Detail
Article
Online article
FT
Medvik - BMC
  • Something wrong with this record ?

Etiologie a epidemiologie purulentní meningitidy u dospělých pacientů
[Etiology and epidemiology of purulent meningitis in adults]
[Etiology and epidemiology of bacterial meningitis in adults]

O. Džupová, S. Polívková, D. Smíšková, A. Gabrielová, J. Beneš

. 2009 ; 72/105 (4) : 331-335.

Language Czech Country Czech Republic

Cíl práce: Cílem předkládané části studie bylo popsat epidemiologické charakteristiky purulentní meningitidy u dospělých a zjistit prognostický význam vybraných etiologických agens pro riziko úmrtí a následků. Materiál a metody: Prospektivní observační longitudinální studie dospělých pacientů léčených pro purulentní meningitidu na specializovaném pracovišti. Byla zaznamenána anamnestická, klinická a laboratorní data, komplikace a výsledek léčby. Etiologická agens byla identifikována v likvoru a krvi pomocí klasické kultivace, polymerázové řetězové reakce a latexové aglutinace. Výsledky: V letech 1997-2006 bylo hospitalizováno 296 dospělých pacientů (128 žen, 168 mužů) s purulentní meningitidou, ve věku 16-85 let s mediánem 51 let. Nejčastějšími původci byly Streptococcus pneumoniae u 27,7 % a Neisseria meningitidis u 25,4 % pacientů. Listeria monocytogenes byla původcem meningitidy u 7,1 %, stafylokoky u 6,1 % a gramnegativní tyčky u 5,4 % pacientů. Etiologické agens nebylo identifikováno u 24 % pacientů. Nejvyšší specifická smrtnost byla zaznamenána u meningitid vyvolaných pneumokoky a gramnegativními tyčkami. Zemřelo celkem 59 pacientů (20 %) a u 54 pacientů (18 %) zůstaly trvalé následky. Gramnegativní tyčky byly prediktorem vyššího rizika úmrtí a meningokoky naopak prediktorem nižšího rizika úmrtí. Pro vyšší riziko trvalých následků nebyl v multivariantní analýze zjištěn etiologický prediktor, meningokoky a nezjištěná etiologie byly spojeny s nižším výskytem následků. Závěr: Purulentní meningitida zůstává nadále spojena s významnou morbiditou a letalitou. V popsaném souboru dospělých byly nejčastějšími původci S. pneumoniae a N. meningitidis, ale byla identifikována i řada dalších bakteriálních druhů. Je žádoucí zvýšit etiologickou objasněnost purulentní meningitidy cestou důsledného odesílání likvoru a krve na kultivační vyšetření a zvýšením dostupnosti molekulárně genetických metod na vyšetření všech potenciálních patogenů.

Objectives: The aim of the presented part of study was to describe epidemiological characteristics of adult bacterial meningitis and detect the prognostic significance of selected pathogens for the risk of fatal outcome and sequelae. Material and methods: Prospective observational longitudinal study of adult patients treated for bacterial meningitis at a specialized unit. Anamnestic, clinical and laboratory data, complications and outcomes were recorded. Etiological agent was identified in the cerebrospinal fluid and blood by means of culture, polymerase chain reaction and latexagglutination. Results: From 1997-2006, 296 adult patients (128 women, 168 men) with acute bacterial meningitis, age range 16-85 years and median age 51 years, were hospitalized. The most frequent pathogens were Streptococcus pneumoniae in 27.7% and Neisseria meningitidis in 25.4% of patients. Listeria monocytogenes was the pathogen in 7.1%, staphylococci in 6.1% and gramnegative rods in 5.4% of patients. Etiology was not identified in 24% of patients. Pneumococci and gramnegative rods carried the highest case fatality ratio. Fifty-nine patients died (20%) and 54 patients (18%) survived with permanent sequelae. Gramnegative rods proved to be a predictor of risk of death and meningococci were conversely predictor of low risk of death. Multivariant analysis did not confirm any pathogen as predictive for risk of sequelae; meningococci and not identified etiology were associated with less sequelae. Conclusion: Bacterial meningitis remains to carry significant morbidity and case fatality ratio. S. pneumoniae and N. meningitidis were the most frequent pathogens in the current study although many other bacterial species were identified. It is advisable to increase the etiology identification rate by means of rigorous sending of cerebrospinal fluid and blood for culture and enhanced availability of molecular diagnostic techniques for detection of all potential agents of meningitis.

Etiology and epidemiology of purulent meningitis in adults

Etiology and epidemiology of bacterial meningitis in adults

Bibliography, etc.

