Úvod: Svalová práce je spojena s vyšším metabolickým obratem, krevním průtokem, infračervenou radiací a teplotou. Ve sportovní medicíně je termografie využívána v diagnostice poškození pohybového aparátu. Cílem příspěvku je prezentovat vlastní zkušenosti s termografickým vyšetřením pacientů s bolestmi zad nebo poraněním jiných svalů. Soubor a metodika: U nehomogenní skupiny sportovců jsme v letech 2009 a 2010 provedli 101 termografických vyšetření svalů. Ve 22 případech se jednalo o svaly zad a v 79 případech o jiné svaly. Vyšetření bylo provedeno v laboratoři (teplota 22–26°C, relativní vlhkost 60–76 %) s použitím ventilátoru k urychlení adaptace kůže (10 minut). Byla použita kamera Fluke TiR se spektrálním rozsahem 7,5–14 μm a rozlišením 640 x 480 pixelů. Byly vypočteny rozdíly teplot cílových oblastí proti nejbližšímu okolí a proti druhé straně. Výsledky: Ve skupině 22 vyšetření dorsalgií prokazujeme zvýšenou teplotu svalů zad, které jsou dlouhodobě zatíženy – především horních trapezů ( průměrná teplota 33,5 ° C vpravo a 33,6 ° C vlevo; průměr rozdílu proti blízkému okolí vpravo i vlevo 2,8 ° C) a napřimovače lumbosakrál- ního úseku páteře (průměr 33,8 ° C; průměr rozdílu proti blízkému okolí 1,6 ° C). Ze skupiny 79 poranění svalů v přednášce prezentujeme několik (4) případů. Např. u 55letého triatlonisty po natržení m.biceps.fem.l.sin. je po 3 měsících hypotermní ložisko (33,3 ° C), teplejší proti okolí o 1,1 ° C a kontralaterální straně o 1,0 ° C; po 4 měsících přetrvává omezení funkce svalu a rozložení teplot je homogenní (30,8 ° C) a stranově souměrné – defekt zahojen. Závěr: Z našich poznatků vyplývá, že svaly (horní trapezy, zdvihače lopatek a napřimovač pá- teře), které jsou dlouhodoběji (dny, týdny) aktivní, jsou při „klidovém“ vyšetření zdrojem zvýšené infračervené radiace a vyšší teploty (v průměru o 2,8 ° C). Termografické vyšetření svalů zad se stane předmětem studie jejich přetížení při sedavém zaměstnání. V případě mikrotraumatizace a traumatizace svalů je zvýšená teplota (přibližně o 1–3 ° C) indikátorem zánětlivé aktivity tkáně, což může pomoci v rozlišení fáze hojení. U svalů s parciální rupturou se termografický obraz mění s dobou od úrazu, s velikostí a hloubkou poškození. V časném stádiu je lokalizováno hypertermické ložisko. Později bývá pozorována široká oblast hypotermie, která může také být projevem reflexní sympatikotonní vasokonstrikce.

Fakulta sportovních studií MU Katedra kineziologie

Muscle loading and injury at thermographic image

předneseno na Dnech sportovní medicíny, sjezdu České společnosti tělovýchovného lékařství. Znojmo, 11.-12.11.2010