CÍL: Extrémně dlouhé běžecké výkony kladou vysoké nároky na pohybový systém běžců. Jednou z objektivních zámek přetížení je vzestup aktivity intracelulárních enzymů v krevním séru. Cílem studie bylo získat informaci o dynamice těchto změn v průběhu závodu na 24 hodin. SOUBOR A METODIKA: Vyšetření bylo provedeno u sedmi dobrovolníků (věk 31.0-63.6 let), kteří startovali v soutěži „24 hodinový běh“. Trasa vedla částečně po pětikilometrovém okruhu v terénu, částečně na 400m dráze atletického stadionu. Vzorky krve ke stanovení vybraných biochemických parametrů byly odebrány před startem, po 3, 8, 13, 17 a 24 hodinách běhu. Běžci se po 2-4 dnech odpočinku dostavili na kontrolní odběr. V průběhu 24 hodin běžci uběhli 142,03 až 228.77 km. Jeden z účastníků ukončil soutěž předčasně po 18 hodinách s výkonem 124,0 km. VÝSLEDKY: V průběhu výkonu došlo u všech účastníků k významnému vzestupu sérové aktivity všech sledovaných enzymů, zejména ve druhé polovině výkonu. Po skončení soutěže byl vzestup aktivity aspartátaminotransferázy (AST) z 0.26±0.08 na 1.04±0.33 µkat/l (o 300%), alaninaminotransferázy (ALT) z 0.23±0.11 na 0.71±0.35 µkat/l (o 209 %) a kreatinkinázy (CK) z 1.25±0.86 na 208.51±188.18 µkat/l (o 1658%). Díky dostatečné hydrataci a příznivým klimatickým podmínkám nebyl pozorován vzestup hematokritu. V období zotavení po několika dnech po soutěži byl patrný významný trend k normalizaci aktivity sérových enzymů. ZÁVĚR: Náročný vytrvalostní běžecký výkon významně ovlivňuje aktivitu sérových enzymů. Důvodem jsou pravděpodobně změny permeability povrchové membrány svalových buněk, kdy může docházet až k rhabdomyolýze. Přes někdy až extrémně zvýšené hodnoty však je patrné, že u zdravých osob jsou změny reverzibilní a během několika dnů po výkonu je zřejmý výrazný trend k jejich normalizaci.

Ústav tělovýchovného lékařství LF UK Plzeň