Obstrukční spánkový apnoický syndrom (OSAS) je charakterizován opakovanými epizodami obstrukce horních dýchacích cest během spánku, které jsou obvykle doprovázeny poklesem saturace kyslíku v krvi. Pacienti jsou vystaveni zvýšené morbiditě a mortalitě vzhledem k riziku hypertenze, srdeční arytmie, ICHS a ischemické CMP. Cílem práce bylo zhodnotit možnosti predikce OSAS/primární ronchopatie pouze na základě anamnézy a klinického vyšetření ve srovnání s výsledky noční monitorace spánku. Za období únor 2004 – leden 2005 bylo na zdejší klinice provedeno 123 monitorací spánku v rámci diagnostiky OSAS a kontroly účinnosti chirurgické léčby, z nichž bylo možno zhodnotit 114 validních záznamů. Statistickými metodami byly ověřeny korelace anamnestických údajů a objektivního nálezu s diagnózou dle monitorace spánku. OSAS byl diagnostikován u 51 % validních monitorací spánku. U 32 % pacientů, kteří si stěžovali pouze na chrápání, nikoli na zvýšenou denní spavost, byla stanovena diagnóza OSAS. Z anamnestických údajů nejlépe s nálezem OSAS koreloval údaj o přítomnosti apnoických pauz během spánku a nadměrná denní spavost podle Epworthské škály spavosti. Z objektivního nálezu na OSAS poukazovala vyšší hodnota modifikované Mallampatiho klasifikace hltanové úžiny , dále vyšší věk a vyšší BMI. Noční monitorace spánku je jedinou diagnostickou metodou, která dokáže potvrdit a zejména vyvrátit OSAS. I mezi pacienty, kteří si stěžují pouze na chrápání, byla odhalena ve studovaném souboru téměř třetina s prokázaným OSAS. Jestliže by tato podskupina pacientů nebyla řádně vyšetřena, mohla by být následnou léčbou, zaměřenou pouze na ovlivnění chrápání, poškozena vznikem tzv. syndromu „tichého“ apnoika, který je i nadále vystaven závažným zdravotním rizikům souvisejícím s dechovou poruchou během spánku. Chirurgický výkon na měkkém patře může též zhoršit vyhlídky efektivního využití CPAP (continuous positive airway pressure) tam, kde je indikováno.

Obstructive sleep syndrome (OSAS) is characterized by repeated episodes of the upper airway obstruction, usually accompanied with oxygen desaturation. Patients suffer from increased morbidity and even mortality. They have higher incidence of hypertension, coronary artery disease, arrhythmias, and stroke. The aim of the study was to evaluate the prediction potential of history and physical examination for OSAS/snoring diagnosis, compared to the sleep study. 123 sleep studies were carried out from February 2004 till January 2005. The correlation of history and physical examination to the sleep study was evaluated by statistical analysis. 51% of sleep studies confirmed OSAS. From the group of patients complaining of snoring but no increased daytime sleepiness were diagnosed 32% as OSAS patients. The best anamnestic predictor of OSAS was the presence of apnea, and increased daytime sleepiness. The clinical indicator of OSAS was higher level of Mallampati classification, higher age, and higher BMI. The night sleep study is the only method to confirm and especially exclude OSAS. One third of patients complaining only of snoring were proved as sleep apnea patients. If this group would not be sent for the sleep study, patients after the treatment aimed to the snoring could develop so-called syndrome of “silent” apnea. They would stay at high risk of severe health complications due to not recognized sleep-disordered breathing. Palatal surgery could also deteriorate efficiency of CPAP (continuous positive airway pressure) in cases with conservative approach.

Role of sleep monitoring in the diagnosis of obstruction syndrome of sleep apnea

Úloha monitorace spánku v diagnostice obstrukčního syndromu spánkové apnoe = The role of sleep monitoring in the diagnosis of obstruction syndrome of sleep apnea /

The role of sleep monitoring in the diagnosis of obstruction syndrome of sleep apnea

Lit. 16