Tématem sdělení je zmapování rizik, se kterými se mohou setkat pracovníci zdravotnické záchranné služby. Článek se zaměřuje na rizika spojená s nepřehledným terénem a sleduje možná nebezpečí od okamžiku přijetí výzvy na operačním středisku až po předání pacienta v nemocnici. Cílem sdělení je snaha popsat co nejucelenější přehled všech rizik, se kterými se pracovníci ZZS mohou setkat. Článek se věnuje základním informacím týkajícím se nejčastějších infekcí, se kterými se posádky ZZS při zásahu setkávají, a základním osobním ochranným pracovním pomůckám. Článek připojuje i průzkum, který zjistil, že pracovníci ZZS vždy nevyužívají potřebné a dostupné ochranné prostředky. Praktická část této práce si vymezila dva cíle, a to zjistit, jaké je povědomí zdravotnických záchranářů o nebezpečných faktorech ovlivňujících jejich práci, a dále zjistit, zda pracovníci ZZS vždy využívají potřebné a dostupné ochranné prostředky.
The article deals with mapping the risks that can be faced by emergency medical services. It focuses on the risks associated with disorganized terrain and traces the possible hazards from the moment a call is received at the medical dispatch until the patient is handed over at the hospital. The aim of the communication is to provide as comprehensive overview as possible of all the risks that ambulance workers may face. The article discusses basic information on the most common infections encountered by paramedics and basic personal protective equipment. The article also includes a survey showing that EMS personnel do not always use the necessary and available protective equipment. The practical part of this paper has two objectives: to find out how the paramedics are aware of the risk factors affecting their work, and to find out whether the paramedics always use the necessary and available protective equipment.
- MeSH
- dospělí MeSH
- hygiena práce MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pracovní expozice * MeSH
- přenos infekční nemoci prevence a kontrola MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- riziko MeSH
- zdravotničtí záchranáři * normy MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Nadváha a obezita představují závažný globální zdravotní problém 21. století. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) umírá od roku 2012 více lidí kvůli nadbytku jídla než jeho nedostatku. V Evropě trpí nadváhou nebo obezitou 59 % dospělých a téměř každé třetí dítě. V České republice se problém nadváhy týká > 60 % populace. Obezita je spojena s řadou zdravotních komplikací, včetně kardiovaskulárních onemocnění, diabetu 2. typu a některých typů rakoviny. Osoby s obezitou mají průměrně o 5 let kratší délku života než osoby s normální hmotností. Hlavními příčinami obezity jsou nezdravé stravovací návyky, nedostatek pohybu a obezitogenní prostředí. Řešení tohoto problému vyžaduje komplexní přístup, vč. změn v osobním životním stylu i systémová opatření. Pro prevenci a léčbu obezity je klíčové zdravé stravování – dodržování principů zdravého talíře, konzumace dostatku ovoce a zeleniny, omezení průmyslově zpracovaných potravin. Pravidelná pohybová aktivita – alespoň 150–300 min týdně mírné nebo 75–150 min intenzivní aktivity. Dostatečný a kvalitní spánek. Zdravotníci, zejména sestry, hrají klíčovou roli v edukaci pacientů o prevenci obezity a podpoře zdravého životního stylu. Změna životního stylu je dlouhodobý proces, který vyžaduje trpělivost a postupné zavádění malých změn.
Overweight and obesity represent a major global health problem of the 21st century. According to the World Health Organization (WHO), more people have died from excess food than from lack of food since 2012. In Europe, 59% of adults and almost one in three children are overweight or obese. In the Czech Republic, the problem of overweight affects > 60% of the population. Obesity is associated with a number of health complications, including cardiovascular disease, type 2 diabetes and some cancers. People with obesity have an average of 5 years shorter life expectancy than people of normal weight. The main causes of obesity are unhealthy eating habits, lack of exercise and an obesogenic environment. Addressing this problem requires a comprehensive approach, including changes in personal lifestyle and systemic measures. Healthy eating is a key to the prevention and treatment of obesity – following the principles of a healthy plate, eating enough fruit and vegetables, and reducing processed foods. Regular physical activity – at least 150–300 min per week of moderate or 75–150 min of vigorous activity. Adequate and good quality sleep. Healthcare professionals, especially nurses, play a key role in educating patients about obesity prevention and promoting a healthy lifestyle. Lifestyle change is a long-term process that requires patience and the gradual introduction of small changes.
