Cíl práce: V posledním desetiletí byl zaznamenán významný pokrok v hodnocení antifungální citlivosti v podmínkách in vitro. Byly předloženy standardní protokoly pro testování kvasinek (M27-A) a vláknitých hub (M38-P). V současnosti je pozornost zaměřena na vypracování a zavedení metod vhodných pro klinickou praxi a kompatibilních s navrženými standardy. Cílem studie bylo porovnat výsledky testování citlivosti houbových kmenů k antimykotikům pomocí komerční soupravy Fungitest® a diskové difúzní metody. Materiál a metody. Retrospektivně byla vyhodnocena citlivost 134 kmenů 16 druhů kvasinek izolovaných z pacientů s prokázanou nebo suspektní mykózou v mykologické laboratoři Ústavu klinické mikrobiologie Fakultní nemocnice Hradec Králové v letech 1997 až 2000. Všechny kmeny byly otestovány pomocí Fungitestu a diskové difúzní metody s využitím Sabouraudova glukózového agaru jako testovacího média. Pro všechna testovaná antimykotika a druhy hub byla stanovena shoda výsledků mezi oběma metodami na základě experimentálně stanovených kritérií pro kategorii citlivý, intermediární a rezistentní kmen. Výsledky. Celková shoda výsledků mezi oběma metodami byla 60,3 %. Nejvyšší stupeň shody byl zjištěn u flucytosinu (71,4 %), dále u ketokonazolu (66,2 %), amfotericinu B (60,2 %), flukonazolu (57,9 %), itrakonazolu (52,6 %) a mikonazolu (50,5 %). Vzhledem k houbovým kmenům byla shoda výsledků nejvyšší pro druhy Candida kefy^ (79,6 %), C. lusiíaniae (73,9 %), C. pelliculosa (73,5 %), C. parapsilosis (71,7 %) a částečně C. aJbicans (67,5 %). Nesoulad mezi výsledky obou metod byl patrný zejména u k flukonazolu rezistentních druhů Saccharomyces cerevisiae (30,0 %), C. krusei (32,5 %) a C. glabrata (47,7 %). Regresní analýza prokázala těsnější vztah výsledků obou metod u mikonazolu (R – 0,49; P < 0,001), flukonazolu (R = 0,45; P < 0,001), itrakonazolu (R = 0,42; P < 0,001), flucytosinu (R = 0,37; P < 0,001), ale ne u amfotericinu B (R = 0,10) a ketokonazolu (R – 0,16). Závěr. Výsledky Fungitestu a diskového difúzního testu byly závislé na testovaném antimykotiku, druhu kvasinky a na podmínkách testování. Ukazuje se, že hlavním zdrojem diskrepance výsledků mezi oběma metodami bylo použiti Sabouraudova média u diskového testu a použitých interpretačních kritériích. Pro větší reprodukovatelnost diskového testu je v současnosti vhodnější použít modifikovaný Mueller-Hintonův agar, který byl doporučený jako testovací půda navržené diskové metody M44-P.

Aim of study: Substantial progress has been achieved in the field of in vitro antifungal susceptibility testing, including the interpretation of the test results towards the clinical practice. Reference methods for antifungal testing of yeasts (M27-A) and filamentous fungi (M38-P) are available now. There are several alternatives to these standard protocols as the potential candidates for a routine laboratory testing of antifungal drugs. The aim of the study is to compare the results of antifungal susceptibility testing obtained by Fungitest® and disk diffusion method. Materials and methods: From 1997 to 2000, 134 strains of 16 yeast species from the patients with suspected or proven mycosis were evaluated in the mycology laboratory of the Department of Clinical Microbiology, Teaching Hospital in Hradec Kralove. All these Strains were tested by both disc test on Sabouraud agar (pH = 5.6) and Fungitest. The agreement of the results of the both methods was determined for all antimycotics and fungal species tested in terms of the categories susceptible, intermediate and resistant strain. Results: Overall, there was only 60.3 % agreement between these methods for all antifungal drugs with the best results for flucytosine (71.4 % agreement), further for ketoconazole (66.2 %), amphotericin B (60.2 %), fluconazole (57.9 %), itraconazole (52.6 %), and miconazole (50.5 %). The best overall agreement between the results for individual species was found with C. Jusitaniae (73.9 %), C. pellicuiosa (73.5 %), C. parapsilosis (71.7 %), and partly with C. albicans (67.5 %). The poorest results were associated with fluconazole-resistant yeasts Saccharomyces cerevisiae (30.0 %), C. krusei (32.5 %) and C. giabrata (47.7 %). Regressive analysis revealed a relative close relationship between the results of these methods for miconazole (R = 0.49, P < 0.001), fluconazole (R = 0.45, P < 0.001), itraconazole (R - 0.42, P < 0.00l) and flucytosine (R= 0.37, P< 0.00l), but not for amphotericin B (R = O.IO) and ketoconazole (R = 0.16). Conclusion: The comparison of the results of the disk test and Fungitest showed some discrepancies which were dependent on an antifungal drug, a yeast species and the test conditions. Sabouraud agar and the criteria for interpretation of the results of the disk test seemed to be main sources of the disagreement. A modified Mueller-Hinton agar (2 % glucose, methylene blue) as a recommended test seemed to be main sources of the disagreement. A modified Mueller-Hinton agar (2 % glucose, methylene blue) as a recommended test medium in a proposed agar diffusion method M44-P is the way to the improvement of standardization and reproducibility of the test.

Ústav klinické mikrobiologie FN a LF UK Hradec Králové

Comparison of the results of in vitro antifungal susceptibility testing by Fungitest and the disc diffusion method

Srovnání výsledků testování citlivosti hub k antifungálním látkám in vitro pomocí soupravy Fungitest a diskového difúzního testu = Comparison of the results of in vitro antifungal susceptibility testing by Fungitest and the disc diffusion method /

Comparison of the results of in vitro antifungal susceptibility testing by Fungitest and the disc diffusion method /

Lit: 26

Souhrn: eng