Úvod: Běžnou součástí operačního řešení disekce hrudní aorty je použití biologických lepidel a jejich aplikace mezi dva listy disekce a do oblasti anastomóz. Cíl: V experimentální práci porovnat a vyhodnotit histopatologické změny cévní stěny po depozici tří různých druhů lepidel – GRF, Tissucol, Bioglue, na podkladě kvalitativních a kvantitativních parametrů. Dalším cílem bylo vyhodnotit dynamiku těchto změn v závislosti na době působení biologického lepidla a vyjádřit předpoklad chování cévní stěny v čase přesahujícím dobu experimentu. Metodika: Model disekce byl realizován na prasatech stejného pohlaví a věku rozdělených do čtyř skupin. Ve třech skupinách byl k uzávěru uměle vytvořené disekce infrarenální aorty použit vždy jiný druh lepidla. Ve čtvrté skupině bylo falešné lumen uzavřeno pouze přímou suturou, bez použití biologického lepidla. Vzorky disekované aorty byly poté odebrány po 1, 6, 12 měsících a následně histologicky zpracovány. Výsledky: Při hodnocení celého souboru kvalitativních a kvantitativních parametrů se největší změny v obrazu hladkého svalu, ostatních mezenchymálních buněk a celkové poruchy struktury stěny ukázaly po použití GRF lepidla. Změny po aplikaci lepidla Bioglue a především lepidla Tissucol se přibližují změnám u skupiny bez použití lepidla. Závěr: Na podkladě dosažených výsledků lze vyjádřit hypotézu, že v dlouhodobějším horizontu může častěji docházet k destrukci cévní stěny eventuálně k redisekci, právě u pacientů po aplikaci GRF lepidla.

Introduction: the use of biological glues and their application between the two dissection layers and into the anastomosis region is a common integral part of surgical management of thoracic aortic dissections. Aim: The aim of the experimental study was to assess and evaluate histopathological changes of vascular wall following deposition of the following three types of glue – GRF, Tissucol, Bioglue, based on qualitative and quantitative parameters. The secondary aim of the study was to assess dynamics of these changes depending on the glue effect duration and to formulate expected behaviour of the vascular wall during the time beyond the experimental period. Methodology: The dissection model was performed with pigs of the same gender and age, assigned to four groups. Different glues were used to close artificial infrarenal aortic dissections in Group 1-3, while direct suturing and no glue was used to close false lumini in Group 4. Samples of the dissected aorta were then collected at Month 1, 6 and 12 and then histologically examined. Results: Upon assessment of the whole group of qualitative and quantitative parameters, the most significant changes in the smooth muscle histological picture were observed with the use GRF glue. The smooth muscle changes following the Bioglue application and, in particular, Tissucol glue application, are similar to changes observed in Group 4, where no glue was used. Conclusion: Based on the results, the authors present a hypothesis that, in a long-time horizont, vascular wall destructions, eventually redissections, are likely to occur more frequently in patients, in whom GRF glue is used.

Klinika kardiovaskulární chirurgie IKEM Praha

Effect of biological glues on vascular wall in an experimental model of aortic dissection

Lit.: 20