V naší práci jsme navázali na zahraniční studie, které potvrdily význam aEEG při časné predikci neurologického vývoje u novorozenců s časným asfyktickým syndromem. Cílem bylo potvrdit korelaci mezi typem aEEG křivky a stupněm postižení novorozenců v prvních hodinách po hypoxickém inzultu a zavedení této metody do rutinní praxe. Metoda: U 56 novorozenců po proběhlé perinatální hypoxii (průměrné pupečníkové pH 6,95, průměrný BE – 17,3) a u 2 novorozenců po časné postnatální hypoxii byl kontinuálně monitorován aEEG záznam. Při hodnocení aEEG záznamů byla sledována základní aktivita dle klasifikace Hellstrőm- Westasové. Stupeň hypoxicko-ischemické encefalopatie byl hodnocen dle klasifikace Sarnat- Sarnat. V této práci není zahrnuto hodnocení dalšího neurologického vývoje. Výsledky: Z 56 novorozenců u 12 (21 %) nedošlo k rozvoji HIE, 8 (14 %) dětí mělo HIE I. stupně, 19 (35 %) mělo HIE II. stupně a 17 (30 %) HIE III. stupně. Novorozenci bez rozvoje HIE měli normální nebo mírně abnormální křivku. U dětí s HIE I. stupně jsme zaznamenali křivku normální nebo mírně abnormální. U dětí s rozvojem HIE II. stupně jsme zaznamenali všechny typy křivek od normální až po těžce patologickou. Ve skupině s HIE III. stupně měly všechny děti patologickou křivku typu „výboj-oploštění“, nízkovoltážní nebo plochou. Z výsledků vyplývá, že pokud dítě mělo v prvních hodinách patologickou křivku došlo k rozvoji alespoň HIE II. stupně. 53 % dětí s plochou křivkou mělo HIE III. stupně. Závěr: Cerebral function monitoring je neinvazivní metoda vhodná k časnému hodnocení tíže proběhlé perinatální hypoxie. Vzhledem k možnosti hodnocení již v prvních hodinách života by mohla být vhodnou metodou k výběru pacientů k terapeutické hypotermii.

In our work, we considered foreign studies, which supported the importance of the aEEG in the early prediction of the neurological development in newborns with early onset asphyxial syndrome. The target of the work was to support a correlation between the type of the aEEG curve and degree of involvement in newborns over the first hours after the hypoxic insult and to introduce this approach into routine practice. Method: In 56 newborns, who experienced perinatal hypoxia (average umbilical pH 6.95, average BE – 17.3) and in two newborns after early onset postnatal hypoxia, the aEEG record was continuously monitored. During the evaluation of the aEEG records, the basic activity according to classification by Hellstrőm-Westas was followed. The degree of the hypoxic-ischaemic encephalopathy was evaluated according to the classification by Sarnat-Sarnat. The present work does not include evaluation of a further neurological development. Results: In 12 (21%) of 56 newborns, there was no development of HIE, 8 (14%) had HIE of degree I, 19 (35%) had HIE of degree II and 17 (30%) had HIE of degree III. Newborns without the development of HIE had normal or slightly abnormal curves. In children with HIE of degree I, we recorded normal or slightly abnormal curves. In children with development of HIE of degree II, we encountered all the types of curves from normal to severely pathological ones. In the group with HIE of degree III, all the children exerted pathological curves of the type “discharge-flattening”, low-voltage or flat curve. The results suggest that if the child has a pathological curve over the first hours, then HIE of at least degree II was developed. 53% of children with flat curve encountered HIE of degree III. Conclusion: Cerebral function monitoring is a non-invasive method suitable for early assessment of the severity of the experienced perinatal hypoxia. Given the possibility of the evaluation as soon as over the first hours of the life, this should be a suitable approach to the screening of patients for therapeutic hypothermia.

Fakultní nemocnice Dětská klinika Hradec Králové

Importance of monitoring the brain activity in newborns with early onset asphyxial syndrome

Citace poskytuje Crossref.org

Lit.: 5