Cíl práce: Analýza případů onemocnění klíšťovou encefalitidou (KE), u kterých byl prokázán alimentární přenos infekce a kteří si nebyli vědomi přisátí klíštěte v časové souvislosti s onemocněním. Materiál a metodika: Údaje o laboratorně potvrzených případech KE hlášených v České republice (ČR) v letech 1997-2008 získané prostřednictvím národního hlásícího systému EPIDAT. Data získaná pohovorem s pacienty byla zaznamenávána do standardizovaného dotazníku s nabídkami lokalit (GIS) a cest přenosu a týdně elektronicky exportována na chráněné úložiště dat Ministerstva zdravotnictví ČR. Statistické zpracování bylo provedeno v programu Epi-Info CDC v Atlantě testem ANOVA a programem STATCALC. Výsledky: KE je v ČR známa od r. 1948, kdy byl virus KE (VKE) (poprvé v Evropě) izolován z pacientů a klíšťat I. ricinus, současně (a nezávisle na sobě) ve dvou oblastech v Čechách a na Moravě. Onemocnění KE v ČR jsou hlášena od r. 1971. V letech 1997 – 2008 se výskyt onemocnění pohyboval od 422 případů (r. 1998) do 1029 případů (r. 2006). Informace o přenosu KE alimentární cestou byla poprvé publikována v Československu v roce 1954. V té době nebylo o možnosti šíření arbovirových nákaz alimentární cestou dosud nic známo. Tento zcela prioritní objev byl založen na zkušenostech z epidemie KE, která vypukla na jaře 1951 ve východoslovenském městě Rožňava, při níž onemocnělo až 660 osob, z nichž 271 muselo být hospitalizováno. Zdrojem nákazy bylo infikované mléko koz, které bylo v místní mlékárně přimícháváno do kravského mléka a bez pasterizace dodáváno do distribuční sítě. S problematikou rizika přenosu VKE nepasterizovaným kozím mlékem je spojen i současný trend šíření klíšťat I. ricinus do podhorských a horských oblastí. Při zvýšení horní hranice jejich rozšíření ze 700 m na 1200 m n.m. bylo jimi nově kolonizováno území, kterému v uvedeném výškovém rozpětí odpovídá až 8 % celkové rozlohy státu (6 300 km2). V období let 1997-2008 bylo zjištěno 64 případů onemocnění KE, u kterých udávali pacienti pití tepelně neupraveného kozího či kravského mléka či požití tepelně neupraveného ovčího sýra. V naprosté většině případů se jednalo o kozí mléko 36 (56,3 %) a ovčí sýr 21 (32,8 %). Kravským mlékem se infikovalo 7 osob (10,9 %). V souboru nemocných bylo 33 (51,6 %) mužů a 31 (48,4 %) žen. Ve 33 případech (51,6 %) se jednalo o rodinné výskyty, kdy bylo postiženo několik členů rodiny, která zakoupila mléko či sýr u chovatelů zvířat. Ve 22 případech (34,4 %) se jednalo o jednotlivce, v 9 případech (14,0 %) není tato informace k dispozici. Nejvyšší věkově specifická nemocnost byla zjištěna ve skupině 5-9 letých 1,94/100 000. Ve věkových skupinách dospělých se pohybovala v rozmezí 0,17/100 00 (věk 75+) – 0,89/100 000 (věk 35-44). Ze srovnání věkových skupin dětí s dospělými ve skupině alimentárně infikovaných s analogickými skupinami celého souboru onemocnění KE vyplývá, že děti tohoto souboru byly 2,5 násobně více ohroženy než dospělí. Nikdo z nemocných nebyl proti KE očkován. Závěr: V období let 1997-2008 bylo v ČR hlášeno celkem 7 288 případů onemocnění KE. U 64 nemocných došlo k přenosu infekce alimentárním způsobem (0,9 %). Ve většině těchto případů onemocnění došlo k přenosu viru KE prostřednictvím tepelně neupraveného kozího mléka a většinou se jednalo o rodinné výskyty, při kterých hrála rozhodující úlohu snaha rodičů zajistit svým dětem zdravou výživu.

Objectives: Analysis of cases of tick-borne encephalitis (TBE) with confirmed food-borne transmission in patients who were unaware of tick attachment prior to the onset of illness. Material and methods: Data on laboratory confirmed cases of TBE reported in the Czech Republic (CR) in 1997-2008 were obtained from the EPIDAT system. Patient interview data were recorded in a standardised questionnaire form with multiple choices for locality (GIS) and route of transmission to be exported on a weekly basis in electronic form to a protected database of the Ministry of Health of CR. Statistical processing was conducted by ANOVA using Epi-Info CDC Atlanta and STATCALC software. Results: TBE has been recognised in CR since 1948 when, for the first time ever in Europe, the TBE virus was isolated from patients and I. ricinus ticks in two Czech and Moravian areas simultaneously (and independently of one another). TBE cases in the Czech Republic have been reported since 1971. In 1997 – 2008 the incidence ranged between 422 cases (1998) to 1029 cases (2006) . Food-borne transmission of TBE was first reported in Czechoslovakia in 1954. At that time, nothing was known of the possibilities of arbovirus transmission by the food-borne route; this was discovered following the TBE epidemic of 1951 in the east Slovak town of Rožňava in which 660 persons were infected, and of these, 271 were hospitalised. The source of infection was contaminated goats’ milk which had been mixed into dairy milk at the local dairy and distributed without pasteurization. The risk of TBE transmission by unpasteurized goats’ milk is associated with the current trend of I. ricinus tick proliferation in foothills and mountainous areas. The shift of the line of their spread from 700 m above sea level to 1200 m means that to up to 8% of the area of the CR (6300 km2) have been newly colonized by ticks. In 1997 – 2008, 64 cases of TBE were recorded in patients who reported consumption of unpasteurized goats’ and dairy milk or unpasteurized sheep’s milk cheese. The majority of cases involved goats’ milk (36 patients, i.e. 56.3%) and sheep’s milk cheese (21 patients, i.e. 32.8%). Dairy milk-borne infection was responsible for 7 TBE cases (10.9%). Of the 64 patients with food-borne TBE, 33 were men (51.6%) and 31 women (48.4%). Thirty-three cases (51.6%) occurred in family outbreaks following purchase of cheese or milk from animal breeders. Twenty-two cases (34.4%) occurred in individual patients and for 9 cases (14.0%) the data are unavailable. The highest age-specific morbidity, i.e. 1.94/100 000, was observed amongst the 5 – 9 years age-group, while in the adult age-groups the rates ranged between 0.17/100 00 (75+ years) and 0.89/100 00 (35 – 44 years). The comparison of TBE cases in child and adult age groups revealed that children in the food-borne TBE group had a 2.5 fold risk of TBE infection over adults. None of the TBE patients was vaccinated against TBE. Conclusion: In 1997 – 2008, a total of 7288 cases of TBE were reported. Sixty-four (0.9%) TBE cases were food-borne. In the majority of these cases, TBE virus was transmitted by unpasteurized goats’ milk and caused family outbreaks. The deciding factor in these outbreaks was an attempt to provide healthy diet to offspring.

National Institute of Public Health Praha

Alimentární přenos klíšťové encefalitidy v České republice (1997–2008)

Lit.: 26