Děti s potravinovou alergií jsou vystaveny vysokému riziku anafylaxe, které dosahuje 30 %. Ne vždy je snadné rozpoznat anafylaxi podle klinických příznaků. Tíže anafylaxe je různá a kolísá od mírných příznaků, které spontánně vymizí v důsledku působení endogenního adrenalinu, angiotenzinu II a endotelinu, až po úmrtí během několika minut po expozici alergenem na globální respirační insuficienci nebo kardiální selhání. V současnosti není dostupný spolehlivý diagnostický test pro anafylaxi. Neexistuje ani žádná laboratorní metoda, pomocí které by bylo možné odlišit od sebe osoby přecitlivělé na potravinové alergeny bez rizika anafylaxe a jedince s rizikem anafylaxe. Pravděpodobnost fatálního průběhu je vyšší, pokud se anafylaxe rozvine u dítěte s průduškovým astmatem, alergií na ořechy, arašídy a ryby, pokud je opomenuto podání adrenalinu nebo je-li příliš pozdní. Lék první volby adrenalin se aplikuje co nejdříve po objevení se příznaků anafylaxe intramuskulárně, a to bez ohledu na to, zda jde o ambulantního nebo hospitalizovaného pacienta. Neexistuje absolutní kontraindikace podání adrenalinu u dětí.Mezi jednoznačné indikace k předpisu autoinjektoru s adrenalinem patří anafylaxe s respiračními a kardiovaskulárními příznaky, anafylaxe vyvolaná fyzickou námahou a idiopatická anafylaxe. Kalcium se ve farmakoterapii anafylaxe již nepoužívá.

Children with food allergy are at great risk of anaphylaxis reaching 30%. Anaphylaxis is not always easy to recognize clinically. It may be mild and may disappear spontaneously as a result of endogenous production of epinephrine, angiotensin II, or endothelin; or itmay be severe and progress withinminutes to respiratory or cardiovascular compromise and death. Currently there is a lack of an optimal, readily available laboratory test to confirm the clinical diagnosis of an anaphylaxis episode and a lack of an optimal method of distinguishing between individuals who are sensitized to food allergens known to trigger anaphylaxis on exposure to these allergens, and those who are not only sensitized but also at increased risk of developing anaphylaxis. The probability of fatal outcome is higher if anaphylaxis occurs in the child with a history of asthma, food allergy to nuts, peanuts and fish and in the case of omission or delay in giving adrenaline injection. Intramuscular adrenaline is the acknowledged first-line therapy for anaphylaxis, in hospital and in the community, and should be given as soon as the condition is recognized. There are no absolute contraindications to administering adrenaline in children. Absolute indications for prescribing self injectable adrenaline are prior cardiorespiratory reactions, exercise-induced anaphylaxis and idiopathic anaphylaxis. Calciumis no more used in pharmacotherapy of anaphylaxis.

Dětská klinika UK LF a FN Hradec Králové

Food-induced anaphylaxis in children

Lit.: 32