• MeSH
• chirurgie * MeSH
• lidé MeSH
• odborný výcvik * MeSH
• studium lékařství pregraduální MeSH
• studium lékařství specializační postgraduální MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• úvodníky MeSH

Chronická postfundoplikační dysfagie (PFD) není častá, ale představuje závažnou komplikaci antirefluxní operace. Standardním řešením je v současnosti pouze reoperace, neboť endoskopická pneumatická nebo hydraulická dilatace nejsou v této indikaci účinné. Perorální endoskopická myotomie (POEM) dnes představuje zlatý standard v léčbě pacientů s achalázií jícnu, u pacientů s PFD se však jedná o metodu experimentální a její klinická účinnost není známá. Naše kazuistika popisuje případ pacientky po fundoplikaci a následné reoperaci, u které došlo v průběhu let k rozvoji těžké dysfagie s progresivním váhovým úbytkem, bez adekvátní odpovědi na několik absolvovaných etap endoskopické dilatace. Jako ultimum refugium byla v tomto případě zvažovaná ezofagektomie. Případ byl diskutován na multioborovém semináři a po provedení doplňujících vyšetření (EndoFLIP) byl u pacientky nekomplikovaně proveden POEM s výborným efektem. Výkon proběhl bez jakýchkoli komplikací.

Although uncommon, chronic postfundoplication dysphagia (PFD) is a serious complication of antireflux surgery. Currently, reoperation is the only possible solution as endoscopic pneumatic or hydraulic dilation are not effective. At present, POEM represents a standard method for the treatment of esophageal achalasia; however, in patients with PFD it is an experimental approach whose clinical effectiveness is unknown. Our case report describes a female patient who suffered from severe PFD after two surgeries (fundoplication and subsequent reoperation). Dysphagia and progressive weight loss had developed over the years and all treatment attempts (several sessions of dilation) were unsuccessful. Subsequently, esophageal resection was considered as the last resort. After a discussion in a multidisciplinary team and additional examinations (EndoFLIP), POEM was performed without any complications, and the procedure had an excellent effect without any adverse events.

• Klíčová slova
• pneumatická dilatace,
• MeSH
• dilatace metody   MeSH
• fundoplikace metody   MeSH
• laparoskopie metody   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy polykání * chirurgie   etiologie   MeSH
• pyloromyotomie * metody   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Pneumoperitoneum jako nález na zobrazovacích vyšetřeních není vždy jasnou známkou perforační náhlé příhody břišní. Nález je nutné dát do souvislosti s klinickým stavem a obtížemi pacienta, jelikož se může jednat o spontánní či nechirurgické pneumoperitoneum. Tento stav je opakovaně popisován, avšak velice často opomíjen. V této práci přinášíme kazuistiku pacienta s nechirurgickým pneumoperitoneem, kde, ačkoliv bylo postupováno podle doporučení, nebyla nalezena očekávaná intraabdominální patologie vysvětlující obtíže pacienta.

Pneumoperitoneum as a finding on imaging examinations is not always a sign of acute abdomen due to gastrointestinal perforation. These findings must be viewed in connection with the clinical condition and personal history of each patient because they may also indicate a non-surgical or spontaneous pneumoperitoneum. This condition is repeatedly described but very often neglected. This paper presents the case report of a patient with non-surgical pneumoperitoneum where, despite proceeding according to the guidelines, no expected intra-abdominal pathology explaining the patient’s problems was found.

