BACKGROUND: Infants born extremely preterm are at high risk of dying or suffering from severe brain injuries. Treatment guided by monitoring of cerebral oxygenation may reduce the risk of death and neurologic complications. The SafeBoosC III trial evaluates the effects of treatment guided by cerebral oxygenation monitoring versus treatment as usual. This article describes the detailed statistical analysis plan for the main publication, with the aim to prevent outcome reporting bias and data-driven analyses. METHODS/DESIGN: The SafeBoosC III trial is an investigator-initiated, randomised, multinational, pragmatic phase III trial with a parallel group structure, designed to investigate the benefits and harms of treatment based on cerebral near-infrared spectroscopy monitoring compared with treatment as usual. Randomisation will be 1:1 stratified for neonatal intensive care unit and gestational age (lower gestational age (< 26 weeks) compared to higher gestational age (≥ 26 weeks)). The primary outcome is a composite of death or severe brain injury at 36 weeks postmenstrual age. Primary analysis will be made on the intention-to-treat population for all outcomes, using mixed-model logistic regression adjusting for stratification variables. In the primary analysis, the twin intra-class correlation coefficient will not be considered. However, we will perform sensitivity analyses to address this. Our simulation study suggests that the inclusion of multiple births is unlikely to significantly affect our assessment of intervention effects, and therefore we have chosen the analysis where the twin intra-class correlation coefficient will not be considered as the primary analysis. DISCUSSION: In line with the Declaration of Helsinki and the International Conference on Harmonization Good Clinical Practice guidelines, we have developed and published this statistical analysis plan for the SafeBoosC III trial, prior to any data analysis. TRIAL REGISTRATION: ClinicalTrials.org, NCT03770741. Registered on 10 December 2018.
- MeSH
- blízká infračervená spektroskopie přístrojové vybavení metody MeSH
- jednotky intenzivní péče o novorozence MeSH
- klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
- kyslík metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- monitorování fyziologických funkcí přístrojové vybavení metody MeSH
- mozek diagnostické zobrazování metabolismus patologie MeSH
- mozková hypoxie diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- multicentrické studie jako téma MeSH
- novorozenci extrémně nezralí * MeSH
- novorozenec MeSH
- pragmatické klinické studie jako téma MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- terapie náhlých příhod metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- dopisy MeSH
- MeSH
- apnoe diagnóza ošetřování terapie MeSH
- bezvědomí diagnóza ošetřování terapie MeSH
- časové faktory MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- kardiopulmonální resuscitace MeSH
- lidé MeSH
- mozková hypoxie diagnóza ošetřování terapie MeSH
- poruchy dýchání diagnóza ošetřování terapie MeSH
- první pomoc MeSH
- spasmus diagnóza etiologie komplikace MeSH
- srdeční zástava diagnóza ošetřování terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Pacienti s těžkým poraněním mozku jsou obecně definováni jako pacienti s poresuscitačním GCS - 8. Jedná se tedy o pacienty, kteří jsou v relativně hlubokém bezvědomí a nevyhoví výzvě. Z toho důvodu je nutný kontinuální multimodální monitoring parametrů, které nám poskytnou nezbytné informace o zdravotním stavu pacientů a jejich mozkových funkcích. V současné době máme možnost kromě běžných monitorovaných parametrů v rámci intenzivní péče (krevní tlak, centrální žilní tlak, pulzní oxymetrie, end-tidal CO2 ve vydechovaném vzduchu, tělesná teplota, laboratorní monitoring, bilance tekutin) monitorovat také hodnoty některých mozkových a nitrolebních parametrů. Pochopitelný je monitoring neurologického stavu, především stav vědomí a šíře zornic. V rámci metod invazivního monitoringu je v současné době u této skupiny pacientů prakticky povinností monitorovat nitrolební tlak (ICP), a to buď pomocí komorové drenáže, nebo intraparenchymovým čidlem. Zároveň s tím monitorujeme také mozkový perfuzní tlak (CPP). Prakticky standardem se stal také monitoring tkáňové oxymetrie (PtiO2) a na mnoha pracovištích se provádí též běžně monitoring pomocí mikrodialýzy. Pro klinika je samozřejmě také velmi důležitý CT monitoring, hlavně v počátečních fázích po poranění, kvůli eventuální indikaci operačního výkonu. Velmi důležité je, že jednotlivé metody multimodálního monitoringu musejí být vyhodnocovány ve vzájemné souvislosti. Speciální softwary nám pomáhají vyhodnocovat indexy cévní reaktivity, které slouží ke stanovení optimálního mozkového perfuzního tlaku pro konkrétního pacienta. Monitoring mozkové fyziologie nesmí být samoúčelný, ale musí sloužit k včasné diagnostice patologických stavů a zároveň musí fungovat jako kontrolní indikátor správně provedené terapeutické intervence.
