Anémie patří mezi časté příčiny návštěvy urgentního příjmu. Autorka v kazuistice prezentuje případ mladé ženy, která byla opakovaně vyšetřena a hospitalizována pro projevy anemického syndromu při těžké normocytární normochromní sideropenické anémii. Pacientka byla vyšetřována na nízkoprahovém interním příjmu a hospitalizována na okresním interním i specializovaném hematologickém oddělení. Absolvovala množství neinvazivních i invazivních vyšetření, avšak ke správné diagnóze vedla až důkladně odebraná a ověřená anamnéza. Kazuistika poukazuje na úskalí diferenciální diagnostiky anémie a poruch příjmu potravy. Patologické výsledky specializovaných vyšetření bez komplexního přístupu k pacientovi mohou být zavádějící. Objasnění kauzální příčiny obtíží je nezbytným předpokladem cílené léčby. Určení správné diagnózy u této pacientky vedlo k adekvátní, v tomto případě psychiatrické léčbě s velmi nejistou prognózou.
Case report of a young woman who was repeatedly examined and hospitalized for manifestations of anaemic syndrome in severe normocytic normochromic sideropenic anaemia. The patient was evaluated in a low-threshold internal medicine admission and hospitalized in the district internal medicine and specialized hematology departments. She underwent a large number of noninvasive and invasive investigations, but only a thoroughly taken and verified case history led to the correct diagnosis. The case report highlights the pitfalls of differential diagnosis of anaemia and eating disorders. Pathological results of specialized examinations without a comprehensive approach to the patient can be misleading. Elucidation of the causal cause of the difficulties is a prerequisite for targeted treatment. Establishing the correct diagnosis in this patient led to adequate, in this case psychiatric treatment with a very uncertain prognosis.
- MeSH
- bulimia nervosa * diagnóza komplikace terapie MeSH
- flebotomie MeSH
- hypochromní anemie diagnóza etiologie terapie MeSH
- hypoglykemie diagnóza etiologie MeSH
- lidé MeSH
- mentální anorexie diagnóza terapie MeSH
- mladý dospělý MeSH
- úzkostné poruchy diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Tématem sdělení je zmapování rizik, se kterými se mohou setkat pracovníci zdravotnické záchranné služby. Článek se zaměřuje na rizika spojená s nepřehledným terénem a sleduje možná nebezpečí od okamžiku přijetí výzvy na operačním středisku až po předání pacienta v nemocnici. Cílem sdělení je snaha popsat co nejucelenější přehled všech rizik, se kterými se pracovníci ZZS mohou setkat. Článek se věnuje základním informacím týkajícím se nejčastějších infekcí, se kterými se posádky ZZS při zásahu setkávají, a základním osobním ochranným pracovním pomůckám. Článek připojuje i průzkum, který zjistil, že pracovníci ZZS vždy nevyužívají potřebné a dostupné ochranné prostředky. Praktická část této práce si vymezila dva cíle, a to zjistit, jaké je povědomí zdravotnických záchranářů o nebezpečných faktorech ovlivňujících jejich práci, a dále zjistit, zda pracovníci ZZS vždy využívají potřebné a dostupné ochranné prostředky.
The article deals with mapping the risks that can be faced by emergency medical services. It focuses on the risks associated with disorganized terrain and traces the possible hazards from the moment a call is received at the medical dispatch until the patient is handed over at the hospital. The aim of the communication is to provide as comprehensive overview as possible of all the risks that ambulance workers may face. The article discusses basic information on the most common infections encountered by paramedics and basic personal protective equipment. The article also includes a survey showing that EMS personnel do not always use the necessary and available protective equipment. The practical part of this paper has two objectives: to find out how the paramedics are aware of the risk factors affecting their work, and to find out whether the paramedics always use the necessary and available protective equipment.
- MeSH
- dospělí MeSH
- hygiena práce MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pracovní expozice * MeSH
- přenos infekční nemoci prevence a kontrola MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- riziko MeSH
- zdravotničtí záchranáři * normy MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Urgentní příjmy jsou charakterem poskytované péče rizikovým prostředím. Chyby spojené s poskytováním zdravotní péče jsou z velké části preventabilní. Ke snížení bezpečnosti na urgentním příjmu přispívá nárazové přetížení, přerušování péče a multitasking, rušné prostředí, komplexita pacientů, časový tlak a nutnost stálého rozhodování a s tím spojená i zodpovědnost. Bezpečnost poskytované péče je jedním z klíčových prvků kvality. Je potřeba analyzovat data o nežádoucích událostech a bezpečnostních incidentech a na základě analýzy chyb provést preventivní opatření. Pozornost je potřeba věnovat i pracovním podmínkám personálu a eliminovat tak chyby ovlivněné únavou, vyčerpáním, ztrátou koncentrace nebo vyhořením.
Emergency department is by nature of the provided care a risky environment. Medical errors associated with providing care are in most cases preventable. Overcrowding, frequent disruption of care, multitasking, busy environment, complexity of cases, time pressure and continuous decision-making together with high responsibility are some of the reasons which decrease the safety at emergency departments. Safety of the provided care is one of key elements of quality. It is necessary to analyze the data on adverse events and safety incidents and take preventive measures based on this analysis. It is also importatnt to pay attention to working conditions of the personel and eliminate errors coming from fatigue, exhaustion, loss of concentration or burnout.
