- MeSH
- Denys-Drashův syndrom * diagnostické zobrazování diagnóza genetika MeSH
- diagnostické zobrazování MeSH
- dítě MeSH
- genotyp MeSH
- geny Wilmsova nádoru MeSH
- hypertenze MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlavní orgány abnormality MeSH
- nefrotický syndrom etiologie genetika MeSH
- novorozenec MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
IgA nefropatie je v současné době nejvíce studovanou glomerulonefritidou. Je definována průkazem převažujících nebo s jinými imunoglobuliny „kodominujících“ depozit imunoglobulinu A1 v mezangiu glomerulů. Depozita IgA1 nejpravděpodobněji pocházejí z cirkulujících imunitních komplexů, může ale jít i o agregaci IgA1 pozměněné struktury či o vazbu na receptory pro IgA1 na mezangiálních buňkách. Příčinou tvorby imunitních komplexů odpovědných za IgA nefropatii je nedostavěný O-glykosidický řetězec imunoglobulinu A1, na jehož konci v důsledku anomálií glykosyltransferáz chybí galaktóza. Na tento cukerný antigen se váží přirozeně se vyskytující protilátky třídy IgG nebo IgA1. V klinickém obrazu rozeznáváme časné stadium obvykle se vyznačující erytrocyturií a proměnlivé stadium pozdní, dané buď klinickou remisí, nebo perzistencí erytrocyturie či u jedné třetiny pacientů narůstající proteinurií, zvýšeným krevním tlakem a klesající funkcí ledvin. Prognózu IgA nefropatie nedovedeme v časném stadiu odhadnout ani z klinické prezentace ani z morfologického nálezu ani z množství odchylně glykosylovaného IgA1 v cirkulaci. Spolehlivým ukazatelem závažné prognózy je teprve pozdní stadium se stoupající proteinurií a hypertenzí a v biopsii s atrofií tubulů a intersticiální sklerózou. Hlavním trendem v léčbě IgA nefropatie je důraz na podávání inhibitorů ACE/sartanů, které sami podáváme již při mikroalbuminurii. Jestliže při této léčbě proteinurie nepoklesne pod 1 g/24 h, je lékem volby prednison. Nové poznatky o patogeneze choroby nabízejí možnosti zásahu na úrovni tvorby nefritogenních imunitních komplexů blokádou dnes již známé antigenní determinanty na imunoglobulinu A1 a/nebo na základě kompetitivní inhibice přirozeně se vyskytujících příslušných protilátek.
IgA nephropathy is currently the most frequently investigated glomerulonephritis. The disease is defined by the presence of dominant or co-dominant deposits of IgA1 in the glomerular mesangium. Circulating immune complexes are most likely the source of the deposited IgA1. However, it is also possible that the aggregates of structurally altered IgA1 or enhanced binding to IgA receptors expressed on mesangial cells lead to deposition. The cause of the formation of immune complexes responsible for IgA nephropathy lies in the incomplete O-linked oligosaccharide side chains, which, due to the deficiency of corresponding glycosyltransferases, lack terminal galactose residues leading to the exposure of N-acetylgalactosamine. Naturally occurring antibodies of the IgG or IgA1 isotype bind to this sugar antigen. In the clinical course, we differentiate between the early stage usually characterized by hematuria, and a variable late stage characterized either by a clinical remission, by persistence of hematuria, or by increasing proteinuria and blood pressure and decreasing renal function in one third of the patients. In the early stage, it is difficult to predict the prognosis of IgA nephropathy, either on the basis of clinical presentation and morphological findings, or according to the level of galactose-deficient IgA1 in the circulation. The reliable criteria of serious prognosis emerge only in the later stages of the disease and include proteinuria, hypertension, and histologically apparent tubular atrophy and interstitial sclerosis. The dominant trend in the treatment of IgA nephropathy is the emphasis on administration of ACE inhibitors/sartans, which are introduced into the treatment at the time of microalbuminuria. If proteinuria does not decrease below 1 g/24 h, treatment with prednisone is justifiable. New findings concerning the molecular/cellular mechanism involved in the pathogenesis of IgA nephropathy suggest the possible therapeutical interference with the generation of nephritogenic immune complexes by a selective blocking of the IgA1 molecules with altered glycan structures using monovalent reagents.
