Všeobecný pokrok v zaváděni účinných metod kontroly a léčby tuberkulózy v poválečném obdobi, především nástup etiotropních antituberkulotík, byl podnětem k nebývalému rozvoji mykobakteriologie v České republice. Vůdčí osobností se stal L. Sula, který vytvořil první českou „školu" mykobakteriologie a zasloužil se o její uplatnení na mezinárodním poli. Sám zavedl hromadné očkováni BCG a M vakcinou, navrhl testovaní postvakcinační alergie BCG a M testem, zavedl tekutou půdu k primokultivaci i stanovení lékové citlivosti, vytvořil sít diagnostických laboratoří se standardními metodikami aj. Národní referenční laboratoř pro mykobakteriologii byla zřízena v roce 1962, centrum pro tuberkulózní bakteriologii Světové zdravotnické organizace v roce 1964 a referenční laboratoř pro M. kansasii v roce 1986. V roce 1996 bylo v České repubhce celkem 36 laboratoří včetně osmi krajských, ve kterých pracovalo 171 pracovníků, včetně 37 s vysokoškolskou erudicí a v kterých bylo vyšetřeno více než 267 000 patologických vzorků. V metodologii průkazu mykobaktérií byly po roce 1990 zavedeny rychlé kultimolekulárně genetické techniky, v duhové identifikaci byly uplatněny metody in vitro, doplněné posléze o molekulárně genetické techniky, které se také uplatnily v epidemiologických studiích. V celorepublikovém měřítku byly zavedeny externí kontroly kvality. Od roku 1975 je využíván automatizovaný informační systém jako podklad pro monitorování laboratorních výsledků a k vykazování počtu bacilámích případů tuberkulózy a mykobakteriózy pro povinná hlášení v republikovém registru tuberkulózy.

The overall advances in the introduction of effective control methods and in the treatment of tuberculosis in the post-war period and, above all, the availability of aetiotropic antituberculosis drugs substantially stimulated the development of mycobacteriology in the Czech Republic. The leading personality in this field was L. Šula, who founded the first Czech ,,school" of mycobacteriology and was responsible for its international application. He initiated large-scale vaccination with the BCG and M vaccine, he proposed a post-vaccination BCG and M allergy test, he introduced into practice liquid media for primoculture and for the determination of drug sensitivity, he set up a whole network of diagnostic laboratories using standard methods etc. The National Reference Laboratory for Mycobacteriology was set up in 1962, the Centre of TB bacteriology of the WHO in 1964 and a reference laboratory for M. kansasii in 1986. In 1996 the Czech Republic had 36 laboratories, eight of them regional ones, With a staff of 171 (37 university graduates); they investigated more than 267 000 pathological samples. After 1990 the methods for the demonstration of mycobacteria could use rapid culture techniques and techniques of molecular genetics; in vitro identification methods were also introduced, later enhanced with the techniques of molecular genetics, which found their place also in epidemiological studies. Since 1975 the Czech Republic has an automated information system, basis for the monitoring of laboratory results and registration of bacillary TBC cases and of mycobacteriosis, required for the mandatory reporting of such cases in the National TBC Register.

Hygienická stanice hl města Prahy TBC laboratoř Praha 10

Czech mycobacteriology since the second world war

Česká mykobakteriologie po druhé světové válce = Czech mycobacteriology since the second world war /

Czech mycobacteriology since the second world war /

Lit: 61

Souhrn: eng