BACKGROUNDS: SWI/SNF complexes represent a family of multi-subunit chromatin remodelers that are affected by alterations in >20% of human tumors. While mutations of SWI/SNF genes are relatively uncommon in prostate cancer (PCa), the literature suggests that deregulation of various subunits plays a role in prostate tumorigenesis. To assess SWI/SNF functions in a clinical context, we studied the mutually exclusive, paralogue accessory subunits SMARCD1, SMARCD2, and SMARCD3 that are included in every known complex and are sought to confer specificity. METHODS: Performing immunohistochemistry (IHC), the protein levels of the SMARCD family members were measured using a tissue microarray (TMA) comprising malignant samples and matching healthy tissue of non-metastatic PCa patients (n = 168). Moreover, IHC was performed in castration-resistant tumors (n = 9) and lymph node metastases (n = 22). To assess their potential role as molecular biomarkers, SMARCD1 and SMARCD3 protein levels were correlated with clinical parameters such as T stage, Gleason score, biochemical recurrence, and progression-free survival. RESULTS: SMARCD1 protein levels in non-metastatic primary tumors, lymph node metastases, and castration-resistant samples were significantly higher than in benign tissues. Likewise, SMARCD3 protein expression was elevated in tumor tissue and especially lymph node metastases compared to benign samples. While SMARCD1 levels in primary tumors did not exhibit significant associations with any of the tested clinical parameters, SMARCD3 exhibited an inverse correlation with pre-operative PSA levels. Moreover, low SMARCD3 expression was associated with progression to metastasis. CONCLUSIONS: In congruence with previous literature, our results implicate that both SMARCD1 and SMARCD3 may exhibit relevant functions in the context of prostate tumorigenesis. Moreover, our approach suggests a potential role of SMARCD3 as a novel prognostic marker in clinically non-metastatic PCa.

• MeSH
• chromozomální proteiny, nehistonové * genetika   metabolismus   MeSH
• imunohistochemie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lokální recidiva nádoru patologie   metabolismus   genetika   MeSH
• lymfatické metastázy MeSH
• nádorové biomarkery * genetika   metabolismus   MeSH
• nádory prostaty rezistentní na kastraci patologie   genetika   metabolismus   MeSH
• nádory prostaty * patologie   metabolismus   genetika   MeSH
• prognóza MeSH
• senioři MeSH
• stupeň nádoru MeSH
• transkripční faktory genetika   metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: The medication used to treat benign prostate hyperplasia (BPH), a common condition in men over 50 years of age, can alter the levels of biomarkers used in prostate cancer detection. Commonly used medications for BPH include alpha-blockers, 5-alpha reductase inhibitors (5-ARIs), and muscarinic antagonists. We studied the impact of these drugs on total prostate-specific antigen (tPSA), free PSA (fPSA), [-2]proPSA, fPSA/tPSA ratio, and the Prostate Health Index (PHI), as well as novel potential biomarkers in the form of glycan composition of fPSA. PATIENTS AND METHODS: Serum samples were collected from 564 males with BPH, with a mean age of 68.5 years. The samples were used to measure levels of tPSA, fPSA, and [-2]proPSA. The fPSA/tPSA and PHI were then calculated. The glycan composition of fPSA was analyzed using lectin-based glycoprofiling. Pharmacotherapy data was collected from the patients' medical records. RESULTS: Alpha-blocker monotherapy was associated with higher fPSA and fPSA/tPSA ratio, and decreased PHI. Levels of tPSA were not impacted. Alpha-blocker and 5-ARI dual therapy was associated with reduced levels of fPSA, [-2]proPSA, and PHI. Therapy combining alpha-blockers and antimuscarinic agents did not significantly influence biomarker levels apart from an increase in a Maackia amurensis lectin-recognized glycan originating in fPSA. CONCLUSION: BPH pharmacotherapy notably affects prostate cancer biomarkers. Recognizing the impact of pharmacotherapy is crucial for achieving an accurate diagnosis of prostate cancer and for planning treatment.

