Přestože se zdá být klinický obraz dnavé artritidy poměrně specifický, v praxi dochází často k chybám. Problémy při diagnostice lze shrnout: netypické záchvaty, neznalost o chorobě, nedostupnost krystalografické analýzy k průzkumu natrium urátu. Starší klasifikační kritéria ACR byla letos doplněna vydáním nových diagnostických kritérií Evropské ligy proti revmatismu EULAR. Mnoho chyb se dělá i v terapii: podmínkou řádné léčby je včasná a přesná diagnóza. V průběhu akutního záchvatu by měla být léčba zahájena co nejdříve. Lékem 1. volby jsou nesteroidní antirevmatika (NSA), především pak u pacientů s jasnou diagnózou. U pacientů s kontraindikací NSA nebo jejich nesnášenlivosti podáváme jako alternativu kolchicin. V případě postižení 1 – 2 kloubů lze podat intraartikulárně kortikosteroidy. V případě polyartritidy a nesnášenlivosti NSA a kolchicinu lze použít i systémové podávání kortikosteroidů např. v iniciální dávce 30 mg prednisonu. Korekci hyperurikémie provádíme: X v interkritickém období po odeznění záchvatu, X při chronické tofózní dně. Základem léčby jsou nefarmakologické prostředky – redukce váhy a dietní opatření. Urikosurika lze užít u pacientů bez postižení ledvin. Toho času nejsou u nás dostupná. Z urikostatik je dostupný alopurinol, který se používá v dávkách 100 – 800 mg denně. Ne – purinový inhibitor xanthin – oxidázy febuxostat je v procesu registrace. Dále se zkouší urikázy, které degradují kyselinu močovou na více rozpustný allantoin.

Revmatologický ústav Praha

Lit. 21