BACKGROUND: Hereditary α-tryptasemia, a genetic trait caused by increased α-tryptase copy number, is associated with idiopathic and venom anaphylaxis. OBJECTIVE: We aimed to determine the impact of tryptase genotypes on drug-induced anaphylaxis. METHODS: A prospective discovery cohort of 99 patients from a referral center in Slovenia with acute anaphylaxis to drugs underwent tryptase genotyping by droplet digital PCR. For validation, we included a cohort of 26 patients from the Czech Republic. Associated inciting agents and the severity of the reactions were subsequently examined. RESULTS: Hereditary α-tryptasemia was associated with drug-induced anaphylaxis with a prevalence of 13% (n = 13 of 99) in the discovery cohort and 15% in the validation cohort (n = 4 of 26). Hereditary α-tryptasemia was identified in every individual with elevated basal serum tryptase levels (11.6-21.9 ng/mL; n = 14) within both cohorts of patients. Hereditary α-tryptasemia was more prevalent in individuals with antibiotic- or mAb-induced anaphylaxis in both the discovery and validation cohorts (n = 13 of 51; 26%) compared to those with anaphylaxis resulting from neuromuscular blocking agents, nonsteroidal anti-inflammatory drugs, contrast, chlorhexidine, or other drugs (n = 5 of 74; 7%; P = .02; odds ratio = 4.1; 95% CI, 1.3-11.1). Overall, we found fewer individuals with no ⍺-tryptase than in the general population, and there was a trend for subjects with more ⍺-tryptase copies to have more severe reactions. Thus, among subjects with three ⍺-tryptase copies, the prevalence of severe anaphylaxis was 73%, compared with 59% with one to two ⍺-tryptase copies and 58% for subjects without ⍺-tryptase. CONCLUSIONS: Risk for anaphylaxis to antibiotics and biologics is associated with inherited differences in α-tryptase-encoding copies at Tryptase α/β1.

• MeSH
• anafylaxe * genetika   epidemiologie   MeSH
• antibakteriální látky * škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• genotyp MeSH
• léková alergie * genetika   epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• monoklonální protilátky * škodlivé účinky   imunologie   MeSH
• prevalence MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• syndrom aktivace žírných buněk MeSH
• tryptasy * genetika   krev   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Slovinsko MeSH

Úvod: Klonálne ochorenie mastocytov a/alebo zvýšená koncentrácia bazálnej sérovej tryptázy patria medzi rizikové faktory závažnejšieho až život ohrozujúceho priebehu anafylaktickej reakcie po bodnutí blanokrídlym hmyzom. Pre rizikovosť týchto pacientov by mala byť každému takémuto pacientovi navrhnutá realizácia jedinej kauzálnej terapie – venómovej imunoterapie (VIT). Materiál a metódy: Vytvorili sme prospektívnu štúdiu, ktorú tvorilo 93 pacientov (58 mužov, 35 žien), ktorí spĺňali indikačné kritériá na liečbu VIT. Pacientov sme do štúdie zaradzovali postupne a dáta boli zhromažďované od roku 2015 do roku 2023. Zadefinovali sme základnú charakteristiku súboru, zamerali sme sa na identifikáciu pacientov s elevovanou koncentráciou sérovej bazálnej tryptázy (> 8 ng/ml) a systémovou mastocytózou, špecifiká priebehu ich systémovej alergickej reakcie po bodnutí blanokrídlym hmyzom, toleranciu liečby a výskyt nežiaducich účinkov. Výsledky: Z celkovo 93 zaradených pacientov liečených VIT sme zaznamenali u 15 pacientov (16,7 %) trvalo elevované koncentrácie sérovej bazálnej tryptázy (sBT) > 8 ng/ml. U jedného pacienta sme diagnostikovali systémovú mastocytózu. U pacientov s elevovanými hodnotami sBT sme pri systémovej alergickej reakcii po bodnutí blanokrídlym hmyzom častejšie pozorovali poruchu vedomia a hypotenziu. Z hľadiska tolerancie liečby sme pozorovali približne porovnateľný výskyt nežiaducich účinkov u pacientov s eleváciou ako aj bez elevácie sBT počas podávania VIT a prevažná väčšina nežiaducich účinkov bola v zmysle lokálnych reakcií. Celkovo 53,3 % pacientov liečených VIT s elevovanou koncentráciou sBT prekonalo prirodzenú reexpozíciu blanokrídlym hmyzom, pričom ani u jedného pacienta nedošlo k rozvoju systémovej alergickej reakcie s nutnosťou podania adrenalínového autoinjektora. Záver: Alergia na jed blanokrídleho hmyzu patrí medzi život ohrozujúci stav, pričom jej výskyt je oveľa častejší a priebeh závažnejší u pacientov s elevovanými koncentráciami bazálnej sérovej tryptázy a/alebo klonálnym ochorením mastocytov. U každého pacienta s potvrdeným klonálnym ochorením mastocytov je potrebné anamnesticky pátrať po výskyte alergickej reakcie na jed blanokrídleho hmyzu a zvažovať indikáciu venómovej imunoterapie ako jedinej kauzálnej liečby.