• MeSH
• alfa blokátory terapeutické užití   MeSH
• antagonisté muskarinových receptorů * terapeutické užití   MeSH
• glykosylace MeSH
• hyperplazie prostaty * krev   farmakoterapie   MeSH
• inhibitory 5-alfa-reduktasy terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory prostaty krev   farmakoterapie   MeSH
• prostata patologie   metabolismus   MeSH
• prostatický specifický antigen * krev   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Pancreatic ductal adenocarcinoma (PDAC) is one of the most lethal cancers with patients having unresectable or metastatic disease at diagnosis, with poor prognosis and very short survival. Given that genetic variation within autophagy-related genes influences autophagic flux and susceptibility to solid cancers, we decided to investigate whether 55,583 single nucleotide polymorphisms (SNPs) within 234 autophagy-related genes could influence the risk of developing PDAC in three large independent cohorts of European ancestry including 12,754 PDAC cases and 324,926 controls. The meta-analysis of these populations identified, for the first time, the association of the BIDrs9604789 variant with an increased risk of developing the disease (ORMeta = 1.31, p = 9.67 × 10-6). We also confirmed the association of TP63rs1515496 and TP63rs35389543 variants with PDAC risk (OR = 0.89, p = 6.27 × 10-8 and OR = 1.16, p = 2.74 × 10-5). Although it is known that BID induces autophagy and TP63 promotes cell growth, cell motility and invasion, we also found that carriers of the TP63rs1515496G allele had increased numbers of FOXP3+ Helios+ T regulatory cells and CD45RA+ T regulatory cells (p = 7.67 × 10-4 and p = 1.56 × 10-3), but also decreased levels of CD4+ T regulatory cells (p = 7.86 × 10-4). These results were in agreement with research suggesting that the TP63rs1515496 variant alters binding sites for FOXA1 and CTCF, which are transcription factors involved in modulating specific subsets of regulatory T cells. In conclusion, this study identifies BID as new susceptibility locus for PDAC and confirms previous studies suggesting that the TP63 gene is involved in the development of PDAC. This study also suggests new pathogenic mechanisms of the TP63 locus in PDAC.

• MeSH
• autofagie * genetika   MeSH
• běloši genetika   MeSH
• duktální karcinom slinivky břišní * genetika   patologie   MeSH
• forkhead transkripční faktory MeSH
• genetická predispozice k nemoci * MeSH
• hepatocytární jaderný faktor 3-alfa genetika   metabolismus   MeSH
• jednonukleotidový polymorfismus * MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• nádorové biomarkery * genetika   MeSH
• nádorové supresorové proteiny * genetika   MeSH
• nádory slinivky břišní * genetika   patologie   MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• transkripční faktory genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• metaanalýza MeSH

ALDH7A1 deficiency is an epileptic encephalopathy whose seizures respond to treatment with supraphysiological doses of pyridoxine. It arises as a result of damaging variants in ALDH7A1, a gene in the lysine catabolism pathway. α-Aminoadipic semialdehyde (α-AASA) and Δ1-piperideine-6-carboxylate (P6C), which accumulate because of the block in the lysine pathway, are diagnostic biomarkers for this disorder. Recently, it has been reported that 6-oxo-pipecolic acid (6-oxo-PIP) also accumulates in the urine, CSF and plasma of ALDH7A1-deficient individuals and that, given its improved stability, it may be a more suitable biomarker for this disorder. This study measured 6-oxo-PIP in urine from a cohort of 30 patients where α-AASA was elevated and showed that it was above the normal range in all those above 6 months of age. However, 6-oxo-PIP levels were within the normal range in 33% of the patients below 6 months of age. Levels increased with age and correlated with a decrease in α-AASA levels. Longitudinal analysis of urine samples from ALDH7A1-deficient patients who were on a lysine restricted diet whilst receiving supraphysiological doses of pyridoxine showed that levels of 6-oxo-PIP remained elevated whilst α-AASA decreased. Similar to α-AASA, we found that elevated urinary excretion of 6-oxo-PIP can also occur in individuals with molybdenum cofactor deficiency. This study demonstrates that urinary 6-oxo-PIP may not be a suitable biomarker for ALDH7A1 deficiency in neonates. However, further studies are needed to understand the biochemistry leading to its accumulation and its potential long-term side effects.

