Cíl: Byla ověřována rozlišovací schopnost biotypizačního systému podle Oddse pro vnitrodruhovou diferenciaci kvasinek na základě fenotypových znaků. Dále byly porovnány biotypy izolátů z různých anatomických lokalit, v definovaných věkových skupinách a z hlediska pohlaví pacientů. Materiál a metody: Celkem bylo hodnoceno 343 klinických izolátů šesti nejčastějších druhů kandid. U každého z nich byla testována schopnost asimilace sorbosy, citrátu a močoviny, tolerance pH (1,4 a 1,55) a vyšší koncentrace NaCl, rezistence k jodistanu sodnému a kyselině borité a růst na McConkey agaru. Výsledky: V souboru kmenů Candida albicans (n = 230) bylo rozlišeno 41 biotypů, C. glabrata (n = 27) devět, C. parapsilosis (n = 25) 13, C. krusei (n = 25) 12 a C. lusitaniae (n = 18) pět biotypů. V případě C. tropicalis bylo všech 18 kultur typově identických. V souladu s dříve publikovanými pracemi byla potvrzena vysoká rozlišovací schopnost metody, Simpsonův index diversity dosahoval pro C. albicans hodnoty 0,92. Naopak reproďukovatelnost výsledků, ověřovaná opakovanou typizací 12 náhodně vybraných izolátů C. albicans, byla poměrně nízká: naprosté shody bylo dosaženo jen u dvou z nich, dalších pět se lišilo v jednom, zbylé ve více testech. Při analýzách výskytu biotypů v různých anatomických lokalitách, věkových skupinách a v závislosti na pohlaví pacientů nebyly zjištěny statisticky signifikantní rozdíly. Uvedená zjištění potvrzují, že nejčastější zdroj infekce bývá endogenní. Při porovnání s výsledky jiných autorů byly zjištěny výrazné rozdíly v profilech dominujících biotypů, což mohlo být důsledkem rozdílů ve složení testovacích médií, odlišné interpretace výsledků, ale také geografické specifity izolátů. Závér: Celkově je možno konstatovat, že největšími přednostmi biotypizační metody podle Oddse z hlediska využitelnosti v epidemiologických studiích je vysoká rozlišovací schopnost a ekonomická dostupnost, mezi nedostatky naopak patří problematická reproducovatelnost výsledků, poměrně dlouhá doba potřebná pro jejich získání a relativní technická náročnost daná přípravou většího počtu různých testovacích médií.

Background: The biotyping system according to Odds and Abbott belongs to the most frequently used phenotypic methods. The aim oi the study was to evaluate its discriminatory power in our laboratory. In addition, biotypes of isolates obtained from various body locations, present in defined age groups of patients and in males and females were also compared. Material and methods: A total of 343 clinical isolates were typed belonging to six most frequent Candida spp. Nine types of tests for biotyping were prepared: sorbose, citrate and urea assimilation, tolerance to pH 1.4, pH 1.55 and higher concentration of NaCl, resistance to sodium periodate and boric acid and the ability to grow on MacConkey agar. Results: Forty-one biotypes were found among 230 C. albicans isolates, nine among 21 C. giabrata, 13 among 25 C. parapsilosis, 12 among 25 C. krusei and five biotypes among 18 C. lusitaniae isolates. Contrary to other species, all of 18 C. tropicalis isolates belonged to the same biotype. In accordance with previously published reports, high discriminatory power of the method was found with Simpson's diversity index for C. albicans reaching 0.92. On the other hand, reproducibility was relatively low; from 12 randomly chosen C. albicans isolates tested repeatedly, only two showed identical results, five differed in one test and the others in several tests. Analysis of the occurrence of individual biotypes related to different anatomical locations, age groups and sexes of patients revealed neither statistically significant variations in distribution nor predilection of any single biotype. These findings suggest that the source of infection was endogenous in most cases. In comparison with results of similar studies, marked discrepancies in profiles of predoninant biotypes were found, probably due to slight differences in composition of the test media or distinctive evaluation of results; however, it may reflect also geographical specificity of isolates. Conclusion: It can be concluded that the main advantages of the Odds biotyping system are high discriminatory power and cost-effectiveness. On the other hand, discrepancies in reproducibility of results as well as relatively long period for preparation of test media and for achieving of results decline its usefulness for epidemiological studies.

Ústav mikrobiologie LF UP Olomouc

Evaluation of biotyping of medically important Candida spp

Lit.: 29