Chronická obstrukční plicní nemoc je velmi rozšířené onemocnění spojené se značnou socioekonomickou zátěží. navzdory poklesu prevalence kouření ve Spojených státech amerických lze očekávat pokračující vzestup morbidity a mortality spojené s chronickou obstrukční plicní nemocí. odpovídající léčba může mít významný dopad na řadu aspektů tohoto onemocnění. Tento článek podává přehled údajů a důkazů shromážděných na základě analýzy prací vyhledaných v databázi pubmed za období od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2007. Výběr vhodné farmakoterapie je založen na závažnosti onemocnění a na rozdílech v účinku jednotlivých léčiv na cílové parametry, včetně standardního měřítka, jímž je usilovně vydechnutý objem v první sekundě výdechu (FeV1). další důležité parametry, které mají těsný vztah k tomu, jak pacient sám vnímá své onemocnění, zahrnují snížení počtu akutních exacerbací, zlepšení kvality života, zlepšení fyzické výkonnosti a snížení plicní hyperinflace. při indikaci udržovací terapie se na základě klinických důkazů doporučuje zahájit léčbu dlouhodobě účinkujícími preparáty, a to bud‘ jednou denně podávanými anticholinergiky nebo dvakrát denně aplikovanými ß2sypatomimetiky. Jestliže je indikována kombinovaná terapie, důkazy podporují použití dlouhodobě působících léčiv z různých skupin, které se vyznačují komplementárním mechanismem účinku (ß2sympatomimetika, anticholinergika, inhalační kortikosteroidy). V těchto případech mohou inhalační kortikosteroidy ještě více snížit počty akutních exacerbací CHopn, pokud jsou podávány v kombinaci s ß2sympatomimetiky, anticholinergiky, případně s oběma druhy léčiv.

Chronic obstructive pulmonary disease is a prevalent condition associated with a high societal burden. Despite a decrease in the prevalence of smoking in the United States, the rates of morbidity and mortality associated with chronic obstructive pulmonary disease are expected to continue to increase. Appropriate treatment can have an important impact on many facets of the disease. This article reviews evidence gathered in a PubMed search of papers published from January 1, 2004, to December 31, 2007. The search terms used were chronic obstructive pulmonary disease, epidemiology, practice guidelines, clinical trial, and meta-analysis. Selection of pharmacological therapy is based on severity of disease and differences among the effects of drugs on various end points, including the criterion standard, forced expiratory volume in the first second of expiration. Other important variables, which are closely related to patients' perception of their condition, include reduction in acute exacerbations, improved quality of life, improved exercise performance, and reduced hyperinflation. When maintenance therapy is indicated, clinical evidence suggests initiating treatment with a long-acting agent, either a once-daily anticholinergic or a twice-daily beta2-agonist. If combination therapy is indicated, data support using long-acting drugs from different classes that provide complementary modes of action (beta2-agonist, anticholinergic, inhaled corticosteroid). In this setting, inhaled corticosteroids may further reduce exacerbations when given with a beta2-agonist, an anticholinergic, or both.

Division of Pulmonary and Critical Care Medicine Hines VA Hospital Hines

Chronic obstructive pulmonary disease: an evidence-based approach to treatment with a focus on anticholinergic bronchodilation

Komentář [k článku] Chronická obstrukční plicní nemoc.

Lit.: 70