• Klíčová slova
• nechirurgické pneumoperitoneum,
• MeSH
• akutní bolest břicha diagnostické zobrazování   MeSH
• laparotomie metody   MeSH
• lidé MeSH
• pneumatosis cystoides intestinalis * diagnostické zobrazování   MeSH
• pneumoperitoneum diagnostické zobrazování   etiologie   patologie   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Léčebný management karcinomu rekta je založen na multidisciplinárním přístupu; indikace neoadjuvantní léčby vychází z popisu lokální pokročilosti karcinomu na magnetické rezonanci (MR). I když je přesnost MR v hodnocení hloubky invaze karcinomu uspokojivá, spolehlivost MR při hodnocení uzlinového postižení je velmi diskutabilní. Metody: Prospektivní, unicentrická, kohortová studie byla zaměřena na stanovení spolehlivosti předoperačního MR v hodnocení mezorektálních LU. Nález na MR byl detailně srovnáván s histopatologickým hodnocením resekovaných preparátů rekta. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 40 pacientů s karcinomem rekta, kteří podstoupili primární resekci rekta s totální mezorektální excizí. T-stadium karcinomu bylo pomocí MR správně určeno u 22 ze 40 studijních pacientů (55,0 %). Overstaging T-stadia karcinomu rekta byl zjištěn u 14 (35,0 %), understaging u 4 (10,0 %) studijních pacientů. Celkem 50 uzlin bylo na MR dle Horvatových kritérií považováno za suspektní/maligní, histopatologické vyšetření potvrdilo malignitu pouze ve 13 z těchto 50 uzlin (26,0 %). 18 našich pacientů mělo dle předoperačního MR suspektní/pozitivní LU a bylo klasifikováno jako cN+. MR diagnóza maligní lymfadenopatie byla přitom správná pouze u 33,3 % z těchto pacientů. Závěr: MR vykazuje velmi nízkou přesnost v hodnocení uzlinového postižení u pacientů s karcinomem rekta. Při selekci pacientů pro neoadjuvantní léčbu by proto měl být kladen důraz pouze na MR hodnocení hloubky invaze karcinomu (T-stadium a vztah nádoru k fascia recti propria).

Introduction: Multidisciplinary management of patients with rectal cancer presents a gold standard of care; neoadjuvant therapy indications are based on magnetic resonance imaging (MRI) description of the local stage of the carcinoma. Although the accuracy of MRI-based assessment of cancer depth of invasion is satisfactory, its accuracy in the assessment of mesorectal lymphadenopathy is very questionable. Methods: This was a prospective, single-centre, cohort study focused on the accuracy of preoperative MRI in the assessment of mesorectal lymph nodes (LN). MRI findings of each patient were compared with detailed histopathological examination of rectal specimens. Results: Forty patients with rectal cancer, undergoing rectal resection with total mesorectal excision were enrolled in the study. MRI assessment of the T-stage was correct in 22 of the 40 study patients (55.0%). T-stage overstaging was noted in 14 (35.0%), and understaging in 4 (10.0%) study patients. According to preoperative MRI (using Horvat’s criteria), there were 50 suspicious/malignant lymph nodes. Only 13 of these 50 LNs (26.0%) were proved malignant on histopathology examination. In total, our study group included 18 patients with suspicious/positive LNs (according to preoperative MRI) who were classified as cN+. MRI diagnosis of malignant lymphadenopathy was correct in only 33.3% of these patients. Conclusion: MRI shows very low accuracy in the evaluation of mesorectal lymph nodes in patients with rectal cancer. Therefore neoadjuvant therapy should be offered particularly with respect to MRI description of the depth of carcinoma invasion (T-stage and relationship to fascia propria of the rectum).

