BACKGROUND: The actions required to achieve higher-quality and harmonised global surveillance of child and adolescent movement behaviours (physical activity, sedentary behaviour including screen time, sleep) are unclear. OBJECTIVE: To identify how to improve surveillance of movement behaviours, from the perspective of experts. METHODS: This Delphi Study involved 62 experts from the SUNRISE International Study of Movement Behaviours in the Early Years and Active Healthy Kids Global Alliance (AHKGA). Two survey rounds were used, with items categorised under: (1) funding, (2) capacity building, (3) methods, and (4) other issues (e.g., policymaker awareness of relevant WHO Guidelines and Strategies). Expert participants ranked 40 items on a five-point Likert scale from 'extremely' to 'not at all' important. Consensus was defined as > 70% rating of 'extremely' or 'very' important. RESULTS: We received 62 responses to round 1 of the survey and 59 to round 2. There was consensus for most items. The two highest rated round 2 items in each category were the following; for funding (1) it was greater funding for surveillance and public funding of surveillance; for capacity building (2) it was increased human capacity for surveillance (e.g. knowledge, skills) and regional or global partnerships to support national surveillance; for methods (3) it was standard protocols for surveillance measures and improved measurement method for screen time; and for other issues (4) it was greater awareness of physical activity guidelines and strategies from WHO and greater awareness of the importance of surveillance for NCD prevention. We generally found no significant differences in priorities between low-middle-income (n = 29) and high-income countries (n = 30) or between SUNRISE (n = 20), AHKGA (n = 26) or both (n = 13) initiatives. There was a lack of agreement on using private funding for surveillance or surveillance research. CONCLUSIONS: This study provides a prioritised and international consensus list of actions required to improve surveillance of movement behaviours in children and adolescents globally.
- MeSH
- budování kapacit MeSH
- čas strávený před obrazovkou * MeSH
- celosvětové zdraví MeSH
- cvičení * MeSH
- delfská metoda * MeSH
- dítě MeSH
- konsensus MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- sedavý životní styl * MeSH
- spánek MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíl: Cílem longitudinální studie bude zjistit rozdíly v 24hodinovém pohybovém chování (24hMB) (tj. spánku, sedavém chování (SB) a pohybové aktivitě (PA)) u českých dětí po jejich přestupu z mateřské do základní školy (ZŠ) (resp. z první/druhé třídy ZŠ do vyšších ročníků ZŠ) s ohledem na socioekonomické zázemí rodin, výskyt nadměrné tělesné hmotnosti účastníků či účasti v organizované PA. Metodika: 24hMB bude monitorováno po dobu 7 dnů pomocí akcelerometrů ActiGraph u rodin z městských a venkovských obcí z regionů Čech, Moravy a Slezska, jejichž členové dokončili první etapu výzkumu v období března 2022 až května 2023. Celkem 260 rodin, které dokončily první etapu výzkumu, poskytlo v rodinném deníku kontaktní údaje a nevyloučilo možnost pokračovat ve výzkumu ve druhé etapě v roce 2025/2026. Rodinný deník bude kromě informací o každodenním času uléhání/vstávání, době trávené před obrazovkou/monitorem/displejem obsahovat i informace o účasti v organizované PA, antropometrická data a údaje o rodinném zázemí. Výsledky: Z první etapy výzkumu vyplynulo, že celkem 25,9 % dívek a 26,7 % chlapců splnilo všechna tři doporučení ke spánku, PA a SB současně a dalších 44,7 % dívek a 46,1 % chlapců dosáhlo alespoň kombinaci dvou z těchto tří doporučení, bez rozdílů mezi pohlavím, věkovou kategorií nebo úrovní tělesné hmotnosti dětí. Nadměrná tělesná hmotnost matek významně (p < 0,05) snížila šanci dětí dosáhnout alespoň dvou ze tří doporučení, zatímco vysokoškolské vzdělání rodičů a dodržování alespoň dvou ze tří doporučení matkami významně (p < 0,05) zvýšilo pravděpodobnost, že také děti doporučení dodrží. Účast dětí v organizované PA významně (p < 0,05) zvyšuje jejich šanci na dosažení alespoň dvou ze tří doporučení k 24hMB. Závěry: První etapa longitudinálního výzkumu poukázala na stěžejní rodinné faktory (úroveň vzdělání rodičů, matčina úroveň tělesné hmotnosti a míra dosažení doporučení k 24hMB, podpora aktivní účasti dětí v organizované PA) zvyšující šanci dětí ke splnění zdravotních doporučení pro 24hMB.
