Článek stručně shrnuje kritéria pro stanovení stupně závažnosti onychomykózy a z toho vyplývající terapeutická doporučení.
The article presents a brief review of criteria for grading the severity of onychomycosis and the ensuing therapeutic recommendations.
- Klíčová slova
- Onychomycosis Severity Index, OSI,
- MeSH
- aplikace lokální MeSH
- debridement využití MeSH
- lidé MeSH
- mykologické určovací techniky využití MeSH
- odchylka pozorovatele MeSH
- onychomykóza * klasifikace MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- Klíčová slova
- invazívní fungální onemocnění, imunosuprimovaní, kultivace, galaktomanan,
- MeSH
- Aspergillus izolace a purifikace MeSH
- bakteriální polysacharidy diagnostické užití MeSH
- bronchoalveolární lavážní tekutina mikrobiologie MeSH
- elektronová mikroskopie metody využití MeSH
- hostitel s imunodeficiencí MeSH
- kultivační techniky MeSH
- kvasinky izolace a purifikace MeSH
- lidé MeSH
- mikroskopie MeSH
- mykologické určovací techniky metody využití MeSH
- oportunní infekce diagnóza MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
I když kvasinky různé druhy zvířat často jen kolonizují, mohou u nich způsobit i závažná onemocnění. Cílem studie byla identifikace kvasinkových izolátů, zachycených od psů, krav a domácích prasat, a dále stanovení jejich citlivosti k antimykotikům. Celkem bylo testováno 56 kvasinkových kultur, z nich 24 pocházelo ze psů, 20 z krav a 12 z domácích prasat. Hodnocen byl jejich vzhled na Sabouraudově agaru, mikromorfologie na rýžovém agaru, asimilace a fermentace různých zdrojů uhlíku, případně i dusíku. Citlivost k šesti antimykotikům (flucytosin, amfotericin B, mikonazol, ketokonazol, itrakonazol a flukonazol) byla stanovena semikvantitativně pomocí komerční soupravy Fungitest (Bio-Rad Laboratories). U psů bylo identifikováno celkem 10 druhů kvasinek, jejich zastoupení bylo téměř rovnoměrné. Naopak u krav ze 7 zachycených druhů výrazně dominovala Candida krusei (65 %), u prasat z 5 Candida rugosa (50 %). Dále bylo zjištěno poměrně nízké zastoupení rezistentních kmenů studovaného souboru kvasinek k testovaným antimykotikům. Nejvíce citlivých izolátů bylo k amfotericinu B, ketokonazolu a itrakonazolu. Na základě výsledků je možno konstatovat, že mezi soubory izolátů od psů, krav a domácích prasat byly prokázány významné rozdíly ve spektru druhů kvasinek, pravděpodobně jako důsledek vlivu odlišného prostředí a endogenního zdroje. Většinou dobrá citlivost k systémovým antimykotikům by měla mít pozitivní vliv na úspěšnost léčby případných kvasinkových mykóz ve veterinární medicíně.
Yeasts frequently colonize various kinds of domestic animals, but may also cause serious diseases. The aim of this study was to identify yeast isolates collected from dogs, cows and pigs, and to determine their in vitro antifungal susceptibility. Fifty-six yeast isolates from dogs (n = 24), cows (n = 20), and pigs (n = 12) were investigated. Appearance of colonies grown on Sabouraud agar, micromorphology on rice agar, as well as assimilation and fermentation of various carbon and nitrogen sources were evaluated. Susceptibility to six antifungals (flucytosine, amphotericin B, miconazole, ketoconazole, itraconazole and fluconazole) was determined semiquantitatively using the commercially available Fungitest kit (Bio-Rad Laboratories). Ten yeast species were identified in dogs with relatively even distribution. On the other handed, cow and pig were clearly dominated by Candida krusei (from 7 species) and Candida rugosa (from 5 species), respectively. Further, most of yeast isolates exhibited good susceptibility to the antifungals tested particularly to amphotericin B, ketoconazole and itraconazole. Based on results, it can be concluded that significant differences in the species spectrum and distribution were documented between groups of yeasts from dogs, cows and pigs. This is probably due to different environmental conditions and the endogenous origin of the yeast isolates. Mostly good susceptibility to systemic antifungals should positively influence the therapy of diseases caused by yeasts in veterinary medicine.
