Souhrn: Do terapie psychotických onemocnění se v 90. letech minulého století prosadily nové léky -tzv. antipsychotika druhé generace. Starší generace antipsychotických léků – neuroleptika, byla spojena s nežádoucími extrapyramidovými účinky, druhá generace antipsychotik nežádoucí motorické příznaky téměř nevyvolává. Při širokém využití nových léků v klinice ale léčbu komplikoval vzestup tělesné hmotnosti, vyšší glykémie, vysoké hodnoty sérových lipidů, vzestup incidence metabolického syndromu a diabetu. Míru tohoto rizika ovlivňuje skutečnost, že samotné schizofrenní onemocnění je provázeno změnou životního stylu, která riziko cukrovky zvyšuje. Prevalence diabetu v populaci schizofreniků se odhaduje asi na 16 %, v mladších věkových kategoriích léčených psychotiků je okolo 6 %. Také léčba klasickými neuroleptiky, zejména fenothiaziny, byla spojena se zvýšeným rizikem onemocnění diabetem. Vyšší výskyt diabetu po antipsychoticích je většinou spojen se zvýšením inzulinové rezistence. Vyskytuje se však i u relativně mladých jedinců a může se projevit ketoacidózou, která je u diabetu 2. typu vzácná. Souvislost terapie antipsychotiky s diabetem podporují prospektivní studie. Při dlouhodobém sledování pacientů léčených klozapinem byl v průběhu 5 let nově diagnostikován diabetes u více jak 30 % nemocných se schizofrenií. Přesný a jednotný mechanizmus vzniku antipsychotiky indukovaného diabetu se zatím nepodařilo objasnit. Na jeho vzniku se zřejmě podílí jak nárůst tělesné hmotnosti pacientů v důsledku blokády histaminových nebo serotoninových (5HT2c) receptorů, tak inhibice glukózového transportu prokázaná po antipsychoticích in vitro, jsou však možné i další mechanizmy. Poznatky o souvislosti vzniku diabetu a antipsychotické lečby vedou v praxi k doporučení zjistit před nasazením antipsychotik anamnézu onemocnění cukrovkou v rodině a myslet na možnost vzniku diabetu. Pacienta je třeba důkladně informovat a podniknout preventivní životosprávná opatření, které by rozvoji metabolických komplikací antipsychotické léčby bránila. U pacientů léčených antipsychotiky je vhodné monitorovat v pravidelných intervalech tělesnou hmotnost a glykémii. Doporučuje se také zvážit změnu životního stylu a dietetická opatření před pokusem vysadit nebo změnit antipsychotikum, který může být při dlouhodobé úspěšné udržovací léčbě psychózy obtížný a riskantní.

Summary: New drugs – so called second-generation antipsychotics – were established in the therapy of psychotic diseases in the 1990's in the last century. The older generation of antipsychotic drugs – neuroleptics – was associated with adverse extrapyramidal effects, the second generation of antipsychotics scarcely induces adverse motoric symptoms. However in wide use of new drugs in clinical practice the treatment was complicated by body weight gain, high values of serum lipids, higher glycaemia, increased incidence of metabolic syndrome and diabetes. The degree of this risk is affected by the fact that the schizophrenic disease itself is followed by lifestyle changes increasing risk of getting diabetes. Prevalence of diabetes in population of schizophrenics is estimated to be about 16%, in younger age categories of treated psychotics it is about 6%. Also the treatment with classic neuroleptics, especially phenothiazines, was associated with higher risk of getting diabetes. The higher incidence of diabetes after receiving antipsychotics is mostly associated with an increase of insulin resistance. However it occurs also in relatively young individuals and can be manifested by ketoacidosis, which is rare in type 2 diabetes. Prospective studies support the relationship between the antipsychotics treatment and diabetes. In long-term monitoring of patients treated with clozapine more than 30% patients with schizophrenia were newly diagnosed with diabetes within 5 years. Exact and integral mechanism of development of antipsychotics-induced diabetes has not been clarified yet. Both body weight gain of patients as a result of blockade of histamine or serotonin (5HT2c) receptors and glucose transport inhibition demonstrated after antipsychotics treatment in vitro participate on the development of diabetes but other mechanisms are possible. Findings on relationship between the development of diabetes and antipsychotic treatment lead in practice to recommendation to find out the history of diabetic disease in the family and to think about the possibility of developing diabetes before starting treatment with antipsychotics. It is necessary to properly inform the patient and adopt preventive lifestyle measures, which could prevent the development of metabolic complications of antipsychotic treatment. In patients treated with antipsychotics monitoring of body weight and glycaemia in regular intervals is advisable. Before the attempt to discontinue or change antipsychotics, which can be difficult and dangerous in long-term maintenance treatment, it is further recommended to consider the lifestyle changes and diet measures.

Psychiatrická klinika Lékařské fakulty UK a FN Hradec Králové

Diabetes in patients treated with antipsychotics

Lit.: 29