Cíl práce: Cílem práce bylo analyzovat výskyt a vývoj onemocnění pertusí v České republice, zejména s ohledem na jednotlivé věkové skupiny. Důležitou součástí rozboru byla rovněž analýza proočkovanosti. Metodika: Údaje o nemocnosti byly získány z následujících informačních systémů: do roku 1964 z archivu SZÚ, v letech 1965 - 1981 z Ústavu zdravotnických informací v Praze, v letech 1982 - 1992 z Informačního systému přenosných onemocnění (ISPO) a v letech 1992 - 2008 z informačního systému přenosných onemocnění EPIDAT. Údaje o úmrtnosti byly kromě uvedených zdrojů záskány i z literatury. Pro definici případu onemocnění byla použita definice případu z Věstníku MZ a podle direktivy EC. Pro hlášení případů v předchozím období byly použity platné směrnice příslušných informačních systémů a zásady surveillance pertuse zakotvené legislativními pokyny. V listu epidemiologického šetření každého případu pertuse se dokladoval způsob laboratorního vyšetření. Laboratorní diagnóza onemocnění byla prováděna kultivačním, sérologickým a PCR vyšetřením. Výsledky: Počty hlášených případů pertuse mají od devadesátých let minulého stoketí vzestupný trend. Nejvíce případů (767) za posledních 42 let bylo registrováno v roce 2008 (incidence 7.3/100,000 obyvatel). Většina případů z celé populace za období 1988 - 2008 je hlášena z kategorie 0 - 19 let - 93.1 % případů. Nemocnost se ve sledovaném období postupně přesunula ze skupiny nejmenších a předškolních dětí do skupiny mladších a starších školních dětí (nejvyšší specifická nemocnost podle věku za období 1987 - 2008 byla zaznamenána u 10 - 14 letých dětí 79.8/100,000). V roce 2008 narostl 3,4 krát oproti posledním šesti letům rovněž počet nemocných ve skupině 15 - 19 let. Nárůst nemocnosti je rovněž registrován ve skupinách potencionálních “rodičů” a “prarodičů”. Incidence ve skupině 0letých dětí klesala od padesátých let minulého století (3?804.9/100,00 v roce 1956) a v letech 1974 až 1999 se udržovala pod hranicí 10.0/100,000. Ve sledovaném období začala postupně narůstat; v roce 1987 3.8/100,000, v roce 2008 26.7/100,000, a dokonce byla v této věkové skupině zaznamenána po 35 letech postupně 3 úmrtí; v roce 2005, 2007 a 2009. Závěr: Přes vysokou proočkovanost pertusovou vakcínou (>97%) se incidence onemocnění v ČR zvyšuje. Od roku 1993 je pozorován vzestupný trend incidence onemocnění se zatím nejvyšším výskytem v roce 2008 (7.3/100,000 obyvatel). Přes 75 % registrovaných nemocných mělo před onemocněním kompletní očkování tj. 5 dávek. Nejvyšší specifická nemocnost podle věku za období 1988 - 2008 byla zaznamenána u 10 - 14 letých dětí 79.8/100,000. Po 35 letech byla zaznamenána postupně 3 úmrtí v souvislosti s pertusí; v roce 2005, 2007 a 2009. Ve všech třech případech se jednalo o dosud neočkované děti do jednoho roku života. Je nezbytné zaměřit se na důsledně prováděnou aktivní surveillance pertuse a zlepšit kvalitu surveillance ve všech jejích částech.

Study objective: The objective was to analyze the incidence and trends of pertussis in the Czech Republic, particularly by age groups. An important part of the analysis was the immunization coverage. Materials and methods. The incidence data were obtained from the following information sources: archives of the National Institute of Public Health for the period up to 1964, archives of the Institute of Health Information and Statistics for 1965-1981, Communicable Disease Information System for 1982-1992 and Communicable Disease Notification System EPIDAT for 1992-2008. The mortality data were obtained, apart from the aforementioned sources, also from the literature. The case definition was based on that provided by the Bulletin of the Ministry of Health and the EC Directive. Cases were notified in accordance with the guidelines of the respective information systems and the principles of pertussis surveillance laid down by the regulations. An epidemiological investigation form was filled in for each case of pertussis, indicating the type of laboratory analysis. The methods used for laboratory diagnosis of pertussis were culture, serology and a PCR assay. Results: An upward trend in notified cases of pertussis has been observed since the 1990s. The highest annual number of cases (767) in the last 42 years was notified in 2008 (7.3/100,000 population). In 1988-2008, most (93.1 %) cases were notified in patients aged 0-19 years. During this period the peak moved from the youngest and preschool age groups toward younger and older school age children (the highest age-specific incidence of pertussis, i.e. 79.8/100,000, was observed in 10 - 14 - olds. In 2008, a 3.4 fold rise in pertussis cases was observed in 15 - 19 - year - olds as compared with the rates in the last six years. More cases were also notified in the age groups of potential parents and grandparents. In the 0 - year - old children, the incidence of pertussis was decreasing since the 1950s (3 804.9/100,000 in 1956) to remain under 10.0/100,000 between 1974 and 1999. It showed a continuing upward trend from 3.8/100,000 in 1987 to 26.7/100,000 in 2008, even with three deaths notified, after 35 years, in 2005, 2007 and 2009. Conclusion: Despite the high immunization coverage with pertussis vaccine (>97 %), the pertussis incidence is rising in the Czech Republic. An upward trend in pertussis cases has been observed since 1993, peaking in 2008. More than 75 % of pertussis cases were notified in patients who had been vaccinated with 5 doses of pertussis vaccine before infection. During the period 1988-2008, the highest age-specific incidence, i.e. 79.8/100,000, was observed in 10-14-year-olds. After 35 years, three deaths from pertussis were notified in 2005, 2007 and 2009. All three fatal cases occurred in unvaccinated children under one year of age. The focus needs to be on active surveillance of pertussis and quality improvement of all its parts.

National Institute of Public Health Prague

Stálý nárůst incidence pertuse v České republice od 90. let

Lit.: 26