Východisko: Více než 30 let jsou dokumentovány pokusy o testování a úpravu fyzické zdatnosti pacientů s chronickým selháním ledvin a příznivý vliv pravidelné pohybové rehabilitace na jejich celkový funkční stav a kvalitu života. Cíl: Vyhodnocení vlivu 6měsíční pravidelné aplikace pohybové aktivity v průběhu hemodialýzy na funkční stav a kvalitu života vybraných pacientů. Metodika: Sledovali jsme smíšený soubor 15 hemodialyzovaných pacientů (muži - N = 7; průměrný věk - 67,9 ± 17,8 let; Ženy - N = 8; průměrný věk = 65,0 ±11.6 let). Hodnocení funkčního a psychosociálního stavu probíhalo ve dvou fázích jako vstupní a výstupní šetření. Pro hodnocení vybraných parametrů jsme použili baterii motorických testů Senior Fitness Test Manuál, test ruční dynamometrie a standardizované dotazníky WHOQOL-BREF a SF36. Pro zpracování výsledků byla použita deskriptivní analýza a neparametrický Wilcoxonův znaménkový test. Statistická významnost rozdílu mezi výsledky vstupního a výstupního měření byla hodnocena na hladině p< 0,05. Výsledky: Ve výsledcích výstupních motorických testů jsme zaznamenali jedno statisticky významné zlepšení (p < 0,04) u testu Step test 2 minuty u žen. U dalších provedených testů nebyla zjištěna statistická významnost rozdílů výsledků před a po pohybové intervenci. V kvalitě života po proběhlé pohybové intervenci nedošlo ve většině případů ke změně. U domén kvality života „fyzická činnost", .vitalita' a .duševní zdraví" však lze hovořit o tendenci ke zlepšení. Zlepšení byla zaznamenána především u těch pacientů, kteří cvičili pravidelně. Závěry: Výsledky naznačují, že pravidelná pohybová intervence během hemodialyzační procedury by mohla vést jak ke zlepšení funkční síly dolních končetin, tak ke zlepšení kvality života.

Introduction: Attempts to evaluate and to improve physical capacity in end-stage renal patients started already some three deca- des ago. Positive impact of regular exercise patients on their functional status and quality of life (QOL) has been documented. Aim: To evaluate 6 months period of regular application of specifically designed intradialytic exercise program on functional statu s and selected parameters of QOL. Methods: We studied 15 hemodialysis patients (male = 7, mean age = 67,9 ± 17,8 years; female – N = 8; mean age = 65,0 ± 11,6 years). Assessment of functional and psychosocial status were performed twice, before and after six months of regular exercise program. Senior Fitness Test Manual, hand-grip dynamometer and standardized questionnaires WHOQOL-BREF and SF36 were applied. Results were analyzed using descriptive statistics and non-parametric Wilcoxon signed-rank test. P lower than 0,05 was considered statistically significant. Results: One significant improvement after six-month of regular exercise during dialysis was observed (p < 0,04) – in step test 2 min u (female group). Results of other tests did not differ in post versus pre-exercise evaluation. Quality of life did not s ignificantly changed overall, but a trend to improvement was found in components „physical activity”, „vitality” and „mental health”, namely in those patients, who did not miss exercises sessions during 6-months follow-up. Conclusion: Results indicate that regular exercise during hemodialysis procedure may improve some components of physical acti- vity, as well as improvement of QOL in certain components.

Laboratoř sportovní motoriky Fakulta tělesné výchovy a sportu UK Praha

Exercise rehabilitation during hemodialysis - clinical experience

Lit.: 41