- MeSH
- kongresy jako téma MeSH
- urgentní lékařství * MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
- MeSH
- odměny a ceny MeSH
- urgentní lékařství MeSH
- Publikační typ
- biografie MeSH
- O autorovi
- Štětina, Jiří, 1942- Autorita
Urologické urgentní případy zahrnují širokou škálu stavů, jako jsou akutní močová retence, torze varlete, fraktura penisu, Fournierova gangréna a urosepse. Tyto stavy vyžadují rychlou diagnostiku a intervenci, aby se předešlo závažným komplikacím a ohrožení života pacienta. Klíčovými nástroji při diagnostice jsou anamnéza, fyzikální vyšetření a zobrazovací metody, jako ultrazvuk a CT. Terapie se pohybuje od konzervativních postupů po chirurgické zákroky, v závislosti na závažnosti stavu. Včasná léčba, zejména u stavů, jako je torze varlete nebo Fournierova gangréna, je zásadní pro minimalizaci rizika trvalého poškození a zachování funkce postižených orgánů.
Urological emergencies encompass a wide range of conditions including acute urinary retention, testicular torsion, penile fracture, Fournier‘s gangrene, and urosepsis. These conditions require rapid diagnosis and intervention to prevent serious complications and lifethreatening situations. Key diagnostic tools include patient history, physical examination, and imaging methods such as ultrasound and CT. Treatment ranges from conservative approaches to surgical procedures, depending on the severity of the condition. Prompt treatment, especially for conditions like testicular torsion or Fournier‘s gangrene, is crucial for minimizing the risk of permanent damage and preserving the function of affected organs.
Tato kazuistika shrnuje komplikovaný případ mladého 32letého pacienta s hemofagocytující lymfohistiocytózou (HLH). Hemofagocytující lymfohistiocytóza je vysoce zánětlivý syndrom, který často vyžaduje intenzivní péči a je velmi obtížně diagnostikovatelný. Jedná se o život ohrožující onemocnění s akutním průběhem, které bez rychlého zahájení adekvátní terapie vede k multiorgánovému selhání a smrti. V tomto případě byla již v rámci diferenciální diagnostiky protrahovaných febrilií pojata suspekce na hemofagocytující lymfohistiocytózu, nicméně pro její definitivní potvrzení nebyla splněna všechna diagnostická kritéria, neboť výsledky provedených vyšetření nebyly ještě k dispozici nebo dosud nebyla provedena některá speciální vyšetření. Vzhledem k tomu, že se ale klinický stav pacienta rapidně zhoršoval, byla zahájena specifická terapie hemofagocytující lymfohistiocytózy i bez potvrzené diagnózy, což se ve výsledku ukázalo jako správné, neboť z protrahované poruchy vědomí se septickým šokem s multiorgánovým poškozením (MODS) došlo k plné úpravě stavu vědomí a postupnému zlepšování klinického stavu pacienta.
This clinical case presents a young 32 year old male patient with hemophagocytic lymphohistiocytosis (HLH). Hemophagocytic lymphohistiocytosis (HLH) is a hyperinflammatory syndrome that often requires critical care support and remains difficult to diagnose. It is a life-threatening disease with acute process which can lead to multiple organ dysfunction syndrome (MODS) and death without rapid adequate treatment. In this case there was an early suspection of this disease at the beginning of the differential diagnosis, but it didn’t meet all the criteria, because not all the results of the tests were known and some of the special tests have not been done yet. Patient’s health condition was still worsening, so the specific therapy of hemofagocytic lymphohistiocytosis was started even the final diagnosis was not established. This decision was shown as right, because there was an immediate improvement of a health condition by the patient who had a disorder of consciousness and sepsis with multiple organ dysfunction syndrome.
V článku je zpracována problematika empirické perorální antibiotické terapie nejčastějších akutních komunitních bakteriální infekcí u dětí, a sice tonzilitidy, otitis media, sinusitidy, pneumonie, cystitidy, pyelonefritidy, erysipelu, flegmóny, impetiga a erythema migrans. Kromě antibiotik první volby jsou uvedeny i alternativy při výpadku antibiotik nebo při alergii. Součástí doporučení jsou také magistraliter receptury vybraných antibiotik. V článku je dále věnována pozornost klasifikaci antibiotik AWaRe, která rozděluje dostupná antibiotika do tří skupin podle rizika indukce rezistence bakterií.
Antibiotická terapie se v ambulantní péči používá k léčbě lehkých a středně závažných bakteriálních infekcí, a to zejména za účelem zkrácení trvání klinických projevů nemoci, případně k redukci rizika komplikací. Sekundárním benefitem antibiotické terapie může být u některých infekcí snížení nakažlivosti nemocného. U streptokokových infekcí se antibiotika podávají také v rámci primární profylaxe postinfekčních následků (revmatické horečky). Antibiotika nejsou indikována u virových respiračních infekcí, a to ani jako profylaxe bakteriální superinfekce [1, 2, 3].