Head injury is defined as severe in patients with a post-resuscitation Glasgow coma scale (GCS) figure of ?8. Such patients are relatively deeply unconscious and cannot follow instructions. Therefore we need continuously to monitor those parameters that provide us with important information regarding patient condition and brain function. In recent years, the possibility of monitoring certain cerebral and intracranial function parameters has been added to the routine intensive care watch repertoire of pulse oxymetry, blood pressure, body temperature, laboratory monitoring, central venous pressure, fluid balance, end-tidal CO2, etc. Monitoring of neurological status, particularly the level of consciousness (GCS) and the pupils is obvious. In terms of invasive intracranial monitoring it is currently practically mandatory that intracranial pressure (ICP) be monitored, either by means of external ventricular drainage or by intraparenchymal probe. As well as this, we monitor cerebral perfusion pressure (CPP). Monitoring of brain tissue oxymetry (PtiO2) is becoming a standard modality, while microdialysis is also frequent in some departments. CT monitoring is very important to the clinician, particularly in the initial phases after the injury, mainly as an indication for decision-making in certain operative procedures. Individual approaches to multimodal monitoring have to be evaluated in relationship to one another and the patient. Special types of software help us to evaluate the indices of vascular reactivity and this knowledge is currently used to establish the optimal CPP for the individual patient. Monitoring of cerebral physiology should not be purposeless, but should serve for early diagnostics of pathological conditions and at the same time may indicate a correctly performed therapeutical intervention.
- Klíčová slova
- multimodální monitoring,
- MeSH
- biologické markery MeSH
- blízká infračervená spektroskopie MeSH
- elektroencefalografie MeSH
- intrakraniální tlak MeSH
- kraniocerebrální traumata diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- mikrodialýza MeSH
- monitorování fyziologických funkcí metody MeSH
- mozková hypoxie diagnóza patofyziologie MeSH
- mozkový krevní oběh MeSH
- oxymetrie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- poranění mozku diagnóza komplikace MeSH
- statistika jako téma MeSH
- transkutánní měření krevních plynů metody MeSH
- urgentní zdravotnické služby MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
V naší práci jsme navázali na zahraniční studie, které potvrdily význam aEEG při časné predikci neurologického vývoje u novorozenců s časným asfyktickým syndromem. Cílem bylo potvrdit korelaci mezi typem aEEG křivky a stupněm postižení novorozenců v prvních hodinách po hypoxickém inzultu a zavedení této metody do rutinní praxe. Metoda: U 56 novorozenců po proběhlé perinatální hypoxii (průměrné pupečníkové pH 6,95, průměrný BE – 17,3) a u 2 novorozenců po časné postnatální hypoxii byl kontinuálně monitorován aEEG záznam. Při hodnocení aEEG záznamů byla sledována základní aktivita dle klasifikace Hellstrőm- Westasové. Stupeň hypoxicko-ischemické encefalopatie byl hodnocen dle klasifikace Sarnat- Sarnat. V této práci není zahrnuto hodnocení dalšího neurologického vývoje. Výsledky: Z 56 novorozenců u 12 (21 %) nedošlo k rozvoji HIE, 8 (14 %) dětí mělo HIE I. stupně, 19 (35 %) mělo HIE II. stupně a 17 (30 %) HIE III. stupně. Novorozenci bez rozvoje HIE měli normální nebo mírně abnormální křivku. U dětí s HIE I. stupně jsme zaznamenali křivku normální nebo mírně abnormální. U dětí s rozvojem HIE II. stupně jsme zaznamenali všechny typy křivek od normální až po těžce patologickou. Ve skupině s HIE III. stupně měly všechny děti patologickou křivku typu „výboj-oploštění“, nízkovoltážní nebo plochou. Z výsledků vyplývá, že pokud dítě mělo v prvních hodinách patologickou křivku došlo k rozvoji alespoň HIE II. stupně. 53 % dětí s plochou křivkou mělo HIE III. stupně. Závěr: Cerebral function monitoring je neinvazivní metoda vhodná k časnému hodnocení tíže proběhlé perinatální hypoxie. Vzhledem k možnosti hodnocení již v prvních hodinách života by mohla být vhodnou metodou k výběru pacientů k terapeutické hypotermii.