• MeSH
• aldehyddehydrogenasa nedostatek   genetika   MeSH
• biologické markery * moč   MeSH
• dítě MeSH
• epilepsie moč   MeSH
• kojenec MeSH
• kyselina 2-aminoadipová moč   analogy a deriváty   MeSH
• kyseliny pipekolové * moč   MeSH
• lidé MeSH
• lysin nedostatek   moč   MeSH
• mitochondriální aldehyddehydrogenasa nedostatek   genetika   MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• pyridoxin nedostatek   moč   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Research Support, N.I.H., Extramural MeSH

Úvod: Dosud stále platí, že pozdní záchyt onemocnění karcinomem vaječníku je zásadní příčina jeho špatné prognózy. Zatím nebyl identifikován žádný dostatečně senzitivní a zároveň specifický marker ani kombinace markerů a zobrazovacích metod, které by jednoznačně umožňovaly záchyt časných, potenciálně dobře kurabilních stadií a dále prebiopticky diferencovaly skupinu ultrazvukově špatně odlišitelných benigní lézí od maligních tumorů. V designu retrospektivní studie byly zkoumány hladiny sérového vaskulárního endoteliálního faktoru D (VEGF-D). VEGF-D má vztah k nádorem indukované angiogenezi, lymfangiogenezi a remodelaci cév s efektem facilitace metastazování a zlepšené distribuce kyslíku a živin pro nádorovou tkáň. Na druhou stranu lymfatická síť slouží jako bariéra proti nádorové diseminaci a je to transportní systém pro imunitně činné elementy v potlačování nádorového bujení. Cílem studie bylo prověřit, zda existuje rozdíl v hladinách sérového VEGF-D ve skupině pacientek s maligními tumory, s benigními lézemi vaječníku a u zdravých kontrol bez patologického nálezu na adnexech. Metody: Retrospektivně bylo zhodnoceno 162 sér odebraných předoperačně a uchovaných procesem mrazení v biobance v letech 2022–2023. Testovaný soubor byl stratifikován na základě histopatologického výsledku vyšetření adnex na skupinu maligních tumorů (n = 54), skupinu benigních lézí (n = 47) a skupinu zdravých kontrol (n = 61). Ke statistickému vyhodnocení parametrů byly použity metody deskriptivní statistické analýzy. Pro porovnání sérových hladin VEGF-D byly použity neparametrické testy. Všechny analýzy byly uvažovány na hladině významnosti 5 %. Sérový VEGF-D byl analyzován metodou ELISA Quantikine® Human VEGF D R&D Systems a hodnoty byly odečteny spektrofotometricky na readeru TECAN. Výsledky: Výsledek srovnání deskriptivních statistických parametrů je ve vyšetřovaném souboru statisticky významný (p = 0,00067) pro rozdíl mezi hodnotami sérového VEGF-D v souboru benigních lézí a maligních tumorů. Dále existuje statisticky významný rozdíl mezi hodnotami pacientek s maligními tumory a mezi zdravými kontrolami (p = 0,0008). Mezi hodnotami u pacientek s benigními lézemi a u zdravých kontrol nebyl nalezen statisticky významný rozdíl (p = 0,4308). Ve srovnání s konvenčním markerem CA125 korelovala patologicky zvýšená hladina sérového CA125 s nízkou hodnotou sérového VEGF-D u pacientek s maligními tumory. Stejná shoda panovala ve srovnání s markerem HE4: vysoké sérové hladiny HE4 byly ve skupině pacientek s maligním tumorem doprovázeny nízkou hladinou VEGF-D, navíc v bodovém grafickém zobrazení se jasně stratifikovala skupina pacientek s maligními tumory od skupiny benigních lézí a zdravých kontrol. Závěr: S ohledem na získané výsledky má vyšetřování sérové hladiny VEGF-D potenciál diagnostického testu s přínosem ke stratifikaci obtížně prebiopticky diferencovatelných adnextumorů.