Introduction: Clonal mast cell disease and/or increased basal serum tryptase concentration are among the risk factors for a more severe life-threatening anaphylactic reaction following a Hymenoptera insect sting. Because of the risk carried by these patients, the single available causal therapy – venom immunotherapy (VIT) should be recommended for each such patient. Material and methods: We designed a prospective study consisting of 93 patients (58 men, 35 women) who met the indication criteria for VIT treatment. Patients were enrolled and data was collected from 2015 to 2023. We defined the basic characteristics of the group, we focused on the identification of patients with an elevated concentration of serum basal tryptase (> 8 ng/mL) and systemic mastocytosis, the details of their systemic allergic reaction after a Hymenoptera insect sting, treatment tolerance, and occurrence of adverse effects. Results: From a total of 93 enrolled patients treated with VIT, we recorded persistently elevated concentrations of serum basal tryptase (sBT) > 8 ng/mL in 15 patients (16.7%). We diagnosed systemic mastocytosis in one patient. In patients with elevated sBT values, we observed loss of consciousness and hypotension more frequently during a systemic allergic reaction after a Hymenoptera sting. From the point of view of treatment tolerance, we observed a roughly comparable incidence of adverse effects and the predominant majority of adverse effects were in terms of local reactions. A total of 53.3% of patients treated with VIT with elevated concentration of sBT overcame natural re-exposure to Hymenoptera insects, while not a single patient developed a systemic allergic reaction requiring the administration of an adrenaline autoinjector. Conclusion: Hymenoptera venom allergy is a life-threatening condition, and its occurrence is much more frequent, and its course more severe in patients with elevated basal serum tryptase concentrations and/or clonal mast cell disease. In each patient with a confirmed clonal mast cell disorder, it is necessary to search for the occurrence of an allergic reaction to Hymenoptera insect venom in the patient’s history and to consider venom immunotherapy as the only causal treatment.

• MeSH
• alergie etiologie   MeSH
• anafylaxe etiologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mastocytóza * imunologie   MeSH
• přecitlivělost na hmyzí jed * etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• systémová mastocytóza imunologie   MeSH
• tryptasy analýza   krev   MeSH
• včelí jedy MeSH
• vosí jedy MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Certain laboratory abnormalities correlate with subvariants of systemic mastocytosis (SM) and are often prognostically relevant. To assess the diagnostic and prognostic value of individual serum chemistry parameters in SM, 2607 patients enrolled within the European Competence Network on Mastocytosis and 575 patients enrolled within the German Registry on Eosinophils and Mast Cells were analyzed. For screening and diagnosis of SM, tryptase was identified as the most specific serum parameter. For differentiation between indolent and advanced SM (AdvSM), the following serum parameters were most relevant: tryptase, alkaline phosphatase, β2-microglobulin, lactate dehydrogenase (LDH), albumin, vitamin B12, and C-reactive protein (P < .001). With regard to subvariants of AdvSM, an elevated LDH of ≥260 U/L was associated with multilineage expansion (leukocytosis, r = 0.37, P < .001; monocytosis, r = 0.26, P < .001) and the presence of an associated myeloid neoplasm (P < .001), whereas tryptase levels were highest in mast cell leukemia (MCL) vs non-MCL (308μg/L vs 146μg/L, P = .003). Based on multivariable analysis, the hazard-risk weighted assignment of 1 point to LDH (hazard ratio [HR], 2.1; 95% confidence interval [CI], 1.1-4.0; P = .018) and 1.5 points each to β2-microglobulin (HR, 2.7; 95% CI, 1.4-5.4; P = .004) and albumin (HR, 3.3; 95% CI, 1.7-6.5; P = .001) delineated a highly predictive 3-tier risk classification system (0 points, 8.1 years vs 1 point, 2.5 years; ≥1.5 points, 1.7 years; P < .001). Moreover, serum chemistry parameters enabled further stratification of patients classified as having an International Prognostic Scoring System for Mastocytosis-AdvSM1/2 risk score (P = .027). In conclusion, serum chemistry profiling is a crucial tool in the clinical practice supporting diagnosis and prognostication of SM and its subvariants.

• MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• registrace * MeSH
• senioři MeSH
• systémová mastocytóza * diagnóza   krev   MeSH
• tryptasy krev   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Autoři poskytují přehled literatury zabývající se problematikou stanovení post-mortem hodnot sérové tryptázy a prezentují případ mladého muže, který byl sražen vlakem, ačkoliv podle jeho rodiny neměl k sebevraždě žádnou motivaci. Srážka s vlakem je jedním z nejčastějších způsobů sebevražedného jednání, zejména u mladých mužů, přičemž skok pod auto nebo vlak představuje až 10 % všech dokonaných sebevražd u mužů mladších 40 let (1). Nařízená soudní pitva prokázala, že muž zemřel následkem srážky s vlakem úrazově-krvácivým šokem. Provedená toxikologická, biochemická a imunologická vyšetření posílila předpoklad, že ke smrti došlo nikoliv v důsledku sebevražedného jednání, ale v důsledku nehody při možné alergické či anafylaktické reakci organismu v kombinaci se stavem mírné alkoholové opilosti.

The authors review the literature on the determination of post-mortem serum tryptase values and present the case of a young man who was hit by a train. However, his family believes he has no motivation to commit suicide. Collision with a train is one of the most common methods of suicide, especially among young men under 40 years of age. (1). The forensic autopsy showed that the man died due to the collision with the train, with traumatic hemorrhagic shock stated as a cause of death. Following toxicological, biochemical, and immunological tests created a supposition that the incident was not a result of suicidal action but a consequence of a possible allergic or anaphylactic reaction of the organism combined with a state of mild alcohol intoxication.

• Klíčová slova
• srážka s vlakem,
• MeSH
• anafylaxe MeSH
• dopravní nehody MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• pitva MeSH
• sebevražda * MeSH
• tryptasy * krev   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Termín anafylaxe byl po dlouhou dobu používán pouze pro hypersenzitivní reakce zprostředkované IgE. Nicméně anafylaktická reakce může vzniknout i jinými mechanismy. V současné době se tyto reakce dělí na anafylaktické reakce alergické, zapříčiněné imunologickými mechanismy a nealergické, vyvolané přímou stimulací žírných buněk. Na základě imunopatologických mechanismů dochází k další stratifikaci anafylaxe vycházející z jejího fenotypu a endotypu. Diagnóza anafylaxe je čistě klinická, laboratorní vyšetření mají v akutní fázi pouze pomocný význam, teprve následně mohou pomoci objasnit etiopatogenezi anafylaxe. Mezi nejčastější spouštěče anafylaxe patří složky potravy, bodnutí hmyzem a léčiva. Laboratorní diagnostika zahrnuje zejména postupy využívané v oblasti alergických chorob, a proto při interpretaci laboratorních výsledků je třeba mít na paměti variabilitu v mechanismu jednotlivých fenotypů a endotypů.

or a long time, the term anaphylaxis was used only for IgE-mediated hypersensitivity reactions. However, an anaphylactic reaction can also occur by other mechanisms, and these reactions are currently divided into allergic anaphylactic reactions, caused by immunological mechanisms, and non-allergic, caused by direct stimulation of mast cells. On the basis of immunopathological mechanisms, there is a further stratification of anaphylaxis based on its phenotype and endotype. The diagnosis of anaphylaxis is purely clinical, laboratory tests are only of auxiliary importance in the acute phase, and only subsequently can they help clarify the etiopathogenesis of anaphylaxis. The most common triggers of anaphylaxis include food components, insect bites, and medications. Laboratory diagnostics mainly includes procedures used in the field of allergic diseases, and therefore, when interpreting laboratory results, variability in the mechanism of individual phenotypes and endotypes must be kept in mind.