[Overweight and obesity – the pandemic of the 21st century]
Nadváha a obezita představují závažný globální zdravotní problém 21. století. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) umírá od roku 2012 více lidí kvůli nadbytku jídla než jeho nedostatku. V Evropě trpí nadváhou nebo obezitou 59 % dospělých a téměř každé třetí dítě. V České republice se problém nadváhy týká > 60 % populace. Obezita je spojena s řadou zdravotních komplikací, včetně kardiovaskulárních onemocnění, diabetu 2. typu a některých typů rakoviny. Osoby s obezitou mají průměrně o 5 let kratší délku života než osoby s normální hmotností. Hlavními příčinami obezity jsou nezdravé stravovací návyky, nedostatek pohybu a obezitogenní prostředí. Řešení tohoto problému vyžaduje komplexní přístup, vč. změn v osobním životním stylu i systémová opatření. Pro prevenci a léčbu obezity je klíčové zdravé stravování – dodržování principů zdravého talíře, konzumace dostatku ovoce a zeleniny, omezení průmyslově zpracovaných potravin. Pravidelná pohybová aktivita – alespoň 150–300 min týdně mírné nebo 75–150 min intenzivní aktivity. Dostatečný a kvalitní spánek. Zdravotníci, zejména sestry, hrají klíčovou roli v edukaci pacientů o prevenci obezity a podpoře zdravého životního stylu. Změna životního stylu je dlouhodobý proces, který vyžaduje trpělivost a postupné zavádění malých změn.
Overweight and obesity represent a major global health problem of the 21st century. According to the World Health Organization (WHO), more people have died from excess food than from lack of food since 2012. In Europe, 59% of adults and almost one in three children are overweight or obese. In the Czech Republic, the problem of overweight affects > 60% of the population. Obesity is associated with a number of health complications, including cardiovascular disease, type 2 diabetes and some cancers. People with obesity have an average of 5 years shorter life expectancy than people of normal weight. The main causes of obesity are unhealthy eating habits, lack of exercise and an obesogenic environment. Addressing this problem requires a comprehensive approach, including changes in personal lifestyle and systemic measures. Healthy eating is a key to the prevention and treatment of obesity – following the principles of a healthy plate, eating enough fruit and vegetables, and reducing processed foods. Regular physical activity – at least 150–300 min per week of moderate or 75–150 min of vigorous activity. Adequate and good quality sleep. Healthcare professionals, especially nurses, play a key role in educating patients about obesity prevention and promoting a healthy lifestyle. Lifestyle change is a long-term process that requires patience and the gradual introduction of small changes.
- Klíčová slova
- historie baby boxů, baby box,
- MeSH
- dítě opuštěné MeSH
- nechtěné dítě MeSH
- novorozenec MeSH
- Check Tag
- novorozenec MeSH
Úvod: Pandemie COVID-19 byla globální krizí s extrémním tlakem na zdravotnické systémy. Zátěžové faktory byly shodné ve všech zasažených zemích, i když se mohly projevovat s různou intenzitou podle vyspělosti zdravotnictví. Většina publikovaných studií o dopadech na psychiku zdravotníků je kvantitativních a mapuje výskyt depresivní symptomatologie, příznaků vyhoření, míry zátěže a dalších faktorů. Naším cílem bylo pomocí kvalitativní analýzy zjistit, jaké potřeby mají pracovníci ve zdravotnictví. Metody: Na základě otevřených odpovědí ze tří vln dotazníkového šetření českého ramene mezinárodní studie HEROES z let 2020, 2021 a 2022 jsme analyzovali 1105 odpovědí z celkových 2880. Z dotazníku potřeb v rámci pilotní intervenční studie HEROES z roku 2023 jsme analyzovali 118 odpovědí. Použili jsme přístup obsahové analýzy. Po vytvoření kódovacího schématu byla data kódována v programu Atlas.ti. Kódy byly následně roztříděny do kategorií. Výsledky: Potřeby zdravotníků byly kategorizovány do následujících témat: pracovní podmínky, týmová spolupráce, podpora ze strany nadřízených a vedení, práce s pacienty, slaďování práce a osobního života a potřeby spojené s duševní pohodou. Závěr: Naše analýza prokázala, že zdravotníci začínají formulovat svoje potřeby jak v oblasti pracovních podmínek a organizace práce, ale i v kontextu celého svého života. Začínají klást důraz na vztahy na pracovišti, na zajištění psychologických potřeb a na rovnováhu mezi osobním životem a prací.