Introduction: Until now, it is still true that late detection of ovarian cancer is a major cause of its poor prognosis. So far, no sufficiently sensitive and specific marker or combination of markers and imaging methods has been identified that would unambiguously allow the detection of early potentially highly-curable stages and furthermore prebioptically differentiate a group of poorly distinguishable benign lesions from malignant tumours on ultrasound. In a retrospective study design, serum levels of vascular endothelial growth factor D (VEGF-D) were investigated. VEGF-D is related to tumour-induced angiogenesis, lymphangiogenesis, and vascular remodelling with the effect of facilitating metastasis and improved oxygen and nutrient distribution into tumour tissue. On the other hand, the lymphatic network serves as a barrier against tumour dissemination and is a transport system for immune-active elements in suppressing tumorigenesis. The aim of this study was to investigate that there is a difference in serum VEGF-D levels in a group of patients with malignant tumours, benign ovarian lesions, and healthy controls without pathological findings in the adnexa. Methods: 162 sera collected preoperatively and preserved by a freezing process in a biobank in 2022–2023 were retrospectively evaluated. The test set was stratified on the basis of histopathological results of the adnexal examination into the malignant tumour group (N = 54), benign lesion group (N = 47), and healthy control group (N = 61). Descriptive statistical analysis methods were used for the statistical evaluation of the parameters. Nonparametric tests were used to compare serum VEGF-D levels. All analyses were considered at a significance level of 5%. Serum VEGF-D was analysed by ELISA Quantikine® Human VEGF D R&D Systems and values were read spectrophotometrically on a TECAN reader. Results: The result of the comparison of descriptive statistical parameters was statistically significant (P = 0.00067) for the difference between serum VEGF-D levels in the set of benign lesions and malignant tumours. Furthermore, there was a statistically significant difference between the values of patients with malignant tumours and healthy controls (P = 0.0008). No statistically significant difference was found between the values of patients with benign lesions and healthy controls (P = 0.4308). Compared to the conventional marker CA125, pathologically elevated serum CA125 levels correlated with low serum VEGF-D levels in patients with malignant tumours. The same concordance was observed in comparison with the HE4 marker: high serum HE4 levels were accompanied by low VEGF-D levels in the group of patients with malignant tumours; moreover, the dot plot clearly stratified the group of patients with malignant tumours from the group of benign lesions and healthy controls. Conclusion: In view of the results obtained, the investigation of serum VEGF-D levels has the potential of a diagnostic test with a contribution to the stratification of the difficult of prebioptically differentiating adnexal tumours.

• MeSH
• lidé MeSH
• lymfangiogeneze MeSH
• nádorové biomarkery * MeSH
• nádory vaječníků * diagnóza   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• vaskulární endoteliální růstový faktor D * analýza   krev   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Východiská: Z hľadiska epidemiológie predstavuje kolorektálny karcinóm (KRK) celosvetovo jeden z najčastejšie sa vyskytujúcich nádorov. Pokrok vo výskume sa premietol do zníženia úmrtnosti na toto ochorenie, avšak zníženie veku vzniku KRK vytvára obavy vo väčšine rozvinutých krajín. Identifikácia a validácia účinných prognostických biomarkerov sú kľúčové pre zvýšenie presnosti diagnostiky a individualizáciu liečby. Cieľ: Cieľom práce je analyzovať najnovšie údaje o epidemiológii a rizikových faktoroch KRK. Naratívny prehľad sa zameriava aj na zhrnutie súčasných poznatkov o rôznych prognostických biomarkeroch pri liečbe KRK, vrátane ukazovateľov výkonnostného stavu, nutričných a zápalových markerov. Záver: KRK predstavuje závažný zdravotný problém vo väčšine krajín a nádorové biomarkery, ako aj stav pacienta pred liečbou, sú rozhodujúce pre určenie prognózy ochorenia. Ukazovatele nutričného a výkonnostného stavu zohrávajú zásadnú úlohu pri hodnotení stavu pacienta a ovplyvňujú rozhodnutia o liečbe, s potenciálnym dopadom na jej výsledky. Zápalové markery sa javia ako významný prognostický faktor, korelujúc s imunitnou odpoveďou pacienta na nádor a zápalovými procesmi, ktoré môžu viesť k progresii ochorenia. Napriek ich sľubnej prediktívnej sile sa tieto biomarkery zatiaľ bežne nepoužívajú v klinickej praxi z dôvodu potreby ďalšej vedeckej validácie. Integrácia nových biomarkerov do klinickej praxe by však mohla viesť k personalizovanejším liečebným stratégiam a tým k zlepšeniu prežívania pacientov. Pre komplexnejšie posúdenie validity týchto biomarkerov a ich aplikácie v bežnej klinickej praxi je potrebný ďalší výskum.