- MeSH
- antifungální látky MeSH
- hospodářská zvířata mikrobiologie MeSH
- kvasinky MeSH
- mykologické určovací techniky veterinární využití MeSH
- prasata mikrobiologie MeSH
- psi mikrobiologie MeSH
- skot mikrobiologie MeSH
- Sus scrofa mikrobiologie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- psi mikrobiologie MeSH
- skot mikrobiologie MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
[Evaluation of biotyping of medically important Candida spp]
Cíl: Byla ověřována rozlišovací schopnost biotypizačního systému podle Oddse pro vnitrodruhovou diferenciaci kvasinek na základě fenotypových znaků. Dále byly porovnány biotypy izolátů z různých anatomických lokalit, v definovaných věkových skupinách a z hlediska pohlaví pacientů. Materiál a metody: Celkem bylo hodnoceno 343 klinických izolátů šesti nejčastějších druhů kandid. U každého z nich byla testována schopnost asimilace sorbosy, citrátu a močoviny, tolerance pH (1,4 a 1,55) a vyšší koncentrace NaCl, rezistence k jodistanu sodnému a kyselině borité a růst na McConkey agaru. Výsledky: V souboru kmenů Candida albicans (n = 230) bylo rozlišeno 41 biotypů, C. glabrata (n = 27) devět, C. parapsilosis (n = 25) 13, C. krusei (n = 25) 12 a C. lusitaniae (n = 18) pět biotypů. V případě C. tropicalis bylo všech 18 kultur typově identických. V souladu s dříve publikovanými pracemi byla potvrzena vysoká rozlišovací schopnost metody, Simpsonův index diversity dosahoval pro C. albicans hodnoty 0,92. Naopak reproďukovatelnost výsledků, ověřovaná opakovanou typizací 12 náhodně vybraných izolátů C. albicans, byla poměrně nízká: naprosté shody bylo dosaženo jen u dvou z nich, dalších pět se lišilo v jednom, zbylé ve více testech. Při analýzách výskytu biotypů v různých anatomických lokalitách, věkových skupinách a v závislosti na pohlaví pacientů nebyly zjištěny statisticky signifikantní rozdíly. Uvedená zjištění potvrzují, že nejčastější zdroj infekce bývá endogenní. Při porovnání s výsledky jiných autorů byly zjištěny výrazné rozdíly v profilech dominujících biotypů, což mohlo být důsledkem rozdílů ve složení testovacích médií, odlišné interpretace výsledků, ale také geografické specifity izolátů. Závér: Celkově je možno konstatovat, že největšími přednostmi biotypizační metody podle Oddse z hlediska využitelnosti v epidemiologických studiích je vysoká rozlišovací schopnost a ekonomická dostupnost, mezi nedostatky naopak patří problematická reproducovatelnost výsledků, poměrně dlouhá doba potřebná pro jejich získání a relativní technická náročnost daná přípravou většího počtu různých testovacích médií.
Background: The biotyping system according to Odds and Abbott belongs to the most frequently used phenotypic methods. The aim oi the study was to evaluate its discriminatory power in our laboratory. In addition, biotypes of isolates obtained from various body locations, present in defined age groups of patients and in males and females were also compared. Material and methods: A total of 343 clinical isolates were typed belonging to six most frequent Candida spp. Nine types of tests for biotyping were prepared: sorbose, citrate and urea assimilation, tolerance to pH 1.4, pH 1.55 and higher concentration of NaCl, resistance to sodium periodate and boric acid and the ability to grow on MacConkey agar. Results: Forty-one biotypes were found among 230 C. albicans isolates, nine among 21 C. giabrata, 13 among 25 C. parapsilosis, 12 among 25 C. krusei and five biotypes among 18 C. lusitaniae isolates. Contrary to other species, all of 18 C. tropicalis isolates belonged to the same biotype. In accordance with previously published reports, high discriminatory power of the method was found with Simpson's diversity index for C. albicans reaching 0.92. On the other hand, reproducibility was relatively low; from 12 randomly chosen C. albicans isolates tested repeatedly, only two showed identical results, five differed in one test and the others in several tests. Analysis of the occurrence of individual biotypes related to different anatomical locations, age groups and sexes of patients revealed neither statistically significant variations in distribution nor predilection of any single biotype. These findings suggest that the source of infection was endogenous in most cases. In comparison with results of similar studies, marked discrepancies in profiles of predoninant biotypes were found, probably due to slight differences in composition of the test media or distinctive evaluation of results; however, it may reflect also geographical specificity of isolates. Conclusion: It can be concluded that the main advantages of the Odds biotyping system are high discriminatory power and cost-effectiveness. On the other hand, discrepancies in reproducibility of results as well as relatively long period for preparation of test media and for achieving of results decline its usefulness for epidemiological studies.
