Kalium je nejdůležitější intracelulární kation; koncentrace kalia v extracelulární tekutině je fyziologicky udržována v úzkém rozmezí 3,8–5,0 mmol/l. Hypokalémie zvyšuje riziko srdečních arytmií, těžká hypokalémie může být komplikována rabdomyolýzou nebo svalovou paralýzou. Nejčastější příčinou hypokalémie je léčba diuretiky, u těžké hypokalémie spojené s metabolickou alkalózou je vždy třeba myslet na hyperaldosteronismus. Hyperkalémie komplikuje oligurické selhání ledvin, v praxi se s ní ale nejčastěji setkáváme u nemocných léčených léky snižujícími vylučování kalia do moči (inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, antagonisté aldosteronu, nesteroidní antirevmatika) nebo omezujícími vstup kalia do buňky (betablokátory). Těžká hyperkalémie ohrožuje nemocné bezprostředně na životě a vyžaduje okamžitou intenzívní léčbu (kalciové soli, inzulín, alkalizace, pryskyřice vážící kalium ve střevě, diuretika, event. hemodialýza).

Potassium is the most important intracellular cation; serum concentration of the potassium is kept in a narrow range of 3.8 – 5.0 mmol/l. Hypokalemia increases the risk of cardiac arrhythmias, severe hypokalemia may be further complicated by rhabdomyolysis or paralysis. The most frequent cause of hypokalemia is the diuretic treatment, in severe hypokalemia combined with metabolic alkalosis hyperaldosteronism should be always suspected. Hyperkalemia may complicate oliguric renal failure, in the clinical practice drug-induced hyperkalemia is much more common cause of increased potassium levels either in patients treated by drugs inhibiting urinary potassium excretion (ACE inhibitors, aldosterone antagonists, non-steroidal antiinflammatory drugs) or blocking the intracellular entry of potassium (betablockers). Severe hyperkalemia may be life-threatening and treatment measures (calcium salts, insulin, alkali, potassium binding resins, diuretics and possibly also hemodialysis) should be immediately introduced.

1 LF UK a VFN Klinika nefrologie Praha

Hypokalemia and hyperkalemia

Lit.: 12