Background: In terms of epidemiology, colorectal carcinoma (CRC) represents one of the most prevalent tumors worldwide. Progress in research has translated into reduced mortality of the disease, but the trend of early onset CRC troubles most of the developed countries. Identification and validation of effective prognostic biomarkers are crucial for improving diagnostic accuracy and treatment outcomes. Purpose: The objective of the work is to analyze the latest data on the epidemiology and risk factors of CRC. A narrative review also aims to summarize current knowledge about various prognostic biomarkers in the treatment of CRC, including indicators of performance status, nutritional, and inflammatory markers. Conclusion: CRC pose major health problem in most of the countries and the tumor biomarkers as well as patients pre-treatment condition are crucial to establish prognosis of the disease. Nutritional and performance status indicators play an essential role in assessing the patient’s condition and influence treatment decisions, with a potential impact on treatment outcomes. Inflammatory markers have demonstrated significant prognostic value, correlating with the patient’s immune response to the tumor and inflammatory processes that may promote disease progression. Despite promising predictive capabilities, these biomarkers are not yet routinely used in clinical practice due to the need for further research validation. The integration of new biomarkers into clinical practice could lead to more personalized treatment decisions and improved treatment outcomes. For a more comprehensive assessment of the validity of these biomarkers and their application in regular clinical practice, further research is necessary.

• MeSH
• biologické markery MeSH
• fyziologie výživy MeSH
• genetické testování MeSH
• geny ras genetika   MeSH
• kolorektální nádory * epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• mikrosatelitní nestabilita MeSH
• prognóza * MeSH
• protoonkogenní proteiny B-Raf genetika   škodlivé účinky   MeSH
• rizikové faktory * MeSH
• staging nádorů metody   MeSH
• zánět komplikace   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Východiská: V managemente pacientov s kolorektálnym karcinómom (colorectal cancer – CRC) stále existuje priestor pre zlepšenie stratifikácie rizika a tým presnejšie „ušitie“ liečby na mieru. Veľmi sľubným sa v tomto ohľade javia biomarkery získavané prostredníctvom takzvanej tekutej biopsie, čo je neinvazívna metóda odberu telesných tekutín pacienta, najčastejšie periférnej krvi. Analyzujú sa rozličné biomarkery súvisiace s nádorom, ktoré môžu mať ako prognostickú, tak aj prediktívnu hodnotu. Jedným z najviac prebádaných nádorových biomarkerov je práve nádorová cirkulujúca DNA, ktorej spektrum využitia bolo spočiatku len u pokročilých a metastatických karcinómov a spočívalo v molekulárnom profilovaní alebo zisťovaní získanej rezistencie k liečbe. V súčasnosti sa využitie cirkulujúcej nádorovej DNA (ctDNA) posunulo už k skorým štádiám karcinómov, kde okrem iného slúži k identifikácii minimálnej reziduálnej choroby alebo k skorej diagnostike CRC. Doterajšie štúdie ukazujú veľmi sľubný potenciál týchto biomarkerov, ale k využitiu v klinickej praxi bude potrebné získať viac informácií a počkať na výsledky prebiehajúcich výskumov. Cieľ: V tomto prehľadovom článku sa budeme venovať ctDNA, jej aspektom, možnostiam diagnostiky a súčasnému využitiu v rámci CRC.

Background: Space still exists in the management of patients with colorectal cancer (CRC) for improving risk stratification and thus the precision of treatment tailoring. Quite promising in this regard are biomarkers acquired via liquid biopsy, which is a non-invasive method of body fluid draw, most commonly peripheral blood. A variety of biomarkers associated with the tumor are analyzed, which can have either prognostic or predictive value. Circulating tumor DNA (ctDNA) is one of the most explored tumor biomarkers. Initially, its utility spectrum was only in advanced or metastatic cancers and consisted of molecular profiling and detecting acquired resistance to treatment. Nowadays, the use of circulating tumor DNA has shifted to earlier cancer stages, where it can identify minimal residual disease or diagnose colorectal cancer early. Existing studies show promising potential of these biomarkers, but more information needs to be gathered and information from ongoing studies needs to be obtained in order to use them in everyday practice. Aim: In this review article, we will discuss ctDNA, its aspects, diag- nostic possibilities and current use in CRC.