Cíl: Studie byla orientována na ověření použitelnosti morfotypizace při vnitrodruhovém rozlišování klinických izolátů kvasinky Candida albicans. U lokalit s větším počtem testovaných kultur byla porovnána také struktura a poměrné zastoupení morfotypů a zhodnocen jejich výskyt z hlediska věku a pohlaví pacientů. Materiál a metody: Typizováno bylo 97 náhodně vybraných klinických izolátů C. albicans od 93 pacientů. Pomocí vatového tampónu byly 24hodinové kultury inokulovány ve formě pruhů na agar se sladinovým extraktem. Morfologie jejich okrajů a povrchů byla hodnocena po 10 dnech inkubace při 30 °C. Výsledky: Celkem bylo zjištěno 30 morfotypů z nichž nejpočetnější měl kódový profil 7240 (n = 13,13,4 %), následovaly 5240 (n = 11) a 7340 (n = 9). Rozlišovací schopnost, vyjádřená Simpsonovým indexem diverzity, dosáhla hodnoty 0,95. Při testování reprodukovatelnosti výsledků bylo dosaženo naprosté shody u 54,6 % izolátů, dalších 36,1 % se hšilo v jednom znaku. Část studovaného souboru (n = 35) byla současně biotypizována naší modifikací metody podle Oddse. Na základě morfologických kritérií bylo definováno 14 fenotypů, biotypizací 8. Porovnáním vzhledu kultur získaných z orofaryngu, pochvy a moči byl zaznamenán statisticky signifikantní rozdíl v osídlení zkoumaných lokalit, stejně jako při hodnocení výskytu morfotypů u mužů a žen. Závěr: Bylo prokázáno, že hlavními přednostmi morfotypizace izolátů C. albicans je velmi dobrá rozlišovací schopnost, jednoduchost provedení a ekonomická dostupnost. Nevýhodou, v porovnání s genetickými přístupy, je nižší reprodukovatelnost výsledků. Proto je v epidemiologických studiích doporučována především pro předběžnou orientační typizaci izolátů. Uvedený způsob hodnocení morfologické diverzity kmenů je však možno využít i při zkoumání jejich schopnosti adaptace na rozdílné podmínky prostředí v rámci studia virulence, „switching" fenoménu nebo působení antimykotik.
Background: Morphotyping is a phenotypic method for strain differentiation of yeast cultures based on the comparison of appearance of their surfaces and fringes. For its simplicity and cost-effectiveness, it is recommended as an alternative tool to genotyping of Candida albicans. Our study aimed at verifying its usefulness for typing a group of C. aibicans clinical isolates with emphasis on discrimination power. Prevalence of specific morphotypes in body locations with more tested isolates and according to age groups and gender of patients was also evaluated. Material and methods: The tested group comprised 97 C. albicans isolates from 93 patients. With a cotton swab, 24-hour cultures were streaked onto malt extract agar. The surface and fringe morphology was assessed after 10-day incubation at 30 °C. Results: A total of 30 morphotypes were detected. The most frequent one had a code profile 7240 (n = 13, 13.4 %), followed by 5240 (n = 11) and 7340 (n = 9). The discrimination power calculated by Simpson's index of diversity reached 0.95. Results of reproducibility testing were identical in 54.6 % of isolates, another 36.1 % of isolates differed in one character. Some isolates (n = 35) were biotyped by our modification of Odds method. Using morphological criteria, 14 different phenotypes were defined, as opposed to 8 found by biotyping. Statistically significant differences were found when comparing morphotypes from the oropharynx, vagina and urine; the same was true for male and female morphotypes. Conclusion: Our results clearly documented very good discrimination power of morphotyping for C. alibicans isolates. This advantage as well as easiness to perform and low costs but markedly lower reproducibility in comparison with molecular genetic techniques makes it an optimal typing method for first-line use. Evaluation of morphological diversity of strains by this method can be further utilized in the studies of virulence, switching phenomenon or antifungal resistance.
Článek popisuje hlavní původce dermatomykóz, způsob jejich přenosu, laboratorní diagnostiku, klinické obrazy nejčastějších typů onemocnění a přehled antimykotických léků pro lokální i celkovou léčbu.
