Chronický zánět dýchacích cest zahrnující infiltraci stěny průdušek aktivovanými eozinofilními leukocyty, žírnými buňkami a T lymfocyty je považován za základní rys bronchiálního astmatu. Remodelace dýchacích cest postihující všechny strukturální složky bronchů je s velkou pravděpodobností paralelním procesem patrným i u pacientů s nově diagnostikovaným bronchiálním astmatem. Možnost ovlivnění remodelace dýchacích cest je v současné době dostupnou protizánětlivou léčbou jen velmi omezená. Pravděpodobně z tohoto důvodu je v průběhu několikaletého sledování pacientů patrná zvýšená rychlost poklesu ventilačních parametrů. V naší retrospektivní studii jsme hodnotili 48 pacientů s perzistujícím bronchiálním astmatem, kteří měli na počátku sledování provedenu indukci sputa s vyšetřením rozpočtu buněčných populací. Průměrná doba sledování byla 5,5 let. Rychlost poklesu FEV1 byla pro celou skupinu 62 ml/rok, přičemž jevila výraznou inter-individuální variabilitu. Neprokázali jsme jakoukoliv její souvislost s úvodním zastoupením eozinofilních či neutrofilních leukocytů v indukovaném sputu. Rychlost poklesu signifikantně pozitivně korelovala s dávkou inhalačních, resp. systémových kortikosteroidů (p<0,05) a byla významně vyšší ve skupině kuřáků a bývalých kuřáků ve srovnání s nekuřáky (p < 0,05).

Airways inflammation, involving infiltration of bronchial wall with activated eosinophils, mast cells and T lymphocytes, is an established feature of asthma. Airway remodelling, involving all components of the airway wall, is probably a parallel process which is seen even in patient with newly diagnosed asthma. Currently available antiinflammatory treatment can hardly influence remodelling of the airway wall. This is presumably the reason for increased rate of decline in pulmonary function tests over several years seen in patients with bronchial asthma. In this retrospective study 48 patients with persistent bronchial asthma, in whom sputum cell count analysis were available at the start of follow-up, were evaluated. Mean duration of follow-up was 5,5 years. The rate of decline of FEV1 was 62 ml/year for the whole group with high inter-individual variability. We were not able to show any relationship between the rate of decline of FEV1 and sputum eosinophils or neutrophils. The rate of decline of FEV1 was positively correlated to the daily dose of inhaled or oral steroid (p<0,05) and was significantly higher in subgroup of current and ex-smokers compared to never-smokers (p<0,05).

Oddělení tuberkulózy a respiračních nemocí FTN Praha

Rate of decline of FEV,1, in patients with persistent bronchial asthma

Rychlost poklesu FEV,1, u pacientů s perzistujícím bronchiálním astmatem = The rate of decline of FEV,1, in patients with persistent bronchial asthma /

The rate of decline of FEV,1, in patients with persistent bronchial asthma /

Lit: 21

Souhrn: eng