• MeSH
• lidé MeSH
• lymfadenopatie diagnostické zobrazování   MeSH
• lymfatické uzliny diagnostické zobrazování   MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• nádory rekta * diagnostické zobrazování   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Zavedení screeningového programu plicního karcinomu v České republice a jeho diagnóza v časnějších stadiích zvyšuje potřebu provádění anatomických plicních segmentektomií. Cílem této studie je popsání časných výsledků prvních roboticky asistovaných torakoskopických segmentektomií v Česku. Metody: Naše centrum provedlo 151 robotických anatomických plicních resekcí od zahájení programu v srpnu 2020 a dosáhlo statutu centra pro proktoring a case observation. Program robotických segmentektomií jsme zahájili po dokončení 70 robotických lobektomií. Retrospektivně jsme analyzovali výsledky našich prvních 20 pacientů indikovaných k robotické segmentektomii. Výsledky: Průměrný věk pacientů byl 60 let, 11 žen a 7 mužů. Hlavní indikací byla primární plicní malignita (n=13), plicní metastáza (n=2) a abenigní léze (n=3). Provedli jsme 11 prostých segmentektomií, 6 komplexních (S2, S3, S1a+2, S10 vpravo) a jednu S6 segmentektomii vpravo s bronchoplastikou. Průměrný počet odebraných uzlin u NSCLC byl 20, průměrná krevní ztráta 25 ml (od 10 do 100 ml) a průměrný operační čas 200 minut. Všechny resekční okraje byly bez nádoru. Nebyla třeba žádná konverze k torakotomii, ve dvou případech jsme konvertovali k robotické lobektomii pro lokalizaci ložiska v blízkosti intersegmentální hranice a tyto pacienty vyloučili ze studie. Komplikace se vyskytly u 1 pacienta, a to paréza nervus laryngeus recurrens. Hrudní drenáž trvala průměrně 1,9 dne a doba hospitalizace 3,9 dne. Závěr: Zahájení programu robotických segmentektomií po dokončení robotické učicí křivky nabízí dle naší zkušenosti nadějné výsledky. Robotická technologie a předoperační plánování usnadňuje tento technicky náročný výkon zejména při nutnosti bronchoplastiky.

Introduction: The initiation of lung cancer screening in Czechia and diagnosis in earlier stages has been reflected by an increasing demand for anatomical lung segmentectomy. The purpose of this study was to describe early results of the first robotic-assisted thoracoscopic segmentectomies performed in the country. Methods: Our institution has performed 151 robotic anatomical lung resections since the initiation of the screening program in August 2020, which enabled us to attain the status of a proctoring and case observation centre. The robotic segmentectomy program was initiated after completing 70 robotic lobectomies. We performed a retrospective analysis of the results of our first 20 patients indicated for robotic segmentectomy. Results: Median age of the patients was 60, with 11 females and 7 males. The most common indications included primary lung malignancy (n=13), pulmonary metastasis (n=2) and benign lesions (n=3). We performed 11 simple segmentectomies, 6 complex (S2, S3, S1a+2, S10 on the right) and one right S6 segmentectomy with bronchoplasty. The mean number of harvested lymph nodes for NSCLC was 20, the mean blood loss was 25 mL (from 10 mL to 100 mL), and the mean operative time was 200 minutes. All resection margins were tumour-free. There was no conversion to thoracotomy. Two patients were excluded as they required conversion to robotic lobectomy given that their lesions were localized close to the intersegmental plane. One complication (recurrent laryngeal nerve paralysis) occurred in 1 patient. Mean chest tube duration was 1.9 days and length of stay 3.9 days. Conclusion: Our experience suggests that implementation of the robotic segmentectomy program after completion of the robotic learning curve provides promising outcomes. Robotic technology and preoperative planning facilitate this technically demanding procedure especially when bronchoplasty is required.

• Klíčová slova
• robotické plicní segmentektomie,
• MeSH
• hrudní chirurgie video-asistovaná metody   MeSH
• lidé MeSH
• nádory plic * chirurgie   MeSH
• pneumektomie metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• roboticky asistované výkony metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Tato kazuistika popisuje chirurgickou léčbu chronické mezenteriální ischemie u polymorbidního pacienta s anamnézou implantace aortobifemorálního bypassu. Kazuistika: Pacient trpící okluzí mezenteriálních tepen si stěžoval na postprandiální bolesti a váhový úbytek. Endovaskulární léčba nebyla úspěšná. Pacientovi byl úspěšně implantován retrográdní bypass z levého ramínka protézy původního aortobifemorálního bypassu na odstup arteria mesenterica superior. Závěr: V diskuzi jsou ve zkratce zmíněny aktuální trendy v léčbě tohoto onemocnění. I přes rozvoj intervenční radiologie zůstává chirurgická léčba relevantní alternativou pro management chronické mezenteriální ischemie.