• MeSH
• biologické markery analýza   MeSH
• cirkulující nádorová DNA * analýza   terapeutické užití   MeSH
• kolorektální nádory * diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• reziduální nádor diagnóza   MeSH
• terciární prevence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Východiska: Hledání účinných biomarkerů pro včasnou diagnostiku ovariálního karcinomu (ovarian cancer – OC) patří k naléhavým úkolům moderní onkogynekologie. Metabolické profilování pomocí ultra vysokoúčinné kapalinové chromatografie a hmotnostní spektrometrie (ultraigh performance liquid chromatography and mass spectrometry – UHPLC-MS) poskytuje informace o souhrnu všech nízkomolekulárních metabolitů vzorku biologických tekutin pacienta, které odrážejí procesy probíhající v těle. Cílem studie bylo prozkoumat metabolomický profil krevní plazmy a moči pacientek se serózním ovariálním adenokarcinomem pomocí UHPLC-MS. Materiál a metody: K provedení metabolomické analýzy bylo odebráno 60 vzorků krevní plazmy a 60 vzorků moči pacientek s diagnózou serózního karcinomu vaječníků a 20 vzorků zdravých dobrovolníků. Chromatografická separace byla provedena na chromatografu Vanquish Flex UHPLC System (Thermo Scientific, Německo). Analýza hmotnostní spektrometrií byla provedena na Orbitrap Exploris 480 (Thermo Scientific, Německo) vybaveném elektrosprejovým ionizačním zdrojem. Bioinformatická analýza byla provedena pomocí Compound Discoverer Software (Thermo Fisher Scientific, USA), statistická analýza dat byla provedena v programovacím jazyce Python pomocí knihovny SciPy. Výsledky: Pomocí UHPLC-MS bylo v krevní plazmě identifikováno 1 049 metabolitů různých tříd. U pacientek s OC mělo 8 metabolitů významně nižší koncentraci (p < 0,01) ve srovnání se zdravými dárci, zatímco u 19 látek byly zjištěny vyšší hladiny (p < 0,01). Během metabolomického profilování vzorků moči bylo identifikováno 417 metabolitů: 12 látek mělo významně nižší koncentraci ve srovnání se zjevně zdravými jedinci a u 14 látek byly hladiny vyšší (p < 0,01). U pacientek se serózním adenokarcinomem vaječníků byla zjištěna významná změna v metabolomu krevní plazmy a moči, vyjádřená abnormálními koncentracemi lipidů a jejich derivátů, mastných kyselin a jejich derivátů, acylkarnitinů, fosfolipidů, aminokyselin a jejich derivátů, derivátů dusíkatých bází a steroidů. Mezi nejslibnější markery tohoto onemocnění přitom patří kynurenin, kyselina myristová, lysofosfatidylcholin a L-oktanoylkarnitin. Závěr: Odhalené změny v metabolomu se mohou stát základem pro zlepšení přístupů k diagnostice serózního ovariálního adenokarcinomu.

