Autoimunita je proces, při kterém reagují některé složky imunitního systému se strukturami vlastního organizmu a zpravidla je tím poškozují. Systémový lupus erythematodes představuje prototyp autoimunitní orgánově nespecifické choroby. Postihuje nejčastěji mladé ženy. Jedná se o vysoce heterogenní onemocnění s různým klinickým obrazem a průběhem. Důležitou roli v diagnostice lupusu hraje správná identifikace autoimunitních klinických projevů, stanovení protilátkového profilu, aktivity choroby a stupně orgánového postižení. Terapie závažných forem SLE patří do rukou odborníka. Osu léčby představují glukokortikoidy, antimalarika, imunosupresivní a v případě antifosfolipidového syndromu také antikoagulační terapie. V posledních letech se objevují nové, potenciální léky pro léčbu závažných forem SLE.

Autoimmunity is a process, in which some parts of the immune systém recognize the own organizm and cause its damage. Systemic lupus erythematosus is a prototype of the autoimmune organ non-specific disorder. It affects predominantly young females. Lupus is highly heteregenous disease with various clinical manifestations and prognosis. The correct identification of the autoimmune clinical symptoms, testing for auto-antibodies, assessment of disease activity and organ damage play the crucial role in the SLE diagnosis. The therapy of the severe forms of SLE should be coordinated by a specialist. The axis of the SLE therapy comprises glucocorticoids, antimalarials, immunosupressive and, in the case of antiphospholipid syndrome, antikoagulant drugs. In recent year new drugs for severe or moderate lupus are emerging and tested in clinical trials.

3 interní klinika FN a LF UP Olomouc

Systemic lupus erythematosus – a prototype of the autoimmune disorder, diagnosis, therapy