Cíl práce: Virus varicella zoster (VZV), původce planých neštovic a pásového oparu, v průběhu svého životního cyklu proniká do nervového systému, kde může vyvolat řadu neurologických komplikací. Neurologické příznaky zosterové infekce nemusí vždy bezprostředně navazovat na kožní projevy. Zavedeni průkazu virové DNA pomocí polymerázové řetězové reakce, PCR, do rutinní diagnostiky neuroinfekcí ukázalo, že záchyt VZV v CNS je daleko častější, než se původně předpokládalo. Cílem studie bylo zhodnotit četnost záchytu DNA VZV v likvoru u neurologických pacientů, porovnat ji s četností jiných laboratorních známek aktivace VZV, charakterizovat klinické projevy infekcí u pacientů s pozitivním nálezem DNA VZV v likvoru a zhodnotit diagnostický přinos této metody. Materiál a metody: U 438 neurologických pacientů, léčených v letech 2002-2004 na neurologických klinikách fakultních nemocnic Motol a Královské Vinohrady a na Klinice infekčních nemoci Fakultní nemocnice Bulovka, byly vyšetřeny IgG a IgM protilátky proti VZV v séru a intrathekální protilátky proti VZV v likvoru. Pro průkaz DNA VZV v likvoru byla použita vlastní metoda netsted PCR. Pozitivní laboratorní nálezy byly konfrontovány s klinickým obrazem pacienta. Výsledky: Intrathekální protilátky proti VZV byly zachyceny u 19,6 %, IgM protilátky proti VZV v séru u 17,3% a virová DNA v likvoru u 9,4 % pacientů. Klinická diagnóza byla ověřena u 16ti pacientů s potvrzenou pozitivitou VZV DNA v likvoru: U jediného dítěte (věk 2 týdny) to byla encefalitis jako komplikace těžké novorozenecké varicelly. U dospělých pacientů se v 5 případech jednalo o encefalitis, či meningoencefalitis (z toho ve třech případech se zosterem v anamnéze), u jednoho pacienta o těžkou ložiskovou hemorhagickou formu encefalitidy s fatálními komplikacemi, u dalšího pacienta provázela encefalitidu i myelitida. Neuropatie byla diagnostikována u 4 pacientů: u dvou se jednalo o polyneuropatie nejasné etiologie, u dalších dvou o plexopatie horních končetin, v jednom případě s návazností na herpes zoster. Epileptické projevy byly zaznamenány u 2 pacientů. U 3 pacientů byla diagnostikována roztroušená skleróza. Jeden pacient měl pouze nespecifické příznaky podobné chronickému únavovému syndromu. Závěry: 1 Metoda PCR se osvědčila v diagnostice akutních onemocnění nervového systému. Průkaz virově specifických protilátek může být přínosný u některých chronických stavů. 2) Průkaz DNA v likvoru je přínosný u širokého spektra neurologických symptomů, a to i u pacientů, kteří nemají v anamnéze prodělaný herpes zoster nebo varicellu. 3) Pozitivní výsledky průkazu virové DNA v likvoru musí být interpretovány uvážlivě a s přihlédnutím k podrobné anamnéze a klinickému nálezu, případně výsledkům zobrazovacích a elektrofyziologických metod u pacientů s chronickými zánětlivými onemocněními, zvláště u těch, kteří jsou dlouhodobě léčeni imunosupresivy.

Objectives: When introduced into routine virological diagnosis of nervous system infections, PCR detection of viral DNA revealed the varicella-zoster virus (VZV) in cerebrospinal fluid (CSF) at much higher rates than expected. The aim of the study was to evaluate the frequency of VZV DNA detection in CSF of patients with neurological symptoms in correlation with their VZV-specific serological findings and clinical symptoms. Material and Methods: A total of 438 patients followed up in the neurology departments of the Motol and Kralovské Vinohrady university hospitals and the Department of Infectious Diseases of the Bulovka University Hospital were screened for the presence of VZVspecific antibodies in serum and intrathecal antibodies in CSF. A home-brew nested PCR assay was used for detection of VZV DNA in CSF. Positive results were correlated with clinical findings. Results: Intrathecal antibodies against VZV were detected in 19.6 % of the studied patients, VZV-specific IgM antibodies were present in serum of 17.3 % of the patients and VZV DNA was recorded in CSF of 9.4 % of the patients. The clinical diagnosis was confirmed in 16 patients positive for VZV DNA in CSF: encephalitis as a complication of neonatal varicella in a 2-week child; encephahtis or meningoencephalitis in 5 adult patients of whom three had a history of herpes zoster, one suffered from severe haemorrhagic focal encephalitis with fatal compUcations and one had encephalitis and myelitis; neuropathies in 4 patients, two with inflammatory polyneuropathy of unknown origin and two with brachial plexopathy, in one case preceded by herpes zoster; epileptic symptoms in 2 patients; multiple sclerosis in 3 patients and nonspecific symptoms of chronic fatigue in one patient. Conclusions: 1)PCR proved to be a suitable method for diagnosing VZV-mediated nervous system infections. 2) VZV DNA can be present in CSF of patients with a wide range of neurological symptoms, even with no history of either herpes zoster or varicella. 3) VZV DNA detection in CSF needs to be interpreted with caution and in correlation with case histories, clinical findings and electrophysiological and imaging data, especially in patients with chronic inflammatory disease receiving immunosuppressive therapy.

CEM SZÚ Praha 10

Detection of active varicella-zoster virus (VZV) infection in patients with neurological complications

Průkaz aktivní infekce virem varicella zoster (VZV) u pacientů s neurologickými komplikacemi = Detection of active varicella-zoster virus (VZV) infection in patients with neurological complications /

Detection of active varicella-zoster virus (VZV) infection in patients with neurological complications /

Lit. 27