katarakty nebo sekundární implantace nitrooční čočky, u 4 (10 %) pacientů předchozí pars plana vitrektomie. U 2 (5 %) pacientů došlo k rozvoji endoftalmitidy po provedené trabekulektomii a u 5 (12 %) pacientů se jednalo o endoftalmitidu po penetrujícím očním poraněním. Pomocí mikrobiologické kultivace se povedlo prokázat etiologické agens u 20 pacientů. Nejčastějším původcem endoftalmitidy byl Staphylococcus epidermidis. Zlepšení zrakové ostrosti jsme pooperačně pozorovali u 39 pacientů. Výsledné zrakové ostrosti lepší než 1/50 dosáhlo 88 % pacientů, z toho u 52 % jsme na konci sledovací doby prokázali vizus lepší než 0,5. Závěr: Primární vitrektomie s intravitreální aplikací antibiotik je v kombinaci s lokální jako i intravenózní aplikací antibiotik účinnou metodou léčby endoftalmitidy, která v naší studii vedla u 88 % pacientů k zachování orientačního vidění.
Aim: The aim of our study was to evaluate the results of the treatment of postoperative and posttraumatic endophthalmitis by means of primary vitrectomy with intravitreal antibiotic application. Methods: In 42 patients treated for postoperative and posttraumatic endophthalmitis during the period January 2000 – March 2006 at the University Department of Ophthalmology in Leipzig, Germany, EU, the postoperative visual acuity was followed – up. Furthermore, the results of microbial cultivation of the vitreous sample and the correlation between the final visual acuity and the causing etiological agent were evaluated. The treatment of endophthalmitis in 39 patients consisted of the primary vitrectomy with intravitreal antibiotics application; in three patients, solely the intravitreal injection of antibiotics was performed. In all patients, the antibiotics were administered locally and intravenously as well. The postoperative follow – up period lasted between 2 weeks to 24 months (median, 4.5 months). Results: The cause of endophthalmitis was in 31 (73 %) patients the cataract surgery or secondary implantation of the intraocular lens; and in 4 (10 %) patients the previous pars plana vitrectomy was performed. In 2 patients (5 %) the endophthalmitis developed after trabeculectomy and in 5 (21 %) patients, the endophthalmitis followed after perforating eye trauma. By means of microbiological cultivation, the agent was proved in 20 patients. The most common cause of endophthalmitis was Staphylococcus epidermidis. The postoperative improvement of the visual acuity we noticed in 39 patients. The final visual acuity better than 1/50 was reached by 88 % of patients, thereof in 52 % we proved at the end of the follow – up period the visual acuity better than 0.5. Conclusion: The primary vitrectomy with intravitreal application of antibiotics combining with local as well as intravenous applications of antibiotics is a successful method of endophthalmitis treatment; in our study, in 88 % of patients, the partial (orientational) vision was maintained.
- MeSH
- antibakteriální látky aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- aplikace lokální MeSH
- endoftalmitida etiologie chirurgie terapie MeSH
- injekce metody MeSH
- intravenózní infuze využití MeSH
- oční roztoky aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- sklivec chirurgie mikrobiologie MeSH
- vitrektomie metody využití MeSH
- zraková ostrost genetika MeSH
Cíl: Zhodnotit vlastní zkušenosti s diagnózou a léčbou pacientů s chronickou pooperační endoftalmitidou. Metodika: Retrospektivní studie. Výsledky: Autoři uvádějí tři případy chronické endoftalmitidy, která následovala po operaci katarakty. Jako původce byl u dvou pacientů prokázán rod Propionibacterium. Všichni pacienti byli muži, průměrný věk byl 75 let (od 73 do 78 let). Průměrná doba od operace katarakty k projevům endoftalmitidy byla 5 měsíců (2–9 měsíců). Provedena byla diagnosticko-terapeutická pars plana vitrektomie s aplikací antibiotik do sklivcového prostoru a explantací čočky s kompletní extrakcí kapsuly. U všech pacientů došlo po operaci k ústupu projevů endoftalmitidy a ke zlepšení centrální zrakové ostrosti. Závěr: Efektivní metodou léčby pacientů s chronickou pooperační endoftalmitidou vyvolanou rodem Propionibacterium je provedení kombinované operace – explantace nitrooční čočky s kompletním odstraněním čočkového pouzdra a pars plana vitrektomie s aplikací antibiotik do sklivcového prostoru.
Purpose: To evaluate our experience with the diagnosis and the treatment of chronic postoperative endophthalmitis. Methods: A retrospective study. Results: The authors present three cases of chronic postoperative endophthalmitis following cataract surgery. Propionibacterium species has been determined as the causative agent in two patients. All patients were men; the mean age was 75 years (from 73 to 78 years). The mean time period from the cataract operation to the onset of intraocular inflammatory signs was 5 months (from 2 to 9 months). Pars plana vitrectomy with intravitreal administration of antibiotics and intraocular lens explantation with total capsulectomy were performed. This treatment led to the reduction of the intraocular inflammatory reaction and to the improvement of the visual acuity. Conclusion: The effective treatment of chronic postoperative endophthalmitis caused by Propionibacterium species is a combined operation – intraocular lens explantation with total capsulectomy and pars plana vitrectomy with intravitreal administration of antibiotics.
- MeSH
- antibakteriální látky aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- endoftalmitida etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- oftalmologické chirurgické výkony škodlivé účinky MeSH
- pooperační komplikace mikrobiologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- vitrektomie využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Jou uvedeny tři případy chronické pooperační endoftalmitídy, která následovala po operaci katarakty. U dvou pacientů byl prokázán jako původce Propionibacterium acnes. Je předložena metodika odběru materiálu na mikrobiologické vyšetření a shrnutí zkušeností s léčbou těchto méně častých forem endoftalmitid. Včasná chirurgická léčba spolu s podáváním vankomycinu intravitreálnč vede i přes dlouhodobě probíhající zánět k uspokojivé restituci zrakové ostrosti.
There is a report of three cases of chronic postoperative endophthalmitis following cataract operations. In two patients there was proven Propionibacteriu] acnes. There is presented a technique to obtain specimens for microbiologicd examination and an overview of clinical experience in treatment ot the mentioned less common types of endophthalmitis. Early surgical treatment as well as intraocular injection of vancomycin can help to restore a good visual acquity despite of longlasting inflammation.