Východisko. Kysličník dusný (NO) je selektivní plicní vazodilátor použitelný v léčbě plicní hypertenze i hypoxického plicního selhání. V domácím písemnictví jsou však zprávy o výsledcích jeho léčebného použití dosud kusé. Metody a výsledky. Vliv vdechování NO na změny poměru PaO 2 /FiO 2 u uměle ventilovaných pacientů se syndromem akutní dechové tísně (ARDS) byl sledován v retrospektivní studii. Denně byla zaznamenána nejvyšší použitá koncentrace NO, nejvyšší hodnota PaO 2 /FiO 2 , délka podávání NO a posléze, zda pacient přežil či zemřel. Údaje jsme srovnávali u pacientů, kteří příznivě reagovali na léčebné užití NO (vzestup PaO 2 /FiO 2 alespoň o 20 %), s těmi, kteří nereagovali. Porovnáni byli také zemřelí s přeživšími. Ke hodnocení byl použit Mann-Whitneyův test a test ANOVA pro opakovaná měření, zvolená hladina významnosti a=0,05. Do studie bylo zařazeno 16 nemocných. Na podání NO jich 13 (81 %) bezprostředně reagovalo vzestupem poměru PaO 2 /FiO 2. 7 pacientů (44 %) přežilo, úmrtnost činila 56 %. Srovnání věku, dávky NO (ppm) a délky jeho podávání (dny) a skóre APACHE II u přeživších a zemřelých stejně jako u pacientů, kteří na podání NO zareagovali příznivě – zlepšením oxygenace – a kteří nikoliv, neukázalo statisticky významné rozdíly. Bezprostředně po podání NO se poměr PaO 2 /FiO 2 u přeživších i zemřelých zvýšil (p<0,0005). U později přeživších pacientů byla odpověď oxygenace větší, rozdíl však nedosáhl statistické významnosti (p=0,07). Ve dnech podávání 1–3 se dále udržovaly vyšší hodnoty PaO 2 /FiO 2 u přeživších (p<0,05). Závěry. Přechodné zlepšení oxygenace neovlivnilo vysokou mortalitu pacientů s ARDS. Podání NO nelze považovat za standardní postup, který by příznivě ovlivňoval stonání a přežívání pacientů s ARDS v resuscitační péči.

Background. Nitric oxide (NO) is a selective pulmonary vasodilator effective in the treatment of pulmonary hypertension and hypoxemic respiratory failure. Reports in the Czech literature on the results of its therapeutic use are still scarce. Methods and Results. Effects of inhaled NO on the changes of PaO 2 /FiO 2 were assessed in the retrospective study. Records of artificially ventilated patients suffering from acute respiratory distress syndrome (ARDS) were reviewed. Daily highest NO dose, the highest PaO 2 /FiO 2 ratio, duration of NO administration and death or survival of the patient was noted. Survivors and nonsurvivors, as well as responders (rise of PaO 2 /FiO 2 by at least 20 %) and non-responders were compared using Mann-Whitney and ANOVA test, a=0.05. 16 patients were entered into the study, 13 (81 %) responded positively to NO administration, the mortality was 56 %. Comparing the age, NO dose, duration of its administration and APACHE II score in survivors and non-survivors, in respondents and non-res - pondents no differences were found. After NO administration the PaO 2 /FiO 2 rose both in survivors and non-survivors (p<0.0005). In survivors the response of oxygenation was more pronounced, although the difference did not reach the statistical significance (p=0.07). On the days 1–3 the PaO 2 /FiO 2 ratio was higher in survivors (p<0.05). Conclusions. Despite the transient increase in oxygenation after NO administration, mortality of patients with ARDS remained high. NO administration could not be considered the standard method of treatment of patients with ARDS in intensive care.

Klinika anesteziologie a resuscitace 2 LF UK a FNM Praha

Nitrogen oxice in the treatment of the acute distress syndrome

Užití oxidu dusnatého ke zvládání syndromu akutní dechové tísně = Nitrogen oxice in the treatment of the acute distress syndrome /

Nitrogen oxice in the treatment of the acute distress syndrome /

Lit: 31

Souhrn: eng