Introduction: This case report describes surgical treatment of chronic mesenteric ischemia in a polymorbid patient with the history of an aorto-bifemoral bypass implant. Case report: The patient suffered from chronic occlusions of the mesenteric arteries. He experienced postprandial pain and significant weight loss. Endovascular repair of the occlusions failed. Open single retrograde bypass from the left branch of the aorto-bifemoral graft to the superior mesenteric artery was implanted successfully. Conclusion: The discussion briefly mentions current trends in the treatment of chronic mesenteric ischemia. Despite the development of interventional radiology, surgical treatment remains a relevant alternative for the management of chronic mesenteric ischemia.

• MeSH
• lidé MeSH
• mezenteriální cévní okluze chirurgie   MeSH
• mezenteriální ischemie * chirurgie   MeSH
• senioři MeSH
• výkony cévní chirurgie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Management pacienta se závažným traumatickým krvácením zahrnuje postupy damage control resuscitation, jejichž součástí je kromě chirurgického řešení krvácení aplikace masivního transfuzního protokolu. Cílem tohoto sdělení je představit masivní transfuzní protokol a vybrané skórovací systémy pro včasnou detekci závažně krvácejících pacientů. Využití standardizovaného protokolu aktivace masivního transfuzního protokolu vede ke snížení letality na vykrvácení a spotřeby transfuzních přípravků v traumacentrech.

The management of severe traumatic bleeding includes damage control resuscitation procedures including, in addition to surgical bleeding control, the application of the massive transfusion protocol. The aim of this paper is to present the massive transfusion protocol and selected scoring systems for an early detection of patients with severe post-traumatic bleeding. The use of a standardized protocol to activate the massive transfusion protocol reduces lethality due to severe traumatic bleeding and the consumption of blood products in trauma centers.

• Klíčová slova
• masivní transfuzní protokol,
• MeSH
• krevní transfuze * metody   MeSH
• krvácení etiologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• resuscitace metody   MeSH
• traumatologická centra MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Cílem práce je identifikovat rizikové faktory predikující nález fraktury na CT krční páteře na základě údajů uvedených na žádance. Metody: Do retrospektivní studie byli zařazeni všichni pacienti starší 18 let, kteří podstoupili CT hlavy a krční páteře ve FN Brno v roce 2019 za účelem vyloučení čerstvého traumatu. Analyzované potenciální rizikové faktory zahrnovaly: pohlaví, věk nad 65 let, bezvědomí či poruchu vědomí, mechanismus úrazu, parestezie či plegie podezřelá na asociaci s traumatem, bolesti krční páteře, jiná neurologická symptomatologie, přítomnost krčního límce, přítomnost nitrolebního krvácení na CT hlavy, přítomnost fraktury lebky na CT hlavy. Výsledky: Celkem byla popsána fraktura krční nebo horní hrudní páteře u 51 z 1177 pacientů (4,3 %). Jako statisticky významné rizikové faktory pro frakturu krční páteře na CT byly identifikovány mechanismus úrazu v podobě autonehody nebo skoku do vody (OR 2,52; p=0,004), bolest v oblasti krční páteře (OR 1,81; p<0,001), parestezie či plegie pravděpodobně související s úrazem (OR 2,81; p=0,024) a přítomnost krčního límce na CT vyšetření krční páteře (OR 7,22; p<0,001). Při provedení CT krční páteře pouze při přítomnosti vybraných rizikových faktorů (věk nad 65 let a/nebo autonehoda a skok do vody a/nebo přítomnost bezvědomí a/nebo bolestivost krční páteře), které se vyskytly u 77 % pacientů, by bylo zachyceno 50 z 51 fraktur (senzitivita 98 %). Závěr: Na základě informací uvedených na žádance lze identifikovat signifikantní rizikové faktory asociované s nálezem fraktury na CT krční páteře.