Objective: The aim of this longitudinal study will be to investigate the differences in 24-hour movement behaviour (24hMB) (i.e., sleep, sedentary behaviour (SB) and physical activity (PA)) in Czech children after their transition from kindergarten to primary school (or from first/second grade to upper grades of primary school) with respect to the socioeconomic background of families, the prevalence of overweight participants or participation in organised PA. Methods: 24hMB will be monitored for seven days using ActiGraph accelerometers in families from urban and rural areas in the Bohemia, Moravia and Silesia regions, whose members completed the first phase of the study between March 2022 and May 2023. The 260 families who finished the first phase of the research provided their contact details in the family diary and have not ruled out the possibility of participating in the second phase in 2025/2026. The family diary will include information on daily bedtime and wake-up times, screen time, and participation in organised PA, as well as anthropometric data and family background information. Results: The findings from the first phase of the research showed that a total of 25.9% of girls and 26.7% of boys met all three guidelines on sleep, PA and SB simultaneously, and 44.7% of girls and 46.1% of boys achieved at least a combination of two of the three guidelines. No differences were observed between gender, age, or body weight levels of the children. Maternal excess body weight significantly (p < 0.05) decreased the odds of children achieving at least two of the three guidelines, whereas parental higher education and maternal adherence to at least two of the three guidelines significantly (p < 0.05) increased the odds that children also complied with the guidelines. Children’s participation in organised PA significantly (p < 0.05) increased their chances of achieving at least two of the three 24hMB guidelines. Conclusions: The first phase of the longitudinal research highlighted key family factors (parental education level, mother’s body weight, adherence to 24hMB guidelines, and support for children’s active participation in organised PA) that increase children’s chances of meeting guidelines for 24hMB.
- Klíčová slova
- studie FAMIPASS,
- MeSH
- akcelerometrie MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- mladiství MeSH
- pohybová aktivita * MeSH
- předškolní dítě MeSH
- sedavý životní styl * MeSH
- spánek MeSH
- vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Aim: The main objective was to determine how hospitalized patients subjectively perceive sleep disturbances. The study also assessed the influence of selected factors (physiological, physical, environmental, and psychological) and clinical and demographic variables on sleep disruption. Design: A multicenter descriptive study. Methods: Conducted in seven Czech hospitals from February to May 2023, the study included 397 patients in general wards. Data were collected using a modified questionnaire on sleep disturbances, and the results were analyzed using non-parametric statistical tests. Results: The sample comprised 193 males (48.6 %) and 204 females (51.4%). Females reported more sleep disturbances than males (p = 0.023). Psychological and physical factors had a greater impact on females. Younger patients reported poorer sleep quality (p = 0.015). Pain was the strongest clinical factor that negatively affected sleep (Ra = 0.730). Environmental factors were the leading cause of sleep disturbance in patients (Ra = 0.836). The variability associated with all the factors studied (environmental, psychological, physiological, and physical) accounted for 97.6% of the total variability in sleep disturbance. Conclusion: Females and younger patients experienced more sleep disturbance. Pain and environmental factors were the primary causes of disrupted sleep. Differences were noted in the factors affecting sleep between genders.
STUDY OBJECTIVES: To assess the impact of the non-respiratory arousal burden at baseline polysomnography (PSG) on residual daytime sleepiness in positive airway pressure (PAP)-treated obstructive sleep apnea (OSA). METHODS: We included OSA patients from the European Sleep Apnea Database registry with available arousal data who had at least 2 treatment follow-up visits. The primary outcome was the Epworth Sleepiness Scale (ESS) score under PAP. The non-respiratory arousal ratio (NRAR) was defined as the ratio of non-respiratory to total arousals at baseline PSG. A linear mixed model tested the effect of NRAR tertiles on residual sleepiness. Baseline variables that differed significantly between groups were included as covariates. RESULTS: 800 patients with OSA (69.6 % male, mean age 57.1 ± 12.0 years, mean NRAR 0.22 ± 0.20) were evaluated during three follow up visits at a mean of 197.4, 499.3, and 731.6 days after PAP initiation. The interaction between time and NRAR tertile was statistically significant (F = 4.55, p = 0.001). The lowest NRAR tertile was associated with lower residual sleepiness over time compared to the highest NRAR tertile. The associations were independent of sex, comorbidities, body mass index, blood pressure, baseline apnea-hypopnea index, and baseline ESS score. CONCLUSIONS: NRAR at baseline PSG predicts residual sleepiness in PAP-treated OSA patients. The findings offer new insights into OSA phenotyping and have important implications for patient care.