- MeSH
- galaktosa MeSH
- genetická predispozice k nemoci MeSH
- glukokortikoidy MeSH
- glykosylace MeSH
- IgA nefropatie * diagnóza etiologie patofyziologie terapie vrozené MeSH
- imunoglobulin A genetika MeSH
- jednonukleotidový polymorfismus genetika MeSH
- lidé MeSH
- oligosacharidy MeSH
- proteinurie diagnóza MeSH
- sérum MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Klíčová slova
- p-ANCA pozitivní nekrotizující vaskulitidy, pulmorenální syndrom, segmentální nekrotizující glomerulonefritida,
- MeSH
- antirenální glomerulonefritida diagnóza farmakoterapie MeSH
- cyklofosfamid aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- dítě MeSH
- fasciitida nekrotizující diagnóza farmakoterapie MeSH
- hormony kůry nadledvin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- imunosupresivní léčba metody MeSH
- lidé MeSH
- mikroskopická polyangiitida diagnóza farmakoterapie imunologie terapie MeSH
- prognóza MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cíl práce: Mukormykózy jsou invazivní mykotická onemocnění, která významně komplikují léčbu hematoonkologických pacientů. Není-li včas zahájena účinná terapie, kterou je v současné době kombinace konzervativního a chirurgického přístupu, mají vysokou míru mortality. Stejně jako u jiných systémových mykóz i u těchto infekcí bývají klinické příznaky zpravidla nespecifické, což může vést k prodlevě v zahájení účinné terapie. Cílem této práce bylo stanovit frekvenci výskytu, identifikovat rizikové faktory a zhodnotit výsledky léčby invazivní mukormykózy u dětských hematoonkologických nemocných. Materiál a metody: Studovaný soubor zahrnoval 399 pacientů s diagnostikovaným hematologickým onemocněním na Klinice dětské hematologie a onkologie (KDHO) Fakultní nemocnice v Motole v letech 2005-2010. Retrospektivně byly zjišťovány rizikové faktory pro vznik mukormykóz, jejich klinické projevy a s nimi související zobrazovací a laboratorní nálezy a charakterizována použitá terapie a její výsledek. Získaná data byla následně statisticky vyhodnocena pomocí Fisherova exaktního testu. Výsledky: Ve sledovaném období byla mukormykóza detekována u 8 pacientů. Incidence tedy byla ve sledovaném období 1,75 %. Podíl těchto infekcí v rámci všech ostatních invazivních mykóz činil 20,6 %. U pěti pacientů byla detekovaná jako izolovaná infekce, u tří byla zachycena ve spojitosti s jinou mykotickou infekcí (Ix s kandidózou, 2x s aspergilózou). Nejčastěji se vyskytovala u pacientů s akutní leukémií, nejběžnějším rizikovým faktorem byla prolongovaná hluboká neutropenie (medián trvání 21,5 dnů). Infekci přežili 3 z 8 pacientů, mortalita tak dosáhla 62,5 %. Účinná léčba spočívala u tří pacientů v podávání amfotericinu B (p = 0,02), u dvou v kombinaci s kompletním chirurgickým odstraněním ložiska. Závěr: V našem souboru pacientů byl zjištěn neobvykle vysoký podíl případů mukormykóz v porovnání s ostatními mykotickými infekcemi, proto je nutné výskyt uvedených infekcí na KDHO i nadále sledovat. Přestože se nám nepodařilo přesvědčivě demonstrovat vyšší terapeutickou úspěšnost kombinace konzervativního a chirurgického přístupu ve srovnání s pouhým podáváním antimykotika, na základě publikovaných zkušeností se domníváme, že se v současné době jedná o optimální strategii léčby této velmi závažné infekce.
Background: Mucormycosis is an invasive fungal disease severely complicating treatment of patients with hematologic diseases. Effective therapy is represented by the combination of surgery and amphotericin B administration and early initiation of the therapy is necessary for favorable outcome. The first clinical symptoms are usually non-specific and this can lead to late therapy onset. The objective of this retrospective work was to determine the frequency, risk factors and outcome of invasive mucormycosis in pediatric hematology patients. Material and methods: The study cohort comprised 399 patients diagnosed with hematologic diseases in the Department of Pediatric Hematology and Oncology (DPHO), University Hospital Motol, Prague between 2005 and 2010 Risk factors for the development of mucormycosis, clinical symptoms and radiology and laboratory results were retrospectively evaluated. So were the therapy used and outcomes. The findings were analyzed using Fisher's exact test. Results: During the selected period, mucormycosis was detected in 8 patients diagnosed with hematologic disease. The incidence of mucormycosis was 1.75 %. These conditions accounted for 20.6 % of all mycoses. In five patients, it was found as isolated infection; three cases were associated with other mycoses (one with candidiasis, two with aspergillosis). The most frequent underlying disease was acute leukemia; the most common risk factor was severe prolonged neutropenia (median duration 21.5 days). Three of eight patients survived mucormycosis, a mortality rate of 62.5 %. The effective therapy was amphotericin B administration in three patients (p = 0.02); in two of them, it was combined with radical surgery. Conclusion: In the cohort, the proportion of mucormycosis cases was surprisingly high when compared with other fungal diseases. Continuous surveillance of mucormycosis in the DPHO is needed. There was no significant influence of the combination of radical surgery and amphotericin B administration as compared to administration of amphotericin B alone. Nevertheless, according to the pubhshed data, we consider this approach as an optimal strategy for the management of mucormycosis at the present time.
- Klíčová slova
- invazivní mykotická onemocnění, imunokompromitovaný pacient,
- MeSH
- dítě MeSH
- hematologické nádory imunologie MeSH
- hostitel s imunodeficiencí MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mukormykóza diagnóza mikrobiologie MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