Introduction: The study identifies risk factors predicting cervical spine fracture on CT based on information in the referral form. Methods: All patients aged over 18 years with a CT scan of the head and cervical spine completed at the University Hospital Brno in the year 2019 to exclude any fresh trauma were included in the retrospective study. The analyzed potential risk factors included gender, age over 65 years, unconsciousness or impaired consciousness, mechanism of injury, paresthesia or plegia suspected to be associated with trauma, cervical spine pain, other neurological symptomatology, presence of cervical collar, presence of intracranial hemorrhage on head CT, and presence of skull fracture on head CT. Results: In total, a cervical or upper thoracic spine fracture was described in 51 of 1177 patients (4.3%). Statistically significant risk factors for cervical spine fracture on CT scan were identified as mechanism of injury similar to car accident or jumping into water (OR 2.52; p=0.004), pain of the cervical spine (OR 1.81; p<0.001), paresthesia or plegia probably related to the injury (OR 2.81; p=0.024) and presence of cervical collar at the time of the CT of the cervical spine (OR 7.22; p<0.001). If cervical spine CT had been performed only in the presence of selected risk factors (age over 65 years and/or car accident and water jump and/or presence of unconsciousness and/or cervical spine pain), which were present in 77% of the patients, 50 of 51 fractures would have been captured (sensitivity 98%). Conclusion: Significant risk factors associated with fracture findings on cervical spine CT can be identified based on the information provided in the referral form.

• MeSH
• dospělí MeSH
• fraktury páteře * diagnostické zobrazování   epidemiologie   etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• poranění krku diagnostické zobrazování   epidemiologie   etiologie   MeSH
• poranění nervového systému * komplikace   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Minimálně invazivní distální pankreatektomie (MIDP) zahrnuje laparoskopickou a robotickou distální pankreatektomii (RDP). MIDP je často první adaptovanou minimálně invazivní operací pankreatu z důvodu absence rekonstrukční fáze. V posledních letech se dostává do popředí robotická chirurgie. Metody: Autoři prezentují první zkušenosti s RDP a výsledky pilotního souboru pacientů retrospektivně zhodnocené z prospektivně vedené databáze. Výsledky: Od září 2021 do října 2022 byla na III. chirurgické klinice 1. LF UK a FN v Motole provedena RDP u 5 pacientů. Pacienti byli ve věku 20 až 70 let. Všem byla provedena splenektomie. Konverzi nevyžadovala žádná z operací. Jeden pacient byl reoperován pro krvácení ze staplerové linie. Doba hospitalizace byla 4−14 dnů a celková doba sledování byla 2−14 měsíců. Závěr: Podle našich prvotních zkušeností RDP je bezpečným a účinným chirurgickým přístupem pro léčbu tumorů těla a kaudy pankreatu u selektované skupiny pacientů. Exaktní zhodnocení vlastních výsledků bude možné až na větším souboru pacientů.

Introduction: Minimally invasive distal pancreatectomy (MIDP) includes both laparoscopic and robotic distal pancreatectomy (RDP). MIDP is often adopted first due to the absence of the requirement of a complex reconstruction. In recent years, an increase in the use of robotic surgery has been noted. Methods: The authors present initial experience with RDP and retrospective analysis of data from prospectively collected database. Results: Between September 2021 and October 2022 five patients undergoing RDP with splenectomy performed in the 3rd Department of Surgery, 1st Faculty of Medicine, Charles University and Motol University Hospital were included from a prospectively maintained database. The age was from 20 to 70 years. No conversion was required. One patient underwent reoperation due to staple-line hemorrhage. Postoperative hospital stay was from 4 to 14 days. The follow-up period was from 2 to 14 months. Conclusion: Our first experience demonstrates RDP is a safe and efficacious approach for tumors of pancreatic body and tail in selected patients. A larger number of patients is needed to obtain more accurate results.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pankreatektomie * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• roboticky asistované výkony * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• senioři MeSH
• splenektomie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• akademie a ústavy dějiny   MeSH
• gastroenterologie * dějiny   organizace a řízení   MeSH
• nemoci slinivky břišní * MeSH
• Publikační typ
• zprávy MeSH

• O autorovi
• Dítě, Petr, 1941- Autorita