Cílem práce bylo srovnání objemů a voltáže levé síně (LS) před první ablací a před první opakovanou ablací u pacientů s dlouhotrvající perzistentní fibrilací síní (FS). Metodika: Do souboru bylo zahrnuto 58 pacientů (14 žen, věk 56 ± 9 let). Při prvním výkonu byla použita komplexní ablační strategie zahrnující obkružující léze s izolací plicních žil a lineární léze zasahující i přepážku a přední stěnu LS. Srovnávaly se objemy a voltážové charakteristiky LS získané při elektroanatomickém mapování. Výsledky: Před první opakovanou ablací bylo ve srovnání s výchozím stavem zaznamenáno zmenšení objemu LS ze 169 ± 42 na 137 ± 40?ml (P < 0,001) i zmenšení objemu LS vztaženému k povrchu těla z 81 ± 20 na 65 ± 18?ml/m2 (P < 0,001). Zastoupení LS bodů jevících voltáž < 0,2?mV se zvýšilo ze 32 ± 21 na 46 ± 17?%, zatímco počet bodů jevících voltáž 0,2–1?mV se snížil z 54 ± 15 na 38 ± 10?% (obě P < 0,001). Zastoupení bodů s voltáží > 1 mV a maximální voltáž v oušku LS se nesignifikantně zvýšily ze 14 ± 11 na 16 ± 13?%, respektive ze 4,07 ± 2,3 na 4,54 ± 2,64?mV (P = 0,24, respektive 0,15). Závěr: Po komplexní ablaci dochází v LS k nárůstu zastoupení nízkovoltážových bodů především na zadní stěně LS, kde byla aplikována většina radiofrekvenční energie. Na druhé straně se signifikantně zmenšuje objem LS a v oušku jako hlavní kontraktilní struktuře LS dochází k mírnému zvýšení zastoupení bodů jevících voltáž > 1?mV a k mírnému zvýšení maximální měřené voltáže. Tyto změny mohou naznačovat reverzní strukturální remodelaci v oblasti ouška LS i za situace, kdy po ablaci stále převládá recidivující arytmie.

The aim of the study was to compare left atrial (LA) volume and voltage changes prior to the first versus first repeat ablation in patients with longstanding persistent atrial fibrillation (AF). Methods: Fifty eight patients (14 females, age 56 ± 9 years) were involved in the study. During the first procedure, complex ablation strategy including circumferential pulmonary vein isolation and linear lesions targeting also the septum and anterior LA wall was employed. LA volumes and voltage characteristics obtained during the electroanatomic voltage mapping were compared. Results: Compared to the baseline parameters, before the first repeat ablation the LA volume decreased from 169 ± 42 to 137 ± 40?ml (P < 0.001), and LA volume related to the body surface area from 81 ± 20 to 65 ± 18?ml/m2 (P < 0.001). Proportion of the LA points exhibiting voltage < 0.2?mV increased from 32 ± 21 to 46 ± 17?%, while the proportion of the points showing voltage 0.2–1?mV decreased from 54 ± 15 to 38 ± 10?% (both P < 0.001). Proportion of the points with the voltage > 1?mV, and maximum voltage in the LA appendage increased insignificantly from 14 ± 11 to 16 ± 13?%, respectively from 4.07 ± 2.3 to 4.54 ± 2.64?mV (P = 0.24, respectively 0.15). Conclusion: After complex ablation, the proportion of the low-voltage LA points increases mainly at the posterior LA wall largely targeted by the radiofrequency energy. On the other hand, the LA volume was reduced, and the proportion of the points exhibiting voltage > 1?mV, and the maximum voltage found in the appendage, representing the major contractile component of the LA, moderately increased. These changes may indicate reverse structural remodeling of the appendage even in the case of predominating recurrent arrhythmia.

Oddělení kardiologie Kardiocentrum Nemocnice Podlesí a s Třinec

Left atrial volume and voltage changes after complex ablation for persistent atrial fibrillation

Lit.: 17