Východisko. Diagnostika non-Hodgkinských lymfomů vyžaduje v současnosti kombinaci různých metodických přístupů. Morfologické metody zůstávají základem diagnostiky, v řadě případů je však nezbytná aplikace molekulárně- genetickýchmetod. Molekulární přístupy v diagnostice lymfomů řady B umožňují detekci klonálních přestaveb imunoglobulinových genů a mohou určit chromozomální translokace specifické pro určitý typ lymfomu. Metody a výsledky. Metodou PCR jsme vyšetřili 113 nemocných s maligními lymfomy B řady různého typu (folikulární – FL, z buněk pláště –MCL,malobuněčný typu CLL/SLL, difuzní velkobuněčný – DLBCL) a stanovovali klonalitu pomocí detekce přestavby genu pro těžké řetězce imunoglobulinů (IGH), u 72 z nich také genu pro lehké řetězce imunoglobulinů kappa (IGK). Při detekci přestavby genu IGH jsme zjistili klonalitu v 85%případů (96/113), při detekci přestavby IGK v 58,3 % (42/72). Kombinací obou přístupů jsme zvýšili záchyt klonality lymfomů na 90,3 % (102/113). Nejvyšší výtěžnost jsme zjistili u lymfomů typu CLL/SLL a u MCL (100 %). U DLBCL a FL byla výtěžnost nižší, 86 a 87 %. Závěry. Stanovení klonality u lymfomů pomáhá v některých případech odlišit benigní hyperplastické procesy B lymfoidních buněk (polyklonální proliferace). Záchyt klonální přestavby v lokusech genů IGH a IGK je vhodným nástrojem pro dlouhodobé monitorování aktivity onemocnění v případech, u kterých nejsou přítomny jiné markery, zejména nádorově specifické translokace. PCR průkaz translokací v detekci onemocnění je relativně specifický, ale jeho využití je omezeno nižším záchytem při variabilním místě zlomu.

Background. Diagnostic approach to non-Hodgkin's lymphomas requires a combination of laboratory methods. Methods used in morphology constitute the basis of the diagnostics; in many instances it is necessary to combine them with methods of molecular genetics. The latter method plays a key role in the detection of B cell clonality using identification of the rearrangement of IGHand/or IGKgenes and in detection of the chromosomal translocations specific for some lymphomas. Methods and Results. Using PCR we investigated 113 patients with malignant B cell lymphomas of different types (follicular – FL, mantle cell – MCL, small cell – CLL/SLL, diffuse large cell – DLBCL). We established the IGH gene clonal rearrangement in 85 % of the cases (96/113), and the clonal rearrangement of the IGK gene in 58,3 % patients (42/72). Combination of both approaches (IGH and IGK) revealed a positive result in 90,3 % (102/113). The highest yield was rendered in patients with CLL/SLL and with MCL (100 %), and it was 86 and 87 % in cases with FL and DLBCL. Conclusions. The detection of clonality in lymphomas helps to distinguish a malignant disease from polyclonal hyperplastic and lymphoproliferative disorders of B cells. The recognition of clonal rearrangements of the IGH and IGK genes serves for a long term monitoring of the disease activity in cases in which there are no other molecular markers available. The demonstration of lymphoma characteristic translocations is relatively specific and useful but at present its usefulness is reduced in cases with variable breakpoint regions.

Ústav patologie a molekulární medicíny 2 LF UK a FNM Praha

Molecular diagnostics of malignant B cell lymphomas: detection of clonality and a brief review with our own results

Molekulární diagnostika maligních lymfomů řady B: detekce klonality a stručný přehled problematiky s vlastními výsledky = Molecular diagnostics of malignant B cell lymphomas: detection of clonality and a brief review with our own results /

Molecular diagnostics of malignant B cell lymphomas: detection of clonality and a brief review with our own results /

Lit: 13

Souhrn: eng