Nízkofrekvenční zvuk s frekvenčními složkami v pásmu kmitočtů nižších než 200 Hz má z hlediska svých fyzikálních vlastností při šíření vzduchem velmi nízký útlum a je velice málo ovlivňován překážkami. Šíří se tak na velké vzdálenosti a může způsobovat vznik stojatého vlnění, rezonance a výraznou nehomogenitu akustického pole, a to především v uzavřených prostorách. Během produkce elektronicky zesilované hudby ve venkovním prostředí má nízkofrekvenční zvuk navíc ještě i tonální charakter. Na základě těchto svých vlastností se může, zejména v noční době, stávat hlavní příčinou stížností obyvatel na hluk z venkovních produkcí hudby. Autoři na základě řady měření hluku z hudebních festivalů v období 2008 až 2010 předkládají poznatky, které jednoznačně ukazují na souvislost stížností obyvatel a působení nízkofrekvenční složky zvuku. Upozorňují na nevhodnost používání váhového filtru A při těchto měřeních, neboť dochází k výraznému potlačení právě frekvencí pod 1 kHz. Teprve použitím váhového filtru C a pomocí výpočtu rozdílu těchto hodnot lze objektivně indikovat i přítomnost nízkofrekvenčního zvuku. Autoři uvádějí příklady měření hluku z venkovní produkce hudby, včetně nízkofrekvenční složky ve venkovním prostoru i uvnitř budovy. Práce také předkládá poznatky o významných biologických aspektech vnímání hudby u člověka. Zdá se, že na jejich základě mohou hudební produkce a nízkofrekvenční zvuk vyvolávat u člověka řadu nepříjemných vjemů a pocitů. Autoři uvažují, že nízkofrekvenční zvuk může u člověka také ovlivňovat rytmy mozkové aktivity. Tím pak může být výrazně narušován spánek obyvatel i ve značných vzdálenostech od zdroje hudební produkce. Cílem práce je přispět k vysvětlení možných negativních účinků hluku z elektronicky zesilované hudby. Ukázat na nevhodnost některých současných zavedených postupů při měření a hodnocení tohoto hluku a navrhnout využití těchto poznatků pro snížení obtěžování a rušení obyvatel v okolí venkovních produkcí hudby.

Low frequency noise in the frequency range below 200 Hz has a very low attenuation through the open air, walls, windows and other barriers. It propagates over very large distances and can cause standing waves and resonances in dwellings. Therefore, the acoustic fields can be non homogenous in the embosomed areas. Some of the sources of low frequency noise are musical instruments. Presently, open air festivals have become a part of our everyday life, and sleep disturbance is commonly reported by people living in surrounding areas. The authors of the paper relate complaints of citizens from the surroundings of the open air festivals locations with low frequency noise in the music, based on series of measurements taken in the years 2008 and 2009. They point out the problems with measurements of the A-weighted sound level noise in which the low frequencies are present. They propose to use the difference between C- and A-weightings to indicate presence of the low frequency noise in the music. Examples of the outdoor and indoor noise measurements taken during the open air festivals are presented with categorization based on the types of music. Biological aspects of the influence of music on humans are also presented. It seems that loud music with low frequency noise can influence several systems in the human body. Special attention is paid to brain waves. Sleep disturbance of people living in distant dwellings is also worth concern. The aim of the presented work is to point out some negative effects of electronically amplified music at open air festivals on people living in the surrounding areas, and demonstrate the unsuitability of contemporary common measurement methods used in environmental noise investigation and health risk assessment.

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Národní referenční laboratoř pro komunální hluk Ústí nad Orlicí

Effects of low frequency noise from open air music festivals on unconcerned people in the surrounding areas

Lit.: 19