Introduction: COVID-19 pandemic was a global crisis with extreme pressure on healthcare systems. The stressors were the same in the affected countries even if they could manifest in different intensity due to varied development and resources in the healthcare systems. Most of the published studies about mental health consequences on healthcare workers are quantitative studies mapping the occurence of depressive symptoms, symptoms of burnout, level of stress and other facotrs. In the presented paper, our aim was qualitative analysis of needs of healthcare workers. Methods: We have analysed 1105 responses from a total of 2880 free answers in the three waves of the Czech HEROES study questionnaire from years 2020, 2021, 2022 and 118 responses from the survey of needs in the 2023 HEROES pilot intervention study. We used content analysis approach, and after creation of the code scheme, the data was coded in Atlas.ti programme. The codes were subsequently categorised. Results: The needs of healthcare workers were categorised in following themes: working conditions, teamwork, support from superiors and management, patient care, work-life balance, and needs of well-being. The details regarding each category and example quotes from the respondents are presented in the paper. Conclusion: Our analysis proved that healthcare workers start to exprress their needs not only in the field of working conditions and organization of their work but also in the context of their entire lives. They put emphasis on relations at the workplace, on support of their psychological needs and on work-life balance.
x
x
- Klíčová slova
- koloidní roztoky, krystaloidní roztoky,
- MeSH
- hypovolemie MeSH
- koloidy MeSH
- parenterální infuze využití MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- roztoky farmakologie klasifikace normy terapeutické užití MeSH
- tekutinová terapie MeSH
- urgentní zdravotnické služby pracovní síly MeSH
- NLK Publikační typ
- studie
Článek popisuje průzkum mezi Zdravotnickými záchrannými službami v ČR z hlediska použití krystaloidních a koloidních roztoků. Jako metodu průzkumu jsme použili smíšený design – průzkumné dotazníkové šetření mezi jednotlivými ZZS v ČR doplněné o rozhovory s 50 zdravotnickými záchranáři (ZZ) z celé ČR. Komparace probíhala v souladu s doporučeními k tekutinové resuscitaci (Doporučení pro Život ohrožující krvácení, Guidelines NICE, European Guidelines for Management of Bleeding). Z hlavních výsledků vyplynulo, že 7 ZZS odebírá 5 a více infuzních roztoků, pouze 2 ZZS v ČR nepoužívají koloidní roztoky, a že tři různé balancované krystaloidní roztoky jsou zastoupeny u 11 ZZS v ČR. Z hlediska kvalitativní studie jsme nalezli nedostatky v tekutinové resuscitaci u prosté hypovolémie a u léčby popálenin. Výstupem článku je návrh pro vybavení vozidel ZZS nezbytnými infuzními roztoky v ČR.
This article describes a research between Emergency Medical Services (EMS) in the Czech Republic from the point of using infusion therapy in the emergency medicine. In the methodology we used a mixed design (a qualitative questionnaire research between EMS in the Czech Republic and qualitative interviews with 50 paramedics from whole Czech Republic). The comparison was performed in compliance with guidelines of fluid resuscitation (Czech guidelines for management of critical bleeding, Guidelines NICE, European Guidelines for Management of Bleeding). The main results are: 7 EMS in the Czech Republic subscribes 5 and more infusions, only 2 EMS do not use colloid infusions and 11 EMS use balanced infusions. From the point of qualitative research we found out shortages in fluid resuscitation of hypovolemia and burns. The main outcome of this article is a recommendation about equipment of infusions for EMS in the Czech Republic.
[Anaphylaxis in the context of Evidence Based Medicine]
Anafylaxe je vystupňovaná alergická reakce, která vede k bezprostřednímu ohrožení života. V současné době je publikováno mnoho nových poznatků z oblasti epidemiologie, patofyziologie, rizikových faktorů a léčby anafylaxe. Klíčovým atributem v managementu anafylaxe nadále zůstává včasná intramuskulární aplikace adrenalinu. Článek poskytuje přehled publikovaných výsledků v oblastech epidemiologie, patofyziologie, rizikových faktorů, laboratorní diagnostiky a léčby anafylaxe v letech 2014 a 2015
Anaphylaxis is intensified allergic reaction that leads to an immediate threat to life. Currently, there were several new data published at the field of epidemiology, pathophysiology, risk factors and treatment of anaphylaxis. The key attribute in the management of anaphylaxis is still early intramuscular adrenaline administration. The article provides brief overview of newly published data in the area of epidemiology, pathophysiology, risk factors, laboratory diagnosis and treatment of anaphylaxis.