- MeSH
- arousal * fyziologie MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obstrukční spánková apnoe * terapie patofyziologie komplikace MeSH
- polysomnografie * MeSH
- poruchy nadměrné spavosti patofyziologie MeSH
- registrace * MeSH
- senioři MeSH
- somnolence MeSH
- trvalý přetlak v dýchacích cestách * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
Detecting transitions in bipolar disorder (BD) is essential for implementing early interventions. Our aim was to identify the earliest indicator(s) of the onset of a hypomanic episode in BD. We hypothesized that objective changes in sleep would be the earliest indicator of a new hypomanic or manic episode. In this prospective, observational, contactless study, participants used wearable technology continuously to monitor their daily activity and sleep parameters. They also completed weekly self-ratings using the Altman Self-Rating Mania Scale (ASRM). Using time-frequency spectral derivative spike detection, we assessed the sensitivity, specificity, and balanced accuracy of wearable data to identify a hypomanic episode, defined as at least one or more weeks with consecutive ASRM scores ≥10. Of 164 participants followed for a median (IQR) of 495.0 (410.0) days, 50 experienced one or more hypomanic episodes. Within-night variability in sleep stages was the earliest indicator identifying the onset of a hypomanic episode (mean ± SD): sensitivity: 0.94 ± 0.19; specificity: 0.80 ± 0.19; balanced accuracy: 0.87 ± 0.13; followed by within-day variability in activity levels: sensitivity: 0.93 ± 0.18; specificity: 0.84 ± 0.13; balanced accuracy: 0.89 ± 0.11. Limitations of our study includes a small sample size. Strengths include the use of densely sampled data in a well-characterized cohort followed for over a year, as well as the use of a novel approach using time-frequency analysis to dynamically assess behavioral features at a granular level. Detecting and predicting the onset of hypomanic (or manic) episodes in BD is paramount to implement individualized early interventions.
- MeSH
- bipolární porucha * diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mánie * diagnóza MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nositelná elektronika MeSH
- prospektivní studie MeSH
- psychiatrické posuzovací škály MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- spánek fyziologie MeSH
- stadia spánku fyziologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
- MeSH
- elektroencefalografie MeSH
- kognice fyziologie MeSH
- kognitivní věda metody MeSH
- lidé MeSH
- mozek fyziologie MeSH
- neurony fyziologie MeSH
- percepce fyziologie MeSH
- reflex fyziologie MeSH
- stadia spánku MeSH
- vědomí * fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- hormony * MeSH
- léčivé rostliny MeSH
- lidé MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- psychický stres MeSH
- spánek MeSH
- zdravá strava MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Arteriální hypertenze je nejdůležitější modifikovatelný rizikový faktor kardiovaskulární morbidity a mortality. Léčbu arteriální hypertenze u dítěte/adolescenta je třeba zahájit co nejdříve po stanovení diagnózy a posouzení rizikových faktorů pro hypertenzí mediovaného orgánového poškození (HMOD). Léčba zahrnuje jak vhodná nefarmakologická (také režimová opatření nebo změnu životního stylu), tak farmakologická opatření. Změny životního stylu u dítěte a adolescenta se skládají z kombinace intervencí (dieta k redukci nadváhy/obezity a omezení příjmu soli, pohyb, behaviorální terapie aj.). Nefarmakologická opatření v případě primární hypertenze mohou vést k dostatečné redukci TK bez nutnosti antihypertenzní medikace, u hypertenze sekundární pak jsou součástí komplexní terapie zahrnující i podání farmak.
Arterial hypertension is the most important modifiable risk factor for cardiovascular morbidity and mortality. Appropriate therapy of the disease should be initiated in children and adolescents as early as possible; mostly at the time of the diagnosis confirmation and the evaluation of the risk factors for hypertension-mediated organ damage (HMOD). Therapy includes non-pharmacological and pharmacological interventions. Nonpharmacological therapy consists from combined lifestyle interventions (diet, physical activity, body weight changes and behavioral therapy components). The complex of lifestyle interventions can lead to effective reduction in blood pressure without pharmacotherapy in the case of primary hypertension, and is important part of therapeutic approach in the case of secondary hypertension in children and adolescents, where the medication is necessary.
