Cíl práce: Smrtnost invazivního meningokokového onemocnéní je v České republice v posledních letech relativně vysoká (10 %). Analýza anamnestických údajů může přispět ke stanovení jednoduchých diagnostických kritérií, která umožní včasné rozpoznání potenciálně závažného onemocnění, a může stanovit faktory, které upozorní na těžký průběh onemocnění. Soubor pacientů a metody: V letech 1996-2001 bylo v 5 regionálních nemocnicích hospitalizováno 164 pacientů s meningokokovým onemocněním (14 úmrtí, smrtnost 9 %). Meningokoková sepse byla prokázána u 48 pacientů (9 úmrtí, smrtnost 19 %), meningitida s hemorhagickým enantémem u 87 pacientů (5 úmrtí, smrtnost 6 %), a meningitida bez kožních změn u 29 pacientů, z nichž nikdo nezemřel. Anamnestické údaje byly hodnoceny ve vztahu ke klinické formě onemocnění, séroskupině meningokoků, diagnostice onemocnění a riziku úmrtí pacientů. Výsledky: Šest nemocných zemřelo do 24 hodin od vzniku prvních klinických příznaků, všichni měli sepsi. U více než 70 % pacientů s meningitidou se vyskytly meningeální příznaky, psychická alterace, petechie a skuse; u shodného počtu pacientů se sepsí byly prokázány petechie a skuse, psychická alterace a teploty nad 39,0 °C. Vyšší riziko úmrtí bylo prokázáno u pacientů se známkami soku (29 % vs. 3 %, p < 0,001) a změnami vědomí (11 % vs. O %, p = 0,07). U pacientů s předhospitalizační antibiotickou léčbou byla zaznamenána nižší smrtnost (8 % vs. 10 %, p = 0,55). Závěr: Pro časnou diagnostiku meningokokového onemocnění jsou nejdůležitější petechie a sufuse, meningeální příznaky a psychická alterace. Bolesti bricha a průjmy, afebrilní průběh a nepřítomnost meningeálních příznaků mohou zpomalit rozpoznání onemocnění. Diagnostika je často opožděna v nočních hodinách. Vyšší riziko úmrtí je u pacientů s meningokokovou sepsí, u pacientů se známkami šoku a alterací psychiky.

Objectives: The fatality rate of meningococcal disease is recentiy relatively high (10 %) in the Czech Republic. Analysis of anamnestic data can contribute to determination of simple diagnostic criteria for early recognition of possible serious disease, and can determine factors, whose signalize serious course of the disease. Methods: A total of 164 patients with meningococcal disease (14 deaths, fatality rate 9 %) were treated in 5 regional hospital during 1996-2001. Meningococcal sepsis was proved in 48 patients (9 deaths, mortality 19 %), meningitis with haemorrhagic rash in 87 patients (5 deaths, mortaUty 6 %), and meningitis without skin lesions in 29 patients (nobody died). Anamnestic data were evaluated concerning clinical form of disease, meningococcal serogroup, diagnosis of disease and risk of patient's death. Results: Six patients died vsrithin first day after beginning of their first clinical symptoms, all of them suffered from sepsis. Neck stiffness, drowsiness or irritability, petechiae or purpura were observed in more than 70 % patients with meningitis. Petechial or purpuric rash, lethargy or irritability and temperature above 39,0 °C were observed in more than 70 % patients v^th sepsis. High risk of death was proved in patients with shock (29 % vs. 3 %, p < 0,001) and depressed mental status (11 % vs. 0 %, p = 0,07). Lower mortality (8 % vs. 10 %, p = 0,55) was observed in patients treated with antibiotics given before admission. Conclusions: Haemorrhagic rash, neck stiffness and lethargy or irritability are principal for early diagnostics of meningococcal disease. Abdominal pain, diarrhoea, afebrile course and absence of neck stiffness can retard disease recognition. Diagnostics are often delayed during night-time. Patients with meningococcal sepsis, patients with shock or depressed mental status are in dgher risk of death.

Infekční klinika FNsP Ostrava

Anamnestic data in patients with meningococcal disease

Anamnestické údaje u pacientů s invazivním meningokokovým onemocněním = Anamnestic data in patients with meningococcal disease /

Anamnestic data in patients with meningococcal disease /

Lit: 26

Souhrn: eng