Cíl studie: Až polovina žen ve věku vyšším než 50 let může podle epidemiologických studií trpět sestupem pánevních orgánů. Celkem 11 % žen během svého života podstoupí rekonstrukční operaci pánevního dna. Po provedení klasické rekonstrukční operace pánevního dna mají ženy přibližně 29% riziko recidivy sestupu poševních stěn s nutností provedení další operace do 4 let. Snaha snížit riziko recidivy vedla k vývoji operačních postupů s použitím syntetických a biologických implantátů. Cílem naší retrospektivní studie je zhodnocení bezpečnosti a úspěšnosti vysoké zadní plastiky podložené síťkou Vypro II (polyglactin 910-polypropylene) při řešení sestupu zadní poševní stěny. Typ práce: Retrospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK v Praze. Metodika: Při klasicky provedené vysoké zadní plastice byla pod suturou levátorů vložena síťka Vypro II (Ethicon, Somerville, NJ, USA). Do retrospektivní studie bylo zařazeno 28 pacientek, které byly operované mezi březnem 2003 a listopadem 2005. Všechny pacientky byly sledovány ve specializované urogynekologické ambulanci, kde bylo provedeno před operací urodynamické, ultrazvukové a gynekologické vyšetření. Celkem 78,5 % pacientek (n=22) bylo po hysterektomii, 57 % pacientek (n=16) bylo již operováno pro sestup poševních stěn nebo pro stresovou inkontinenci. U 7 % pacientek byla současně provedena vaginální hysterektomie, u 50 % přední plastika, u 21,4 % přední plastika + Vypro II síťka, u 7 % TVT, u 7 % TVT O a u 32 % vaginaefixatio sacrospinalis podle Amreicha- Richtera. Míra sestupu byla kvantifikována podle ICS POP-Q systému. Všechny ženy měly sestup zadního kompartmentu druhého až čtvrtého stupně. Z toho 39,2 % pacientek (n=11) mělo sestup II. stupně, 50 % pacientek (n=14) mělo sestup III. stupně a 10,7 % pacientek (n= 3) mělo sestup IV. stupně. Pacientky byly poučeny, aby se dostavily ke kontrole při obtížích, jinak 2 měsíce po operaci, pak jednou ročně. Průměrná doba sledování je 26,2 měsíce (2–58), přičemž 71 % pacientek (n=20) mělo follow-up delší než 24 měsíců. Výsledky: Průměrný věk pacientek v souboru je 63,7 let (46-83), průměrná parita 2,1 (1-3) a průměrný BMI 30,34 kg/m2 (25-42). Vážné komplikace, jako protruze síťky do rekta či tvorba rektovaginální píštěle, se v průběhu či v časném pooperačním období nevyskytly. Incidence recidivy sestupu zadní stěny byla 10,7 % a incidence vaginální protruze síťky byla 10,7 %. Protruze síťky do pochvy byla u 2 pacientek úspěšně řešena lokální terapií. U jedné pacientky byla nutná reoperace a exstirpace síťky. Závěr: Vysoká zadní plastika s plikací levátorů a s použitím síťky Vypro II je spojena s častějšími pooperačními komplikacemi, i když léčebný efekt je poměrně dobrý.

Objective: Pelvic organ prolapse affect 50% of parous women over 50 years of age. The lifetime risk of undergoing a single operation for prolapse or incontinence by age 80 is 11.1%. Recurrence rates for classical prolapse surgery are as high as 30%. For this reason various graft materials have been proposed to improve the long-term surgical outcomes. The aim of our study was to investigate the safety and efficacy of posterior colporrhaphy incorporating Vypro II (polyglactin 910-polypropylene) mesh in the treatment of posterior vaginal wall prolapse. Design: Retrospective study. Setting: Gynaecological and Obstetric Clinic, First Medical Faculty of Charles University and General University Hospital, Prague. Methods: Standard posterior colporrhaphy was performed with levator ani muscles plication. Vypro II (Ethicon, Somerville, NJ, USA) is a type III macroporous mixed fibre lightweight mesh composed of 50% absorbable multifilamentous polyglactin 910 and of 50% non-absorbable multifilamentous polypropylene fibres. This operation was performed in 28 women between March 2003 and November 2005. All patients underwent before surgery, urodynamics, ultrasound and physical examination. 22 women (78.5%) had a previous hysterectomy, 16 women (57%) had previous pelvic surgery for prolapse and/or urinary incontinence. Concomitant surgeries performed included vaginal hysterectomy 7% (n=2), anterior colporrhaphy 50% (n=14), anterior colporrhaphy with Vypro II mesh 21.4% (n=6), TVT 7% (n=2), TVT O 7% (n=2), sacrospinous vaginal vault suspension 32% (n=9). The pelvic organ prolapse was staged in ICS POP-Q system. All women had stage II-IV symptomatic prolapse of the posterior compartment (11 patients 39.2% with stage II, 14 patients 50% with stage III and 3 patients 10.7% with stage IV). All patients were examined always in case of complications and were invited to follow-up 2 months after surgery and once a year. The mean follow-up was 26.2 months (range 2-58), whereas 71% of pacients had a follow up longer then 24 months. Results: Pacients mean age was 63.7 years (range 46-83), mean parity 2.1 (1-3) and mean BMI 30.34 kg/m2 (25-42). There were no operative or early postoperative complications like bowel erosion or rectovaginal fistula. The incidence of rectocele recurrence was 10.7 %: 1 case of stage II rectocele and 2 cases of stage III rectocele. The incidence of mesh vaginal erosion was 10.7%. Two cases were resolved by repeated excision in office and by local estrogen and local antimicrobial therapy. The third case required reoperation and mesh exstirpation. Conclusion: Posterior colporrhaphy with levator ani muscles plication and incorporating a Vypro II mesh

Gynekologicko porodnická klinika VFN a 1 LF UK Praha

Long-term review on posterior colporrhaphy with levator ani muscles plication and incorporating a Vypro II mesh

Lit.: 13