• MeSH
• anafylaxe * diagnóza   etiologie   imunologie   klasifikace   MeSH
• bazofily MeSH
• biologické markery * analýza   krev   MeSH
• imunoglobulin E analýza   krev   MeSH
• klinické laboratorní techniky * MeSH
• lidé MeSH
• mastocyty mikrobiologie   patologie   MeSH
• T-lymfocyty MeSH
• tryptasy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Propofol has been shown to against intestinal reperfusion injury when treated either before or after ischemia, during which mast cell could be activated. The aim of this study was to evaluate the role of propofol in restoring the intestinal epithelial cells integrity disrupted by mast cell activation or the released tryptase after activation in vitro. We investigated the effect of: (1) tryptase on Caco-2 monolayers in the presence of PAR-2 inhibitor or propofol, (2) mast cell degranulation in a Caco-2/LAD-2 co-culture model in the presence of propofol, and (3) propofol on mast cell degranulation. Epithelial integrity was detected using transepithelial resistance (TER) and permeability to fluorescein isothiocyanate (FITC)-dextran (the apparent permeability coefficient, Papp). The expression of junctional proteins zonula occludens-1 (ZO-1/TJP1) and occludin were determined using western blot analysis and immunofluorescence microscopy. The intracellular levels of reactive oxidative species (ROS) and Ca2+ were measured using flow cytometry. Tryptase directly enhanced intestinal barrier permeability as demonstrated by significant reductions in TER, ZO-1, and occludin protein expression and concomitant increases in Papp. The intestinal barrier integrity was restored by PAR-2 inhibitor but not by propofol. Meanwhile, mast cell degranulation resulted in epithelial integrity disruption in the Caco-2/LAD-2 co-culture model, which was dramatically attenuated by propofol. Mast cell degranulation caused significant increases in intracellular ROS and Ca(2+) levels, which were blocked by propofol and NAC. Propofol pretreatment can inhibit mast cell activation via ROS/Ca(2+) and restore the intestinal barrier integrity induced by mast cell activation, instead of by tryptase.

• MeSH
• Caco-2 buňky MeSH
• degranulace buněk MeSH
• epitelové buňky metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• mastocyty metabolismus   MeSH
• okludin metabolismus   MeSH
• permeabilita MeSH
• propofol * farmakologie   MeSH
• reaktivní formy kyslíku metabolismus   MeSH
• střevní sliznice metabolismus   MeSH
• tryptasy metabolismus   farmakologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