In our work, we considered foreign studies, which supported the importance of the aEEG in the early prediction of the neurological development in newborns with early onset asphyxial syndrome. The target of the work was to support a correlation between the type of the aEEG curve and degree of involvement in newborns over the first hours after the hypoxic insult and to introduce this approach into routine practice. Method: In 56 newborns, who experienced perinatal hypoxia (average umbilical pH 6.95, average BE – 17.3) and in two newborns after early onset postnatal hypoxia, the aEEG record was continuously monitored. During the evaluation of the aEEG records, the basic activity according to classification by Hellstrőm-Westas was followed. The degree of the hypoxic-ischaemic encephalopathy was evaluated according to the classification by Sarnat-Sarnat. The present work does not include evaluation of a further neurological development. Results: In 12 (21%) of 56 newborns, there was no development of HIE, 8 (14%) had HIE of degree I, 19 (35%) had HIE of degree II and 17 (30%) had HIE of degree III. Newborns without the development of HIE had normal or slightly abnormal curves. In children with HIE of degree I, we recorded normal or slightly abnormal curves. In children with development of HIE of degree II, we encountered all the types of curves from normal to severely pathological ones. In the group with HIE of degree III, all the children exerted pathological curves of the type “discharge-flattening”, low-voltage or flat curve. The results suggest that if the child has a pathological curve over the first hours, then HIE of at least degree II was developed. 53% of children with flat curve encountered HIE of degree III. Conclusion: Cerebral function monitoring is a non-invasive method suitable for early assessment of the severity of the experienced perinatal hypoxia. Given the possibility of the evaluation as soon as over the first hours of the life, this should be a suitable approach to the screening of patients for therapeutic hypothermia.
- MeSH
- dítě MeSH
- elektroencefalografie metody využití MeSH
- lidé MeSH
- mozková hypoxie a ischemie diagnóza terapie MeSH
- mozková hypoxie diagnóza MeSH
- novorozenec fyziologie MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- terapeutická hypotermie metody využití MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec fyziologie MeSH
Monitorování nemocných s traumatem mozku je integrální součástí intenzivní péče o pacienty se závažným poraněním mozku. Speciální metody neuromonitorování umožňují časnou detekci a terapeutickou intervenci sekundárních ischemických inzultů, které jsou spojeny s nepříznivým neurologickým výsledkem. Práce představuje současný pohled především na monitorování oxygenace mozkové tkáně, kterou lze dnes uplatnit v širší klinické praxi.
Monitoring traumatic brain injury represents an integral part of the intensive care of severely brain injured patients. Special methods for neuromonitoring allow the detection and treatment of early secondary ischae - mic insults associated with worse outcome. This review article covers the current views of brain tissue oxygen monitoring used in clinical practice.
- MeSH
- edém diagnóza MeSH
- elektrická impedance diagnostické užití MeSH
- financování organizované MeSH
- hypoxie buňky fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- mozková hypoxie diagnóza patologie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- suspenze diagnostické užití MeSH
- teoretické modely MeSH
- tkáně fyziologie MeSH
- tkáňové inženýrství metody využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Na rozvoji sekundárních změn při poškození mozku poraněním, nádorem a hypoxií různého původu s bezvědomím se může podílet také proteolytická aktivita matrix metaloproteináz /MMP/. K jejich aktivaci dochází nejprve v cévní stěně, kterou poškozují, a lze se domnívat, že MMP tak potencují sekundární změny ve smyslu porušení hematoencefalické bariéry s rozvojem vazogenního edému mozku.V buňkách cévní stěny i v gliových elementech byla již po dvou dnech prokázána aktivita MMP-2 a MMP-9. Zatímco pri ložiskovém poranění byly nálezy zejména v místě kontuzních ložisek, při déletrvající hypoxii z různých pňčin byly tyto změny difúzni.
In the development of secondary changes of brain damage caused by injury, tumour and hypoxia of different origin with unconsciousness also the activity of the metalloproteinase matrix (MMP) may participate. Their activation occurs first in the vascular wall which they damage and it may be assumed that MMP potentiate thus secondary changes in the sense of interfering with the haematoencephalic barrier with development of vasogenic cerebral oedema. In the cells of the vascular wall and in glial elements already after two days MMP-2 and MMP-9 activity was proved. While in focal injuries the findings were in particular at the site of contusion foci, in prolonged hypoxia for various reasons these changes were diffuse.
