V souboru 49 pacientů léčených na interním oddělení Strahov jsme sledovali výskyt peritonitid, etiologii a některé změny laboratorních parametrů (albumin, celkovou bílkovinu, CRP, cholesterol, propustnost peritonea). Soubor tvořilo 23 mužů a 26 žen, léčených v letech 1996 až 2000. Věk pacientů byl 60,51±13,7, průměrná délka dialýzy 27,4±12,37 měs., v tomto období bylo léčeno celkem 64 peritonitid (61,5 %G poz, 26,8 G % neg, mykotické 1,4 %,negativní 10,4 %) Pacienti byli rozděleni do dvou skupin podle výskytu peritonitid. Ve skupině A jsou pacienti s žádnou nebo jednou peritonitidou v průběhu léčení a ve skupině B pacienti s opakovanými záněty peritonea. Výsledky: ve skupině A bylo 27 pacientů, frekvence peritonitid byla 1 peritonitida na 96,7 pac. měs. Ve skupině B bylo 22 pacientů, výskyt peritonitid byl 1peritonitida na 10,5 pac. měs. Pacienti ve skupině A byly významně mladší (57,06±14,34/63.4±13,4, P=0.01), bylo zde méně diabetiků (30/50 %). Pacienti s nižším výskytem peritonitid měli vyšší hodnoty sérového albuminu (36,65±3,2/32,67±4,74, P = 0,05). U pacientů ve skupině B došlo během 1roku léčení ke změně propustnosti peritoneální membrány D/P pro kreatinin 0,72±0,094/0,82±0,08, P = 0,01. Během peritonitidy došlo v obou skupinách k poklesu albuminu v séru 30,63/26,91, P = 0,01, k vzestupu sérového cholesterolu 4,88±0,94/6,78±1,36, P = 0,01, a k vzestupu ztrát bílkovin do dialyzátu 1,27±0,41/1,81±0,95, P = 0,01. Ve skupině B je významně vyšší výskyt G neg. peritonitid (90,5 %/9,6 %). G neg peritonitidy jsou provázeny větší ztrátou bílkovin do dialyzátu (1,56±0,23/2,17±1,05, P = 0,01), vyššími hodnotami CRP 75,16±18,2/51,07±15,4, P = 0,01 a jsou častější u diabetiků. Pacienti s častějším výskytem peritonitid jsou starší, je zde více diabetiků, mají nižší hodnoty albuminu, větší propustnost peritonea a vyskytují se u nich častěji gramnegativní peritonitidy.

Interní oddělení Strahov VFN a 1 LF UK Praha