- Klíčová slova
- Prokanazol, Lamisil 1X,
- MeSH
- antifungální látky klasifikace terapeutické užití MeSH
- dermatomykózy diagnóza klasifikace terapie MeSH
- intertrigo etiologie MeSH
- kvasinky imunologie patogenita MeSH
- lidé MeSH
- mykologické určovací techniky využití MeSH
- onychomykóza etiologie klasifikace MeSH
- pityriáza etiologie klasifikace MeSH
- tinea etiologie klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Říše hub je velmi rozmanitá – z více než 150 000 dosud popsaných druhů je pro člověka jen asi 180 druhů patogenních. Ve sdělení je hlavní pozornost věnována mykotickým onemocněním kůže, jedné z nejčastějších chorob léčených v ambulanci nejen kožního lékaře. Pro diagnózu je důležitý klinický obraz podpořený mykologickým vyšetřením. V další části se sdělení zabývá dělením dermatomykóz dle anatomické lokalizace a možnostmi léčení. V závěru článku se autor věnuje prevenci k zabránění recidiv onemocnění.
Molekulárně genetické metody využívající polymerázovou řetězovou reakci se pro svoji rychloststaly nedílnou součástí diagnostických postupů v mikrobiologii. V příspěvku jsou diskutoványmožnosti aplikace těchto metod na poli lékařské mykologie se zaměřením jak na identifikaci druhů,tak genotypizaci jednotlivých kmenů pro epidemiologické účely. V současné době je patrný příklonk využívání molekulárně genetických metod spíše v epidemiologických studiích než v rutinní druhovéidentifikaci. S ohledem na vysokou vnitrodruhovou variabilitu je pro úspěšnou identifikacidruhů molekulárně genetickými metodami nutná pečlivá standardizace na souboru izolátů danéhodruhu odpovídajícího geografického původu. Jsou diskutovány rovněž perspektivy dalšího vývojesouvisející s objasněním molekulárně biologických vztahů mezi lidskými tkáněmi a patogenem,poznáním mechanismů virulence a rezistence k antifungálním preparátům.
Molecular genetic methods that use the polymerase chain reaction (PCR) are due their speed widelyemployed in diagnostic approaches in microbiology. In this report, the possibilities of applicationof these methods in medical mycology are discussed with regard not only to species identification,but also for genotyping of strains for epidemiological purposes. Recently, a tendency to exploitmolecular genetic methods rather for epidemiological studies than for routine species identificationmay be observed. With regard to the high inter-species variability, careful standardization usingsamples of isolates of the tested species from corresponding geographical origin is necessary.Perspectives of future development associated with the explanation of molecular biological relationsbetween human tissues and the pathogen, with the recognition of mechanisms of virulence andresistance to antifungal drugs are discussed.
Mikroskopické vláknité huby - mikromycéty sú neoddeliteľnou súčasťou životného prostredia človeka. Z medicínskeho hľadiska je významný ich negatívny vplyv na zdravie človeka (mykotické infekcie, mykotoxikózy, alergie) a s ním súvisiaca optimalizácia postupu pre izoláciu a správnu identifikáciu patogénneho kmeňa, ako aj presné stanovenie jeho citiivosti voči antimykotikám. Cieľom štúdie bolo zistiť závislosť medzi kultivačným médiom (Sabouraudov agar, sladinový agar, Czapkov-Doxov agar, dichlóranovo18% glycerolový agar (DG 18), zemiakovo-dextrózový agar, Yeast Nitrogene Base agar) a kvahtou/kvantitou izolovaných druhov environmentálnych mikromycét tolerantných voči flukonazolu. Keďže neexistuje štandardizovaná metóda na testovanie citiivosti mikromycét voči antimykotikám, teda neexistuje ani optimálna univerzálna pôda, ktorá by umožnila izoláciu všetkých druhov mikromycét prítomných vo vzorke, je vhodné použiť kombináciu viacerých živných médií. Z našej štúdie sa ako najvhodnejšie javia: Sabouraudov agar - sladinový agar - DG 18 agar - zemiakovo-dextrózový agar. Pre špecifické ciele sú možné rôzne kombinácie a modifikácie kultivačných médií.
Microscopic filamentous fungi - micromycetes - represent an inseparable part ot the environment. They exert a significant negative influence upon human health (mycotic infections, mycotoxicoses, allergic disorders) and this fact underscores the necessity of using optimum methods for isolation and identification of the pathogen and of exact determination of its sensitivity to antimycotics. The aim of the study was to clarify the interdependence of the sort of the cultivation medium (Sabouraud agar, malt extract agar, Czapek-Dox agar, dichloran-18% glycerol agar DG18, potato-dextrose agar, Yeast Nitrogene Base agar) and of the quality/quantity of isolated environmental micromycetes tolerant to fluconazole. As no standard method of antifungal susceptibility testing of micromycetes has been elaborated yet, no optimum single cultivation medium for isolation of all species present in a sample exists at present and the only solution is to use a combination of different media. Our results have shown the combination of Sabouraud agar - malt extract agar - DG18 agar - potato dextrose agar as the most suitable.