Background: The search for effective biomarkers for ovarian cancer (OC) early diagnosis is an urgent task of modern oncogynecology. Metabolic profiling by ultra-high performance liquid chromatography and mass spectrometry (UHPLC-MS) provides information on the totality of all low molecular weight metabolites of patient’s biological fluids sample, reflecting the processes occurring in the body. The aim of the study was to research blood plasma and urine metabolomic profile of patients with serous ovarian adenocarcinoma by UHPLC-MS. Material and methods: To perform metabolomic analysis, 60 blood plasma samples and 60 urine samples of patients diagnosed with serous ovarian carcinoma and 20 samples of apparently healthy volunteers were taken. Chromatographic separation was performed on a Vanquish Flex UHPLC System chromatograph (Thermo Scientific, Germany). Mass spectrometric analysis was performed on an Orbitrap Exploris 480 (Thermo Scientific, Germany) equipped with an electrospray ionization source. Bioinformatic analysis was performed using Compound Discoverer Software (Thermo Fisher Scientific, USA), statistical data analysis was performed in the Python programming language using the SciPy library. Results: Using UHPLC-MS, 1,049 metabolites of various classes were identified in blood plasma. In patients with OC, 8 metabolites had a significantly lower concentration (P < 0.01) compared with conditionally healthy donors, while the content of 19 compounds, on the contrary, increased (P < 0.01). During the metabolomic profiling of urine samples, 417 metabolites were identified: 12 compounds had a significantly lower concentration compared to apparently healthy individuals, the content of 14 compounds increased (P < 0.01). In patients with ovary serous adenocarcinoma, a significant change in the metabolome of blood plasma and urine was found, expressed in abnormal concentrations of lipids and their derivatives, fatty acids and their derivatives, acylcarnitines, phospholipids, amino acids and their derivatives, derivatives of nitrogenous bases and steroids. At the same time, kynurenine, myristic acid, lysophosphatidylcholine and L-octanoylcarnitine are the most promising markers of this disease. Conclusion: The revealed changes in the metabolome can become the basis for improving approaches to the diagnosis of serous ovarian adenocarcinoma.

• MeSH
• adenokarcinom diagnóza   MeSH
• biologické markery * analýza   krev   moč   MeSH
• kapalinová chromatografie-hmotnostní spektrometrie metody   MeSH
• lidé MeSH
• metabolom * MeSH
• metabolomika metody   MeSH
• nádory vaječníků * diagnóza   MeSH
• ženy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Východiska: HER2-pozitivní karcinom prsu tvoří přibližně 15–20 % ze všech karcinomů prsu. Jedná se o prognostický i prediktivní biomarker. Zavedení anti-HER2 terapie v posledních 20 letech výrazně zlepšilo výsledky dosahované u této podskupiny pacientek, takže jsou nyní srovnatelné, nebo dokonce lepší, než u pacientek s HER2-negativními nádory. U zhruba 5–10 % případů pacientek je karcinom prsu diagnostikován v metastazujícím stadiu. Právě pro tyto pacientky bylo dobrou zprávou, když dne 17. dubna 2020 Úřad pro kontrolu potravin a léčiv schválil tukatinib v kombinaci s trastuzumabem a kapecitabinem pro dospělé pacienty s pokročilým neresekovatelným nebo metastazujícím HER2-pozitivním karcinomem prsu, kteří již dostávali jeden nebo více předchozích režimů na bázi anti-HER2 terapie. Efektivita režimu byla prokázána ve studii HER2CLIMB, do které bylo zařazeno 612 pacientek s HER2-pozitivním metastatickým karcinomem prsu, které byly předtím léčeny trastuzumabem, pertuzumabem nebo trastuzumab emtansinem. Medián celkového přežití u pacientů v rameni s tukatinibem byl 21,9 měsíce (95% CI 18,3–31,0) ve srovnání s 17,4 měsíce (95% CI 13,6–19,9) u pacientů v kontrolním rameni (HR 0,66; 95% CI 0,50–0,87; p = 0,00480). Případ: Naše pacientka je ženou středního věku bez viscerálního metastatického postižení, ale s rozsáhlým uzlinovým postižením, metastatickým postižením skeletu a levým prsem téměř zcela spotřebovaným nádorem. Tato žena prodělala tři víceméně úspěšné linie anti-HER2 terapie a rok trvající čtvrtou linii systémové terapie cytostatikem eribulinem. Zařazením tukatinibu s trastuzumabem a kapecitabinem v páté linii systémové terapie bylo dosaženo velmi pěkné parciální regrese primárního nádoru bez významné toxicity. Závěr: V této kazuistice popisujeme případ vysoce předléčené pacientky s HER-2 pozitivním metastatickým karcinomem prsu.