In the current classification of the World Health Organization (WHO), bone marrow mastocytosis (BMM) is a provisional variant of indolent systemic mastocytosis (ISM) defined by bone marrow involvement and absence of skin lesions. However, no additional diagnostic criteria for BMM have been proposed. Within the registry dataset of the European Competence Network on Mastocytosis, we compared characteristics and outcomes of 390 patients with BMM and 1175 patients with typical ISM. BMM patients were significantly older, predominantly male, had lower tryptase and lower burden of neoplastic mast cells, and displayed a higher frequency of allergic reactions, mainly triggered by Hymenoptera, than patients with typical ISM. The estimated 10-year progression-free survival of BMM and typical ISM was 95.9% and 92.6%, respectively. In BMM patients defined by WHO-based criteria, the presence of one B-Finding and tryptase level ≥125 ng/mL were identified as risk factors for progression in multivariate analyses. BMM patients without any of these risk factors were found to have better progression-free survival (p < 0.05) and better overall survival (p < 0.05) than other ISM patients. These data support the proposal to define BMM as a separate SM variant characterized by SM criteria, absence of skin lesions, absence of B-Findings, and tryptase levels <125 ng/mL.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kostní dřeň metabolismus   patologie   MeSH
• kožní nemoci patofyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mastocytóza diagnóza   epidemiologie   metabolismus   MeSH
• mastocyty metabolismus   patologie   MeSH
• míra přežití MeSH
• následné studie MeSH
• prognóza MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• systémová mastocytóza diagnóza   epidemiologie   metabolismus   MeSH
• tryptasy metabolismus   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Syndrom aktivovaných mastocytů (mast cells activation syndrome, MCAS) je definován jako těžší, opakované (epizodické) systémové reakce, obvykle pod obrazem anafylaxe, souběžně postihující dva a více orgánových systémů. Řízená aktivace mastocytů (žírných buněk) je přitom nezbytná pro udržení homeostázy. Za určitých okolností, včetně dobře definovaných patologických stavů, se tato aktivace může vymknout kontrole. Nadměrná aktivace žírných buněk vede k jejich zvýšené degranulaci, s náhlým vzestupem lokální i systémové koncentrace mnoha mediátorů. Uvolní se např. tryptáza, histamin, serotonin, prostaglandiny a leukotrieny, následné příznaky pak korelují s dynamikou jejich koncentrace. Typické je postižení kůže – urtikarie, angioedémy, postižení respiračního traktu – bronchospasmy, může dojít k hypotenzi i břišnímu diskomfortu. Syndrom aktivovaných mastocytů odpovídá na terapii zaměřenou na stabilizaci mastocytů nebo na blokádu samotných mediátorů (antimetabolity). Syndrom aktivovaných mastocytů se dělí na primární, sekundární a idiopatický. V případě primárních poruch žírných buněk je aktivace mastocytů, většinou s jejich excesivním nahromaděním, příliš snadná. Příkladem může být mutace KIT, což je gen pro transmembránový tyrosinkinázový receptor (c-Kit, CD117, SCFR). KIT gen mj. reguluje proliferaci, přežívání, popř. apoptózu žírných buněk. Tato mutace je známým markerem systémové mastocytózy, ale jen v případě splnění dalších kritérií systémové mastocytózy. U sekundárních MCAS jsou normální mastocyty, většinou i s normálním počtem, aktivovány externím spouštěčem, typicky alergenem nebo fyzikálními podněty, jako jsou tlak, teplota nebo vibrace. U idiopatického syndromu aktivovaných mastocytů jsou splněna kritéria MCAS, ale není prokázána ani mutace KIT, ani není zjištěn externí spouštěč. Pro MCAS je mezi atakami onemocnění typická normální koncentrace sérové bazální tryptázy. Pokud je detekována zvýšená koncentrace sérové bazální tryptázy i po odeznění příznaků MCAS, je třeba zvažovat i další klinické jednotky, jako je např. hereditární a-tryptazemie.

Mast cell activation syndrome (MCAS) is defined as more severe, recurrent (episodic) systemic reactions, usually under the picture of anaphylaxis, simultaneously affecting 2 or more organ systems. Controlled activation of mast cells is necessary to maintain homeostasis. Under certain circumstances, including well-defined pathological conditions, this activation may spiral out of control. Excessive mast cell activation leads to their increased degranulation, with a sudden increase in the local and systemic concentration of many mediators. For example, tryptase, histamine, serotonin, prostaglandins and leukotrienes are released, and subsequent symptoms correlate with the dynamics of their concentration. Skin involvement – urticaria, angioedema, respiratory tract – bronchospasm, hypotension and abdominal discomfort can be typical. Mast cell activation syndrom responds to therapy aimed at stabilizing mast cells or blocking the mediators themselves (antimetabolites). Mast cell activation syndrom is divided into primary, secondary and idiopathic. In the case of primary mast cell disorders, mast cell activation, usually with excessive accumulation, is too easy. An example is the KIT mutation, which is a gene for the transmembrane tyrosine kinase receptor (c-Kit, CD117, SCFR). Among other things, the KIT gene regulates proliferation, survival, or mast cell apoptosis. This mutation is a known marker of systemic mastocytosis, but only if other criteria for systemic mastocytosis are met. In secondary MCAS, normal mast cells, usually of normal numbers, are activated by an external trigger, typically an allergen, or by physical stimuli such as pressure, temperature, or vibration. In idiopathic activated mast cell syndrome, the MCAS criteria are met, but neither a KIT mutation nor an external trigger is detected. For MCAS, normal serum basal tryptase levels are typical of disease attacks. If elevated serum basal tryptase levels are detected even after the symptoms of MCAS have resolved, other clinical units, such as hereditary a- tryptasemia, should be considered.

