Souhrn: Primární koronární intervence je v současnosti nejefektivnější léčbou akutního infarktu myokardu s ST elevacemi (STE-AIM) jak z krátkodobého tak i z dlouhodobého hlediska vedoucí ke snížení rizika kardiovaskulárních komplikací. Problémem zůstává vývoj systolické dysfunkce levé srdeční komory (LK) po AIM a její nepříznivá remodelace, které jsou často komplikovány chronickým srdečním selháním. Cílem práce je zhodnocení akutního vlivu mechanické reperfuze pomocí primární PCI na systolickou funkci levé srdeční komory pomocí angiografických kritérií. Metodika: Prospektivně sledovaný soubor tvořilo celkem 83 dospělých pacientů do 12 hodin od vzniku AIM s průměrným věkem 61,6±11 let (24,1 % žen), kteří dokončili sledování v projektu remodelace LK v období od 1. 4. 2002 do 30. 10. 2004. Hlavním vstupním kritériem byl AIM přední stěny, hlavními vylučovacími kritérii byly diabetes mellitus na inzulinu, kardiogenní šok (Killip klasifikace st. IV), recidiva AIM přední stěny nebo IM jiné lokalizace v posledních 6 měsících. Ke statistickému zhodnocení bylo použito standardních statistických metod se stanovením významnosti p ≤ 0,05. Hlavními rizikovými faktory byly hypertenze (47 %) a kouření (45,8 %). Výsledky: Časové intervaly od vzniku obtíž byly 184 minut do příjezdu na KJ a 276 minut do konce PCI. Kompletní revaskularizace byla provedena u 44 (53 %) pacientů, u 26 pacientů (31,3 %) byl podán abciximab jako blokátor Gp IIb/IIIa. Po primární PCI jsme zjistili významné rozdíly: vyšší ejekční frakci levé komory (EF LK – 44 % vs 46,4 %, p = 0,0,13) a index kontraktility vztažený na krevní tlak (dP/dt/P – 28,2 vs 30,4, p = 0,003), nižší endsystolický objem (ESV – 80,3 ml vs 75,8 ml, p = 0,028), jeho index (ESVi – 40,6 ml vs 38,3 ml, p = 0,028) a plnící tlak levé komory (LVEDP – 24,5 mm Hg vs 20,5 mmHg, p < 0,001). Ostatní rozdíly nebyly významné. Závěr: Primární PCI byla v našem souboru provázena akutním zlepšením systolické funkce levé srdeční komory se zvýšením její ejekční frakce, poklesem endsystolického objemu a zvýšením indexu kontraktility vztaženého na krevní tlak. Průvodním jevem bylo snížení plnícího tlaku levé komory. Farmakoterapie při propuštění plně odpovídala současným znalostem.

Summary: At present primary coronary intervention is the most effective method of treatment of acute myocardial infarction with ST elevations (STE-AMI) in reducing the risk of cardiovascular complications in short and long term outcome. The development of left ventricular (LV) systolic dysfunction after AMI and its negative remodeling that are often associated with chronic heart failure, however, remain a problem. The aim of this work is to assess the acute influence of mechanical reperfusion with primary PCI on the left ventricular systolic function measured by angiographic criteria. Methods: Prospective evaluation of 83 adult patients with the average age of 61.6 ± 11 years (24.1 % were female) who completed follow-up according to the project of LV remodeling in the period from 1. January 2002 to 30. October 2004. The main inclusion criterion was STE-AMI of the anterior wall and the main exclusion criterias included: insulin dependent diabetes mellitus, cardiogenic shock (Killip class IV), status after AMI of the anterior wall or of other regions during the last 6 months as well. Standard statistical methods were used with statistical significance of p≤0.05. The main risk factors were hypertension (47 %) and smoking (45.8 %). Results: Time intervals from the onset of symptoms were 184 mins to the coronary care unit and 276 mins to the end of the PCI. Complete revascularization was achieved in 44 patients (53 %), in 26 patients (31.3 %) abciximab (Gp IIb/IIIa blocker) was administered. We found significant changes after primary PCI only: higher left ventricular ejection fraction (LV EF – 44 % vs 46.4 %, p = 0.0.13) and the pressure related index of contractility (dP/dt/P – 28.2 vs 30.4, p = 0.003), reduced endsystolic volume (ESV – 80.3 ml vs 75.8 ml, p = 0.028), its index (ESVi – 40.6 ml vs 38.3 ml, p = 0.028) and left ventricular end-diastolic pressure (LVEDP – 24.5 mmHg vs 20.5 mmHg, p < 0.001). The other differences were not significant. Conclusion: Primary PCI in our group of patients was associated with acute improvement of the systolic left ventricular function with the increase of left ventricular ejection fraction, reduction of end-systolic volume and increase of the pressure related index of contractility. An accompanying feature was reduction of the left ventricular end-diastolic pressure. Pharmacotherapy at discharge was fully related to current medical knowledge.

Interní kardiologická klinika FN Brno

Impact of the primary PCI on acute left ventricular changes in anterior wall AMI

Vliv primární PCI na akutní změny funkce levé srdeční komory u AIM přední stěny = Impact of the primary PCI on acute left ventricular changes in anterior wall AMI /

Impact of the primary PCI on acute left ventricular changes in anterior wall AMI /

Lit. 31