Background: HER2-positive breast cancer occurs in about 15–20 % of all breast cancers. It is both a prognostic and predictive biomarker and the introduction of anti-HER2 therapy over the last 20 years has significantly improved outcomes in this subset of patients, so that they are now comparable to or better than those of patients with HER2-negative tumors. Approximately 5–10% of patients are diagnosed with metastatic breast cancer. It was good news for these patients when, on April 17, 2020, the FDA approved tucatinib in combination with trastuzumab and capecitabine for adult patients with advanced unresectable or metastatic HER2-positive breast cancer who had received one or more prior anti-HER2-based regimens in the metastatic setting. The efficacy of the regimen was demonstrated in the HER2CLIMB trial, which enrolled 612 patients with HER2-positive metastatic breast cancer who had previously been treated with trastuzumab, pertuzumab, and/or trastuzumab emtansine. Median overall survival for patients in the tucatinib arm was 21.9 months (95% CI 18.3–31.0) compared with 17.4 months (95% CI 13.6–19.9) for patients in the control arm (HR 0.66; 95% CI 0.50–0.87; P = 0.00480). Case: Our patient is a middle-aged woman without visceral metastatic involvement, but with extensive nodal involvement, skeletal metastatic involvement and left breast almost completely consumed by tumor. This woman had a more or less successful three lines of anti-HER2 therapy and the fourth line of one-year-long systemic treatment with the cytostatic eribulin. The inclusion of tucatinib with trastuzumab and capecitabine in the fifth line of systemic therapy achieved a very nice partial regression of the primary tumor without significant toxicity. Conclusion: In this case report, we describe the case of a highly pretreated patient with HER-2 positive metastatic breast cancer.

• Klíčová slova
• Tukatinib, kapecitabin,
• MeSH
• chinazoliny terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů terapie   MeSH
• nádory prsu * terapie   MeSH
• oxazoly terapeutické užití   MeSH
• paliativní péče * MeSH
• protinádorové antimetabolity terapeutické užití   MeSH
• pyridiny terapeutické užití   MeSH
• receptor erbB-2 * MeSH
• senioři MeSH
• trastuzumab terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Fibrilácia predsiení (FP) je najčastejšia arytmia v klinickej praxi prispievajúca k zvýšenej morbidite a mortalite. Humorálne biomarkery, ako natriuretické peptidy, troponín, aldosterón, kortizol, kopeptín a apelín, zohrávajú čoraz dôležitejšiu úlo- hu v diagnostike, predikcii prognózy a manažmente FP. Zvýšené hladiny týchto biomarkerov naznačujú nielen poruchu funkcie myokardu a remodeláciu predsiení, ale aj zápalové a prokoagulačné stavy, ktoré ovplyvňujú vývoj a komplikácie FP. Sledovanie hladín biomarkerov poskytuje hlbší náhľad na patofyziologické mechanizmy FP a môže pomôcť pri identi- fikácii pacientov so zvýšeným rizikom komplikácií, ako sú tromboembolické príhody alebo progresia ochorenia. Integrácia biomarkerov do klinickej praxe môže výrazne zlepšiť stratifikáciu rizika, umožniť personalizovanejší prístup k liečbe FP a prispieť k efektívnejšiemu monitorovaniu priebehu ochorenia. Dôkazy o spojitosti medzi biomarkermi a FP sú povzbud- zujúce, avšak sú potrebné ďalšie štúdie na potvrdenie ich klinického využitia v štandardnej starostlivosti o pacientov s týmto závažným ochorením.

Atrial fibrillation (AF) is the most common arrhythmia in clinical practice, contributing to increased morbidity and mortality. Humoral biomarkers, such as natriuretic peptides, troponin, aldosterone, cortisol, copeptin, and apelin, are gaining importance in the diagnosis, prognosis, and management of AF. Elevated levels of these biomarkers indicate not only myocardial dysfunction and atrial remodeling but also inflammatory and procoagulant states that influence the progression and complications of AF. Monitoring biomarker levels provides deeper insight into the pathophysiological mechanisms of AF and can aid in identifying patients at higher risk of complications, such as thromboembolic events or disease progression. Integrating biomarkers into clinical practice can significantly improve risk stratification, facilitate a more personalized approach to AF treatment, and contribute to more effective disease monitoring. Evidence linking biomarkers with AF is promising; however, further studies are needed to confirm their clinical utility in standard care for patients with this serious condition.

• MeSH
• aldosteron MeSH
• apelin MeSH
• arginin vasopresin MeSH
• biologické markery MeSH
• fibrilace síní * diagnóza   MeSH
• hydrokortison MeSH
• lidé MeSH
• natriuretické peptidy MeSH
• troponin krev   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH