Úvod: Infekce, především Lymeská borelióza, jsou po idiopatické (Bellově) obrně nejčastějším etiologickým faktorem akutních paréz lícního nervu. Možnosti odlišení boreliové etiologie na základě klinických a anamnestických charakteristik postižení se mezi publikovanými studiemi liší, a nejednotný je i názor na zařazení vyšetření mozkomíšního moku (CSF) do diagnostického algoritmu pacientů s akutní parézou lícního nervu. Metodika: Podrobná anamnéza, neurologické vyšetření, základní laboratorní screening, sérologické vyšetření boreliózy a analýza CSF byly provedeny u souboru pacientů, hospitalizovaných v období od I/2001 do XII/2005 na NK FN Brno pro akutní faciální parézu. Výsledky: U 24 pacientů (15 mužů, 9 žen, průměrný věk 54,5 ± 15,7) byla prokázána boreliová etiologie postižení, u 97 pacientů (51 mužů, 46 žen, průměrný věk 45,2 ± 17,5) byla paréza hodnocena jako idiopatická. Protilátky proti borelióze byly prokázány v séru (ale nikoli v CSF) u 22 % pacientů s idiopatickou parézou, což odpovídá výskytu antiboreliových protilátek v sérech zdravých jedinců v našem geografickém regionu. U pacientů s boreliózou byl významně častější anamnestický údaj o přisátí klíštěte, bolestech hlavy a také o výskytu různých subjektivních symptomů a/nebo abnormit objektivního neurologického nálezu, lokalizovaných mimo oblast hlavy a vzniklých v časové vazbě se vznikem parézy. Alespoň jeden z těchto parametrů jsme prokázali u 18 pacientů (75 %) s boreliovou etiologií parézy a u 32 pacientů (33 %) s idiopatickým postižením. Hodnoty zánětlivých markerů v séru stejně jako tělesná teplota se mezi sledovanými skupinami významně nelišily. Závěr: Přestože výskyt některých anamnestických a klinických charakteristik a průkaz protilátek v séru zvyšují pravděpodobnost boreliové etiologie akutní faciální parézy, její spolehlivé odlišení neumožňuje žádný z těchto parametrů ani jejich kombinace. Naše nálezy tak podporují význam vyšetření CSF, které proto doporučujeme jako integrální součást vyšetřovacího algoritmu u pacientů s akutní parézou lícního nervu.

Background: Besides idiopathic (Bells) palsy, infectious diseases (in particular Lyme's disease) represent the most frequent cause of acute facial palsy. The identification of patients with infectious aetiology based on clinical features and medical history however seems to be controversial according to published studies, and the examination of cerebrospinal fluid (CSF) is frequently not an integral part of the routine diagnostic algorithm of acute facial palsy. Methods: A detailed medical history, clinical neurological examination, routine biochemical and haematological laboratory screening, serologic tests for anti-borrelia antibodies and CSF analysis were performed in a group of patients admitted between I/2001 and XII/2005 to the Department of Neurology of the Brno University Hospital due to acute facial palsy. Results: 24 patients (15 men, 9 women, mean age 54.5 ± 15.7) met the diagnostic criteria of American Academy of Neurology for borreliosis as the aetiology of acute facial palsy (Lyme disease group), while in 97 patients (51 men, 46 women, mean age 45.2 ± 17.5) the paresis was classified as Bells palsy (idiopathic group). Anti-borrelia antibodies were found in serum (but not in CSF) of 22 % of patients of the idiopathic group, which is not different from the incidence of these antibodies among healthy individuals in our region. History of tick-bites, headache and a presence of recently developed symptoms and/or signs of nervous system dysfunction except the affection of other cranial nerves were significantly more frequent in the Lyme disease group. One or more of these parameters were found in 18 patients (75 %) of the Lyme disease group but also in 32 patients (33 %) of the idiopathic group. Serum markers of inflammation and body temperature did not significantly differ between the groups. Conclusions: In spite of the fact that some clinical features and medical history data, as well as the presence of anti-borrelia antibodies in serum, considerably increase the probability of Lyme disease as the aetiology of acute facial palsy, none of these parameters alone or in combination with each other provides reliable possibility of the identification of the aetiology of acute facial palsy. Our findings thus support the importance of CSF examination as the integral part of diagnostic algorithm in acute facial palsy.

Neurologická klinika LF MU a FN Brno

Acute facial palsy – a comparison of clinical and laboratory parameters in patients with Borrelia and idiopathic aetiology

Lit.: 15