Vlivem globalizace žijeme ve světě se stále „menšujícími se hranicemi“, což mimo jiné znamená také život ve stále multikulturnější společnosti. Na tuto skutečnost reaguje také moderní pojetí ošetřovatelské péče, kdy sestra musí být důkladně připravená řešit specifické problémy různých komunit ve zdraví a nemoci. Výsledkem by měla být kulturně přiměřená péče, která respektuje kulturní specifika a je zaměřena na blaho zdravých i nemocných. Přestože slovo cizinec má stejný základ jako slovo „cizí“, nemělo by to znamenat, že lidé, kteří k nám přicházejí odjinud, mají zůstat nepoznaní, zcela odcizení. Naopak právě oni potřebují pochopení a případnou pomoc, zvláště pokud se dostávají do zdravotních nesnází a ocitají se v péči zdravotnického personálu (Adamczyk, 2002). Zdravotnická péče musí být poskytována všem, kteří jí na našem území nezbytně potřebují, tedy i všem cizincům. Technická dostupnost a rychlost dopravy, ekonomické faktory, turistický ruch, příbuzenské vazby a další vlivy vedou k tomu, že migrace, tranzit i krátkodobé pobyty obyvatelstva cizích národností a kultur jsou stále častější a co se týká národnostního, etnického či kulturního složení pestřejší. Kvalita ošetřovatelské péče je založena na uspokojování individuálních potřeb pacientů/klientů, což vyžaduje ošetřovatelský personál, který má odpovídající znalosti a dovednosti. Sestry by měly umět zhodnotit aktuální stav a reakce pacienta/klienta na neuspokojené potřeby, včetně potřeb souvisejících s odlišnou kulturou, a podle toho průběžně zajišťovat individuální péči. Zkušenosti z praxe však ukázaly, že je to právě oblast lidských potřeb (u pacientů s odlišnou kulturou), kde sestrám chybí potřebné vědomosti a vzdělání (Ivanová, 2005, s. 14).

Due to the globalization, we live in the world having ever “diminishing borders”, which, apart from other things, also means life in the evermore multicultural society. The modern concept of the nursing care also reacts to this fact, where a nurse must be thoroughly ready for the solution of specific problems of different communities in the health and disease. The result should be the culturally appropriate care respecting cultural specific features and aimed at the well being of healthy as well as diseased persons. The word foreigner has the same stem as the word “foreign”, but this does not mean that people coming from elsewhere should remain unrecognized and quite alienated. In contrast, these are just the people who need understanding and possible help, particularly if they fall into health problems and become subjects of taking care by health personnel (Adamczyk, 2002). The health care should be provided for anybody who is in need of it in our country, i.e. also for all the foreigners. The technical availability and velocity of the transportation, economical factors, tourism, associations between relatives and further effects lead to the fact that the migration, transit as well as short-term stays of citizens of foreign nationalities and cultures are evermore frequent and also more diverse as to the national, technical or cultural structure. The quality of the nursing care is based on satisfying individual needs of patients/clients, which calls for nursing personnel having appropriate knowledge and skill. The nurses should be able to assess the topical condition and reactions of the patient/client to unsatisfied needs, including those associated with different culture, and to continuously provide individual care in accordance with this. However, experience from the practice demonstrated that this is just the field of human needs (in patients with different culture), where the nurses lack the necessary knowledge and education (Ivanová, 2005, p. 14).

Jihočeská univerzita Zdravotně sociální fakulta katedra ošetřovatelství České Budějovice

Trans-cultural nursing evaluation according to model by Gigerov and Davidhizar

References provided by Crossref.org

Grant č. 8473-3 IGA MZ ČR

Lit.: 6