Úvod: Syndrom DiGeorge je vrozené onemocnění asociované s vývojovými poruchami, mezi něž patří hypoplazie, aplazie nebo patologická migrace thymu. Příčinou onemocnění je delece genů na 22. chromozomu, označovaná jako del22q11. Patologie thymu spojená se syndromem DiGeorge by teoreticky měla způsobovat těžkou poruchu imunity. Proto jsme prospektivně sledovali soubor dětí s prokázanou delecí del 22q11. Pacienti a metody: U 14 chlapců a 23 dívek ve věku 4 dny až 19 let jsme provedli jedno až šest opakovaných vyšetření. Imunologické vyšetření bylo zaměřeno na vyšetření T lymfocytů a jejich funkcí. Vzhledem k předpokládané úloze thymu při selekci T lymfocytů jsme dále sledovali přítomnost dvojitě pozitivních CD4+CD8+ a g/d T lymfocytů v periferii. Výsledky: Nízký počet T lymfocytů jsme nacházeli u většiny pacientů do dvou let věku. U všech dětí se syndromem DiGeorge, které byly mladší než dva roky, byla ve srovnání s kontrolami překvapivě zvýšená spontánní i stimulovaná proliferace. Jak počet T lymfocytů, tak jejich proliferační aktivita se v průběhu vývoje u většiny pacientů normalizovala. Dvojitě pozitivní T buňky jsme zachytili u jednoho chlapce současně s pozitivitou antinukleárních protilátek. Počet g/d T buněk byl vyšší než 5% u 21% dětí. V průběhu pětileté prospektivní studie jsme dosud u pacientů nepozorovali závažné klinické známky imunodeficience nebo autoimunity s výjimkou recidivujících respiračních infektů, které bylo možné dobře kontrolovat antibiotickou terapií. Závěr: U všech pacientů se syndromem DiGeorge jsme pozorovali v souladu s poruchou funkce thymu v období vývoje imunitního systému sice opožděný, ale rozvíjející se obraz imunitních funkcí. Přesný patogenetický mechanismus těchto pochodů zatím není znám, ale s poznáváním genů v kritické oblasti 22. chromozomu lze očekávat v blízké době zásadní poznatky.

Syndrome DiGeorge is relatively common congenital disorder with developmental defects including hypoplasia, aplasia or pathological migration of thymus, associated with deletion of contiguous genes on chromosome 22. Thymus pathology associated with DiGeorge syndrome should theoretically cause the profound immunodeficiency. We then followed, on the prospective basis, the cohort of children with confirmed 22q11 deletion. Patients and methods: One up to six repeated investigations was performed in 14 boys and 23 girls, in the age range from 4 days to 19 years. Immune investigation focused on T lymphocytes and their function. Due to the proposed role of thymus in T lymphocyte selection we followed the presence of double positive CD4+CD8+ and g/d T lymphocytes in the periphery. Results: Low number of T lymphocytes was detected in majority of patients before the age of 2 years. Both spontaneous and PHA induced proliferation was unexpectedly increased in comparison with normal samples in all tested children less then 2 years old. Both T cell numbers and T lymphocyte proliferation normalized thereafter in majority of patients. Double positive T cells were detected in one boy, together with transient positivity of antinuclear antibodies. g/d T cells were higher than 5% in 21% of children. In the 5 years long prospective study we did not yet observe serious clinical signs of immunodeficiency or autoimmunity in patients besides repeated respiratory infections that were successfully controlled by antibiotic therapy. Conclusion: All patients, classified as partial DiGeorge syndrome, presented with delayed but gradual development of immune function on the background of impaired support of thymic tissue.

Ústav imunologie UK 2 LF a FNM Praha

Development of immunity in DiGeorge syndrome

Vývoj imunity u syndromu DiGeorge = The development of immunity in DiGeorge syndrome /

The development of immunity in DiGeorge syndrome /

Lit: 27

Souhrn: eng