Průměrná žena může očekávat, že prožije více než třetinu svého života v postmenopauzálním období.1 Po menopauze dochází k významnému poklesu hladin estrogenů způsobenému ztrátou schopnosti vaječníků estrogen produkovat. U postmenopauzálních žen sice produkce estrogenů stále částečně pokračuje, ale jejich hladiny se ve srovnání s premenopauzálními přibližně o 90 % snižují. Reziduální produkce estrogenů nepochází z vaječníků, ale z extraglandulární konverze androstendionu vyplavovaného z nadledvin. Krátkodobé nežádoucí vlivy spojené se ztrátou estrogenů se v klimakterickém období projevují primárně jako vazomotorické příznaky ve formě návalů horka a nočního pocení. Tyto příznaky mohou ovlivňovat kvalitu života, neboť vedou k poruchám spánku a nálady a k podrážděnosti. Střednědobé nežádoucí vlivy spojené se ztrátou estrogenů zahrnují estrogenní deficit v oblasti pohlavního systému, což má za následek vaginální atrofii a dyspareunii. Primárními dlouhodobými dopady estrogenního deficitu jsou ztráta kostní hmoty, osteoporóza a s ní související zlomeniny. Po menopauze dochází k nárůstu incidence kardiovaskulárních chorob, zejména ischemické choroby srdeční. Souvisí- li to se ztrátou estrogenů, zůstává nejasné. U žen po menopauze je dále častější a rychleji se objevující incidence demence ve srovnání s muži stejného věku. Cílem tohoto článku je poskytnutí přehledu o příznacích menopauzy, projednání úlohy hormonální terapie (HT) včetně jejích rizik a přínosů a specifikace různých, v současné době dostupných přípravků a způsobů jejich aplikace a dávkování.

Gynekologicko porodnická klinika University of Texas Southwestern Medical Center Dallas

Hormone therapy. A 2007 update

Lit.: 16