Uvedená kazuistika prezentuje léčbu 14-ti letého pacienta s oboustrannou resorpcí kořene postranního řezáku v důsledku vestibulární erupce špičáku a retence špičáku. Pacient byl odeslán na naše oddělení pro viklavost levého horního postranního řezáku. Na OPG snímku byla zjištěna téměř úplná resorpce kořene postranního řezáku a retence špičáku na téže straně. Podle skusového snímku bylo patrné, že špičák je uložen téměř horizontálně s korunkou zubu vestibulárně a kořenem palatinálně. Dále bylo na OPG patrné neostře ohraničené projasnění V distální polovině kořene pravého postranního řezáku. Z důvodu nepříznivé polohy retinovaného špičáku a nejasného nálezu na druhé straně bylo u pacienta indikováno CT vyšetření horní čelisti. Na CT snímcích byla odhalena rozsáhlá resorpce i na levém postranním horním řezáku, která postihovala kořen v celé jeho délce a místy zasahovala až do dřeňové dutiny, zároveň jsme vyloučili ankylozu na retinovaném špičáku. Podle anylýzy TLR se jednalo o pacienta se lil. skeletální třídou, jehož definitivní léčba bude ortodonticko-chirurgická a bude přicházet v úvahu až po ukončení růstu. V daném období bylo naším cílem zařadit retinovaný špičák. Vzhledem ke značné protruzi horních řezáků před léčbou a velkému nedostatku místa v horní čelisti (diskrepance 12mm) bylo nutné přistoupit k extrakcím ilých zubů. S ohledem na biologický faktor byly extrahovány zuby 12 a 22. Pomocí fixního aparátu v horní čelisti byl zařazen pravý horní špičák, který byl uložen vestibulárně a bylo otevřeno místo pro retinovaný levy horní spicak. Následně byla chirurgicky pomocí patefakce odkryta korunka pravého horního retinovaného špičáku, který byl zařazen do oblouku. Po sejmutí fixního aparátu byla retence výsledku zajištěna horním retenčním deskovým aparátem. Po ukončení růstu bude následovat druhá fáze léčby, která bude spočívat v ortodontické dekompenzaci skeletální vady a chirurgické korekci III skeletální třídy.

Ortodontické oddělení FN u sv Anny v Brně