• MeSH
• lidé MeSH
• mastocytóza MeSH
• preexpoziční profylaxe metody   MeSH
• syndrom aktivace žírných buněk * diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• tryptasy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Mastocytosis in adults often presents with skin lesions. A bone marrow biopsy is necessary to confirm or exclude the presence of systemic mastocytosis (SM) in these cases. When a bone marrow biopsy is not performed, the provisional diagnosis is mastocytosis in the skin (MIS). No generally accepted scoring system has been established to estimate the risk of SM in these patients. OBJECTIVE: To develop a risk score to predict SM in adults with MIS. METHODS: We examined 1145 patients with MIS from the European Competence Network on Mastocytosis Registry who underwent a bone marrow biopsy. A total of 944 patients had SM and 201 patients had cutaneous mastocytosis; 63.7% were female, and 36.3% were male. Median age was 44 ± 13.3 years. The median serum tryptase level amounted to 29.3 ± 81.9 ng/mL. We established a multivariate regression model using the whole population of patients as a training and validation set (bootstrapping). A risk score was developed and validated with receiver-operating curves. RESULTS: In the multivariate model, the tryptase level (P < .001), constitutional/cardiovascular symptoms (P = .014), and bone symptoms/osteoporosis (P < .001) were independent predictors of SM (P < .001; sensitivity, 90.7%; specificity, 69.1%). A 6-point risk score was established (risk, 10.7%-98.0%) and validated. CONCLUSIONS: Using a large data set of the European Competence Network on Mastocytosis Registry, we created a risk score to predict the presence of SM in patients with MIS. Although the score will need further validation in independent cohorts, our score seems to discriminate safely between patients with SM and with pure cutaneous mastocytosis.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kostní dřeň MeSH
• kožní mastocytóza * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mastocytóza * MeSH
• mastocyty MeSH
• systémová mastocytóza * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• tryptasy MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Anafylaxe je závažná systémová hypersenzitivní reakce, jejíž příčinou je náhlé uvolnění mediátorů (histamin, tryptáza a další) z efektorových buněk, především mastocytů. Tato reakce postihuje více systémů organismu a může být fatální. Nejčastějšími vyvolávajícími faktory anafylaxe jsou potraviny, léky a hmyzí jedy. V článku je vysvětlena etymologie slova "anafylaxe". Dále práce přináší aktuální pohled na patofyziologii, fenotypy, vyvolávající příčiny, rizikové faktory a kofaktory anafylaxe. Část věnovaná aplikaci adrenalinu intramuskulárně autoinjektorem je nejdůležitější pro klinickou praxi, jde o akutní život zachraňující léčbu první volby, která nemá absolutní kontraindikaci.

Anaphylaxis is a serious systemic hypersensitivity reaction. Anaphylaxis is caused by the systemic release of mediators (histamine, tryptase et al.) from the effector cells (mastocytes et al.). Anaphylactic reaction affects more systems and is potentially fatal. The most frequent triggers are food, drugs, insect venoms. The etymology of the word "anaphylaxis" is explained. The paper presents the current knowledge of pathophysiology, phenotypes, triggers, risk factors and cofactors. The most important part focuses on the epinephrine autoinjektor as the life-saving emergency medication without absolute contraindication.

• MeSH
• adrenalin terapeutické užití   MeSH
• anafylaxe * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• histamin MeSH
• injekce intramuskulární MeSH
• jedy členovců toxicita   MeSH
• léková alergie komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• mastocyty MeSH
• potravinová alergie komplikace   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• tryptasy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH