Ačkoli prvotní příčina vzniku ulcerózní kolitidy (UC) zůstává navzdory více než stoleté historii této klinické jednotky neznámá, základní i klinický výzkum přináší množství nových poznatků o etiopatogenezi UC. Je zřejmé, že pro vznik UC je nezbytná vzájemná interakce vnitřních a zevních faktorů, které se v různé míře uplatňují u konkrétních jedinců. Mezi vnitřními faktory zaujímají klíčové postavení mikrobiální flóra střeva, buňky střevního epitelu a aktivita slizničního, resp. střevního imunitního systému. Odchylky ve složení a množství střevních mikroorganizmů u pacientů s UC oproti běžné populaci jsou označovány termínem dysbióza. Přestože metoda celogenomových asociačních studií významně navýšila počet identifikovaných genových lokusů souvisejících s UC, nemá genetické testování v současnosti pro klinickou praxi význam. Některé faktory zevního prostředí mohou souviset se vznikem UC, jiné zvyšují riziko relapsu u nemocných v remisi střevního zánětu. Do první skupiny patří některé nutrienty (nasycené mastné kyseliny), kouření a prodělaná apendektomie. Riziko relapsu zvyšuje psychický stres, některá farmaka (např. nesteroidní antirevmatika) a interkurentní infekce, především respirační. UC vzniká podle současných představ v důsledku změněné reaktivity imunitního systému střeva na komenzální mikrobiální střevní flóru u geneticky predisponovaných jedinců. Tzv. hygienická hypotéza patogeneze UC vysvětluje rozvoj zánětu střeva nedostatkem orální imunotolerance v důsledku omezené antigenní stimulace v časném postnatálním období. Podle Mařatkovy dvousložkové teorie vzniku UC navazuje na primární imunopatologický děj sekundární superinfekce ve sliznici střeva.

Despite the fact that the true origin of ulcerative colitis (UC) still remains elusive, basic as well as clinical research bring many new data on ethiopathogenesis of this inflammatory condition. It seems clear that UC originates from interaction of several intrinsic and extrinsic factors that contribute individually in a particular patient. Among internal factors, the gut microbiota, intestinal epithelial cells, and components of gut immune system play the key role. Differences in the composition of microbial environment in the gut (dysbiosis) have been described in patients with UC. Though the genome-wide association studies revealed many new susceptibility loci in UC patients, genetic testing has still no place in the routine clinical practice. Some environmental factors maycontributeto disease susceptibility, some others are associated with the risk of acute relapse in UC patients in remission. The former group include nutrients (saturated fatty acids), smoking and appendectomy in past. The risk of acute relapse increases with psychological stress, using some drugs (i.e. non-steroidal anti-inflammatory drugs) and intercurrent infections, especially in upper respiratory tract. The currently accepted model of the pathogenesis of UC is of an inappropriate immune response to host microorganisms in genetically susceptible people. The „hygiene" hypothesis explains the UC as a consequence of insuficient oral immunotolerance due to minimal antigenic stimulation in early childhood. According to Maratka's "two-component" hypothesis, the primary non-specific inflammation may be superimposed by secondary "infection" originating from luminal bacteria which eventually leads to typical picture of UC.

Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE Lighthouse a 1 LF UK Praha

Aetiology and pathogenesis of ulcerative colitis. Still more questions than clear answers

Lit.: 25