Farmakoterapie vedoucí ke snížení tvorby kyseliny solné v žaludku je v současné době základní strategií léčby většiny onemocnění horní části trávicího traktu. Dominantní úlohu mají inhibitory protonové pumpy (PPI). Základní indikací k dlouhodobému podávání PPI je refluxní nemoc jícnu. Chronické užívání může být spojeno s nežádoucími účinky. Potenciální rizika jsou spojena s malabsorpcí určitých látek z potravy a jejich karencí, bakteriálním přerůstáním a zvýšeným výskytem infekcí nebo ovlivněním regulace proliferace nejen žaludeční sliznice. Individuální rizika jsou nízká, podklady pro jejich hodnocení pocházejí většinou z populačních studií. I když přínos léčby mnohonásobně převažuje možná teoretické rizika, je rozumné uvažovat o správné indikaci a podávání co nejnižší účinné dávky.

At present, pharmacotherapy leading to a reduction in hydrochloric acid production in the stomach constitutes the core treatment strategy for the majority of the upper intestinal tract diseases. Proton pump inhibitors (PPIs) are the predominant therapeutic group. Gastroesophageal reflux disease is the main indication for the long-term PPI use. Chronic use might be associated with adverse reactions. Potential risks take a form of malabsorption of certain food nutrients with their consequent deficiency, bacterial overgrowth and increased incidence of infections as well as altered regulation of proliferation of gastric as well as other mucosas. Individual risks are low; their assessment is mostly based on the results of population studies. Even though the treatment benefits outweigh any potential theoretical risks, it is wise to decide well on the correct indication and to prescribe the lowest effective dose.

Interní hepatogastroenterologická klinika LF MU a FN Brno

Risk of long-term antisecretory treatment with proton pump inhibitors

Lit.: 44