Monografie vypracovaná pracovníky katedry sociální práce a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v rámci výzkumu "Sociální souvislosti stárnutí obyvatelstva", zařazeného do širšího výzkumu PRVOUK Univerzity Karlovy, shrnuje výsledky výzkumu podpory správy paliativní péče státními a veřejnými institucemi. Soustřeďuje se zejména na otázky veřejné podpory hospicové péče. Na základě rozhovoru s řediteli velké většiny existujících hospiců v České republice a na základě skupinových rozhovorů (metodou focus group) se zaměstnanci ve vybraných hospicích docházejí autoři k závěru, že hospicová péče nemá dostatečnou podporu veřejných institucí a veřejnosti. Paliativní péče nabízená hospici je přitom obecně považovaná za podstatně kvalitnější než péče poskytovaná v nemocničních a jim podobných zdravotních zařízeních; vyšší kvalita byla zjištěna zejména v sociálních a duchovních dimenzích hospicové péče, které činí proces umírání důstojnějším. Ze zjištění je dovozena potřeba větší podpory státní a veřejné správy hospicům.; Monografie vypracovaná pracovníky katedry sociální práce a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v rámci výzkumu „Sociální souvislosti stárnutí obyvatelstva“, zařazeného do širšího výzkumu PRVOUK Univerzity Karlovy, shrnuje výsledky výzkumu podpory správy paliativní péče státními a veřejnými institucemi. Soustřeďuje se zejména na otázky veřejné podpory hospicové péče. Na základě rozhovoru s řediteli velké většiny existujících hospiců v České republice a na základě skupinových rozhovorů (metodou focus group) se zaměstnanci ve vybraných hospicích docházejí autoři k závěru, že hospicová péče nemá dostatečnou podporu veřejných institucí a veřejnosti. Paliativní péče nabízená hospici je přitom obecně považovaná za podstatně kvalitnější než péče poskytovaná v nemocničních a jiných zařízeních.