Lit.: 22

000      
00000naa 2200000 a 4500
001      
bmc07531417
003      
CZ-PrNML
005      
20111210152048.0
008      
091019s2009 xr e cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $b cze $c ABA008 $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Džupová, Olga $7 xx0080446
245    10
$a Etiologie a epidemiologie purulentní meningitidy u dospělých pacientů / $c O. Džupová, S. Polívková, D. Smíšková, A. Gabrielová, J. Beneš
246    11
$a Etiology and epidemiology of purulent meningitis in adults
246    11
$a Etiology and epidemiology of bacterial meningitis in adults
314    __
$a II. infekční klinika, 3. lékařská fakulta LF UK a FN Na Bulovce, Praha
504    __
$a Lit.: 22
520    3_
$a Cíl práce: Cílem předkládané části studie bylo popsat epidemiologické charakteristiky purulentní meningitidy u dospělých a zjistit prognostický význam vybraných etiologických agens pro riziko úmrtí a následků. Materiál a metody: Prospektivní observační longitudinální studie dospělých pacientů léčených pro purulentní meningitidu na specializovaném pracovišti. Byla zaznamenána anamnestická, klinická a laboratorní data, komplikace a výsledek léčby. Etiologická agens byla identifikována v likvoru a krvi pomocí klasické kultivace, polymerázové řetězové reakce a latexové aglutinace. Výsledky: V letech 1997-2006 bylo hospitalizováno 296 dospělých pacientů (128 žen, 168 mužů) s purulentní meningitidou, ve věku 16-85 let s mediánem 51 let. Nejčastějšími původci byly Streptococcus pneumoniae u 27,7 % a Neisseria meningitidis u 25,4 % pacientů. Listeria monocytogenes byla původcem meningitidy u 7,1 %, stafylokoky u 6,1 % a gramnegativní tyčky u 5,4 % pacientů. Etiologické agens nebylo identifikováno u 24 % pacientů. Nejvyšší specifická smrtnost byla zaznamenána u meningitid vyvolaných pneumokoky a gramnegativními tyčkami. Zemřelo celkem 59 pacientů (20 %) a u 54 pacientů (18 %) zůstaly trvalé následky. Gramnegativní tyčky byly prediktorem vyššího rizika úmrtí a meningokoky naopak prediktorem nižšího rizika úmrtí. Pro vyšší riziko trvalých následků nebyl v multivariantní analýze zjištěn etiologický prediktor, meningokoky a nezjištěná etiologie byly spojeny s nižším výskytem následků. Závěr: Purulentní meningitida zůstává nadále spojena s významnou morbiditou a letalitou. V popsaném souboru dospělých byly nejčastějšími původci S. pneumoniae a N. meningitidis, ale byla identifikována i řada dalších bakteriálních druhů. Je žádoucí zvýšit etiologickou objasněnost purulentní meningitidy cestou důsledného odesílání likvoru a krve na kultivační vyšetření a zvýšením dostupnosti molekulárně genetických metod na vyšetření všech potenciálních patogenů.
520    9_
$a Objectives: The aim of the presented part of study was to describe epidemiological characteristics of adult bacterial meningitis and detect the prognostic significance of selected pathogens for the risk of fatal outcome and sequelae. Material and methods: Prospective observational longitudinal study of adult patients treated for bacterial meningitis at a specialized unit. Anamnestic, clinical and laboratory data, complications and outcomes were recorded. Etiological agent was identified in the cerebrospinal fluid and blood by means of culture, polymerase chain reaction and latexagglutination. Results: From 1997-2006, 296 adult patients (128 women, 168 men) with acute bacterial meningitis, age range 16-85 years and median age 51 years, were hospitalized. The most frequent pathogens were Streptococcus pneumoniae in 27.7% and Neisseria meningitidis in 25.4% of patients. Listeria monocytogenes was the pathogen in 7.1%, staphylococci in 6.1% and gramnegative rods in 5.4% of patients. Etiology was not identified in 24% of patients. Pneumococci and gramnegative rods carried the highest case fatality ratio. Fifty-nine patients died (20%) and 54 patients (18%) survived with permanent sequelae. Gramnegative rods proved to be a predictor of risk of death and meningococci were conversely predictor of low risk of death. Multivariant analysis did not confirm any pathogen as predictive for risk of sequelae; meningococci and not identified etiology were associated with less sequelae. Conclusion: Bacterial meningitis remains to carry significant morbidity and case fatality ratio. S. pneumoniae and N. meningitidis were the most frequent pathogens in the current study although many other bacterial species were identified. It is advisable to increase the etiology identification rate by means of rigorous sending of cerebrospinal fluid and blood for culture and enhanced availability of molecular diagnostic techniques for detection of all potential agents of meningitis.
650    _2
$a meningitida bakteriální $x diagnóza $x epidemiologie $x etiologie $7 D016920
650    _2
$a kultivační techniky $x metody $x využití $7 D046508
650    _2
$a polymerázová řetězová reakce $x metody $x využití $7 D016133
650    _2
$a latex fixační testy $x metody $x využití $7 D007841
650    _2
$a mortalita $7 D009026
650    _2
$a stupeň závažnosti nemoci $7 D012720
650    _2
$a Streptococcus pneumoniae $x izolace a purifikace $x patogenita $7 D013296
650    _2
$a Neisseria meningitidis $x izolace a purifikace $x patogenita $7 D009345
650    _2
$a Listeria monocytogenes $x izolace a purifikace $x patogenita $7 D008089
650    _2
$a statistika jako téma $7 D013223
650    _2
$a prospektivní studie $7 D011446
650    _2
$a longitudinální studie $7 D008137
650    _2
$a financování organizované $7 D005381
650    _2
$a lidé $7 D006801
700    1_
$a Polívková, Sylvia. $7 xx0177482
700    1_
$a Smíšková, Dita $7 xx0139471
700    1_
$a Gabrielová, Alice $7 xx0117660
700    1_
$a Beneš, Jiří, $d 1954 říjen 12.- $7 jn20000400129
773    0_
$w MED00010979 $t Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie $g Roč. 72/105, č. 4 (2009), s. 331-335 $x 1210-7859
856    41
$u https://www.csnn.eu/casopisy/ceska-slovenska-neurologie/2009-4/eti-ologi-e-a-epidemi-ologi-e-purulentni-meningitidy-u-dospelych-paci-entu-33145 $y plný text volně přístupný
910    __
$a ABA008 $b A 4085 $c 616 $y 9
990    __
$a 20091019095115 $b ABA008
991    __
$a 20110311094704 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 690273 $s 552159
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2009 $b 72/105 $c 4 $d 331-335 $i 1210-7859 $m Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie $x MED00010979
LZP    __
$a 2009-42/dkal

Find record

Citation metrics

Loading data ...

Archiving options

Loading data ...